Šíření nákazy dál zpomaluje, denní nárůst počtu případů byl ve čtvrtek podruhé za sebou pod dva tisíce

 Ve čtvrtek dostalo v Česku očkování proti nemoci covid-19 nejvíce lidí v jednom dni od začátku vakcinace. Očkováno bylo 81 753 lidí, informoval v pátek na Twitteru premiér Andrej Babiš (ANO). Počet podaných dávek vakcín tak byl podle údajů na webu ministerstva zdravotnictví zhruba o 3800 vyšší než minulý čtvrtek, kdy byl dosavadní rekord.

V Česku se začalo očkovat koncem loňského prosince a od té doby bylo podáno asi 3,42 milionu dávek a plně očkováno je přes milion lidí. Počty očkovaných v poslední době kolísaly, tento týden se držely kolem sedmdesáti tisíc podaných dávek vakcíny denně, nejvíce ve čtvrtek a druhý nejvyšší počet je ze středy, kdy dostalo vakcínu podle aktualizovaných údajů ministerstva na 78 500 lidí. Na třetí místo se 78 tisíci očkovaných se tak posunul minulý čtvrtek, který byl dosud co do počtu aplikovaných dávek očkování od počátku vakcinace evidován jako rekordní.

Denní nárůsty počtu nově nakažených několik týdnů klesají, ještě na počátku března dosahovaly téměř k 17 tisícům. Ve středu se poprvé od konce loňského září dostal nárůst pod dvě tisícovky za všední den. O víkendech se sice počty nově nakažených v posledních týdnech dostaly i pod tisíc, o volných dnech se však mnohem méně testuje.

Spolu s poklesem nárůstu počtu nově nakažených se zlepšuje i situace v nemocnicích. Volných bylo k pátečnímu ránu v nemocnicích v Česku podle ministerstva 27 procent standardních lůžek s kyslíkem a 28 procent lůžek s umělou plicní ventilací.

Mezi regiony se epidemická situace liší. Nejpříznivější zůstává v Karlovarském kraji, kde za poslední týden přibylo 40 nakažených v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Naopak ve Zlínském kraji je 170 nakažených v přepočtu na stejný počet obyvatel, ale i tam se podobně jako v ostatních krajích situace zlepšuje.

Školy v přírodě se budou moci konat nejspíš od 31. května, uvedl Plaga

Školy v přírodě se podle předpokladu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) budou moci konat od 31. května. Za jakých podmínek to bude možné, bude muset určit hygienická služba a ministerstvo zdravotnictví, sdělil v pátek ráno v rozhovoru s Radiožurnálem.

„Pevně věřím, že pravidla a podmínky, za kterých se školy v přírodě mohou konat, dokáže ministerstvo zdravotnictví dát ve velmi krátké době, v řádu jednoho týdne, dohromady,“ uvedl Plaga. Ministr o tom s resortem zdravotnictví jedná.

Podle místopředsedy představenstva Asociace dětské rekreace Romana Houšky děti jezdí do škol v přírodě hlavně v květnu a v červnu, alespoň jeden měsíc by tak byl nadějí pro poskytovatele těchto služeb. Důležité bude, kolik z ubytovacích kapacit budou smět poskytnout. Dodal, že rozhodnutí by mělo přijít co nejdříve, protože je třeba připravit areály, nakoupit zásoby, zorganizovat dopravu a také sehnat personál.

„To se neodehraje ze dne na den, nějaký předstih, alespoň dvoutýdenní pro nás je minimum,“ uvedl Houška. Otázkou je podle něj také, zda školy možnost využijí a jaká pravidla ministerstvo stanoví. Asociace podle něj o termínu ví zhruba týden. „Také víme, že konečné slovo mají mít zdravotníci a vývoj epidemie. Epidemie se vyvíjí celkem slibně, ale zdravotníci stále neřekli nic konkrétního,“ uvedl.

Problém vidí hlavně v případném omezení počtu účastníků škol v přírodě, kdyby střediska mohla využít například jen pětinu kapacit, jak se o tom v ubytování obecně hovoří. „Pokud by v táboře s kapacitou dvě stovky míst bylo dvacet dětí, tak nemá cenu ani roztápět jídelnu a povolávat kuchaře,“ uvedl.

Školy v přírodě jsou od 14. října loňského roku znovu zakázané. Ministerstvo pro místní rozvoj začalo letos v únoru provozovatelům proplácet podporu za neuskutečněné školní pobyty z programu COVID –⁠ školy v přírodě. Zájemci mohli o podporu žádat od prosince do 12. února. Na pomoc bylo připraveno 65 milionů korun. Určena byla na neuskutečněné pobyty mezi loňským 25. květnem a 29. červnem.

V rámci EU je Česko patnácté

Podle počtu nakažených koronavirem za posledních 14 dní je nejhorší situace ze zemí Evropské unie stále na Kypru, kde je 1145 nakažených na sto tisíc obyvatel, vypývá z dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Následuje Švédsko (692 nakažených na sto tisíc obyvatel) a  Chorvatsko (673 případů na sto tisíc obyvatel).

České republice, která byla nejhorší od počátku února do poloviny března, patří stejně jako před týdnem patnácté místo. Česko má za posledních 14 dní 298 případů na sto tisíc obyvatel, před týdnem mělo 365 případů. 

Od loňského března se nákaza v zemi potvrdila u více než 1,6 milionu lidí. Z toho 29 608 pacientů s potvrzenou nemocí covid-19 zemřelo.

Památku obětí pandemie v pondělí připomene pietní akt na Pražském hradě. Na nádvořích se při něm rozsvítí téměř 30 tisíc svíček. První bude zapálena přibližně v 19:30, poslední asi o hodinu později.

Izrael se připojí k zemím s nízkým rizikem nákazy

Od pondělí 10. května se do kategorie zemí s nejnižším covidovým rizikem, po jejichž návštěvě se na turisty nevztahují žádné zvláštní požadavky, přesune Izrael. Přidá se k dalším státům v zelené barvě – Vatikánu, Austrálii, Jižní Koreji, Novému Zélandu, Singapuru a Thajsku. O změnách podmínek pro cestování informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Oranžové, tedy se střední mírou rizika nákazy koronavirem, budou na takzvané cestovatelské mapě nově Slovensko a Kanárské ostrovy. V této barvě je nyní Finsko, Norsko, Irsko, Island, Malta, Portugalsko a Baleárské ostrovy.

Pro návrat ze zemí s vysokým rizikem nákazy, tedy červené kategorie, a ze zemí se středním rizikem nákazy je nutný test pořízený ještě před návratem do Česka jen pro turisty, kteří se budou vracet veřejnou dopravou. Kromě toho mají nadále z preventivních důvodů lidé, kteří se vrátili ze zemí oranžové, červené a tmavě červené kategorie, povinnost nosit po dobu 14 dnů všude mimo domov respirátor, a to i ve venkovních prostorech.

Součástí opatření zůstává také povinnost podstoupit PCR test na koronavirus, a to nejpozději do pěti dní po návratu do České republiky v případě příjezdu z červené země a nejdříve pátý den po návratu z tmavě červené země. Do té doby musí lidé po návratu ze zahraničí zůstávat v izolaci. Zůstává také povinnost vyplnit před návratem příjezdový formulář.

Do červené kategorie zemí s vysokým rizikem nákazy patří stále Belgie, Bulharsko, Dánsko, Itálie, Monako, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Lotyšsko, Rakousko, Polsko, Estonsko, Maďarsko, Rumunsko, Řecko, Německo, Slovinsko, Švýcarsko, Španělsko a San Marino.

Před návratem z tmavě červených zemí, do kterých spadají státy Evropské unie a třetí země, které nejsou uvedené v ostatních kategoriích, je nutné podstoupit první test ještě před vstupem na území Česka.

Vzhledem k výskytu nových mutací a komunitnímu šíření napříč Evropou úřady doporučují odložit cesty, pokud nejsou nezbytné. Z důvodu možného šíření nových variant viru zakázalo ministerstvo zdravotnictví cestovat do zemí, kde je extrémní riziko šíření těchto mutací. Jde o Botswanu, Brazílii, Indii, Jihoafrickou republiku, Keňu, Kolumbii, Lesotho, Malawi, Mosambik, Peru, Svazijsko/Eswatini, Tanzanii včetně ostrovů Zanzibar a Pemba, Zambii a Zimbabwe.

Visegrádská čtyřka nyní připravuje takzvanou cestovní covidovou bublinu. Mohla by začít fungovat dřív než celoevropské zelené pasy. Ty se mají spustit od 1. července. Státy by si měly navzájem uznávat očkovací certifikáty. Dohodli se na tom ministři zahraničí na schůzce ve Varšavě. „Do příštího pátku budou naši experti jednat. A příští pátek snad budeme moci oznámit, jak tedy bude cestování v příštích týdnech pro naše spoluobčany vypadat,“ informoval ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

Termín pro dotace pro velké cestovní kanceláře končí

Velké cestovní kanceláře (CK) mají do pátečního poledne poslední možnost požádat o dotaci z programu COVID –⁠ cestovní kanceláře II. Podpora je určena těm z nich, které odvedly příspěvek do garančního fondu CK odpovídající ročním plánovaným tržbám za loňský rok minimálně pět set milionů korun. Takových je v Česku osm. Připraveno pro ně je 75 milionů korun. Žádosti od 8. dubna přijímá ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) prostřednictvím elektronického formuláře.

Mluvčí MMR Vilém Frček ČT potvrdil, že velké cestovní kanceláře poslaly k pátečnímu dni do výzvy pět žádostí celkem o 25,95 milionů korun. 

Pomoc se vztahuje na období od 20. února loňského roku do letošního 4. ledna. Dotace budou moci CK použít na pokrytí provozních nákladů vzniklých od loňského 11. října do letošního 4. ledna a uspokojení nároků zákazníků ze smluv o zájezdu s termínem zahájení od 20. února do 31. prosince loňského roku, které se nemohly konat z důvodu pandemie koronaviru.

Podle údajů MMR ukončilo činnost ke konci března 46 kanceláří, šest bylo zrušeno a tři vyhlásily úpadek. Aktivních cestovních kanceláří je 650. Na začátku roku 2020 jich fungovalo 856.

Při zvládání epidemie lidé nejlépe hodnotí práci zdravotníků, nejhůře vlády

V souvislosti se zvládáním epidemie koronaviru v Česku lidé nejlépe hodnotí práci zdravotníků, hasičů, armády a policie, naopak nejkritičtější jsou k vládě. V porovnání s loňským květnem, kdy se země potýkala s první vlnou, si v hodnocení všichni pohoršili, nejvíce vláda. Kladně její práci nyní vnímá čtvrtina veřejnosti, před rokem to byly dvě třetiny, vyplynulo z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Sběr dat probíhal ve dnech 26. března až 15. dubna.

CVVM rovněž zjišťovalo, jak Češi dodržují v té době platná opatření proti šíření koronaviru. Z průzkumu vyplynulo, že nejčastěji dodržovali zákaz opustit území okresu. Na 86 procent lidí uvedlo, že toto opatření vždy nebo většinou dodržovalo. Dále 69 procent stejně odpovědělo v případě povinnosti používat roušku nebo respirátor venku v zastavěném území.

Naopak nejméně často se lidé přihlásili k dodržování povinnosti mít zakrytý nos a ústa při setkání s přáteli nebo členy rodiny žijící mimo společnou domácnost, to dělala vždy nebo většinou polovina respondentů. Zákaz návštěv přátel a příbuzných dodržovala větší část veřejnosti, dvě třetiny. 

Poslanci schválili kurzarbeit

Sněmovna schválila nová pravidla kurzarbeitu. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny týdně, firmy by dostávaly 80 procent náhrady jejich mzdy.  

Na podobě kurzarbeitu se koaliční ANO a ČSSD dlouho neshodovaly, ve hře byly různé konkurenční úpravy. Předloha se kvůli tomu ve sněmovně vracela z finálního kola k dalšímu projednání. Nynější návrh sestavily ANO, ČSSD a KSČM.