Školy budou moci vyhlásit mimořádné volno nebo distanční výuku až na deset dnů, schválil Senát

Nahrávám video

Senát zrychleně a beze změn schválil zákon, který umožní ředitelům škol vyhlásit až na deset dní mimořádné volno nebo zavést distanční výuku, pokud to bude třeba kvůli absenci velkého počtu pedagogů v důsledku koronavirové karantény nebo izolace. Přijetí úpravy doporučily horní komoře oba výbory, které se vládní předlohou zabývaly. Normu, pro niž hlasovalo 60 ze 62 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident.

Předloha předpokládá, že při výuce na dálku i při mimořádném ředitelském volnu by měli rodiče žáků do deseti let věku nárok na ošetřovné, a to ve výši osmdesáti procent základu výdělku. Výše ošetřovného bude navázána na pandemický zákon a epidemickou situaci, řekl senátorům ministr školství Petr Gazdík (STAN). Reagoval tak na obavy některých členů horní komory, podle nichž by ošetřovné pro rodiče mohlo v některých případech představovat jen šedesát procent základu výdělku.

Nová pravidla mají podle Gazdíka zabránit plošnému uzavírání škol kvůli covidové epidemii. Senátoři se s ministrem shodovali na tom, že podobná úprava měla být uzákoněna už loni. Ředitelé škol budou moci volno vyhlásit podle potřeby a nebudou muset využít všech deset dnů najednou. Ministr předpokládá, že novou pravomoc by ředitelé škol mohli využít už příští týden. Platit to bude v případě, pokud prezident Miloš Zeman normu podepíše v nejbližších dnech.

Resort je podle Gazdíka připraven zákon po vyhodnocení zkušeností novelizovat tak, aby byl obecnější a vztahoval se i na jiné mimořádné situace. Ministr uvedl, že délku volna konzultoval se všemi zúčastněnými institucemi a byla označena jako optimální a dostatečná. Doplňuje právo ředitelů škol vyhlásit volno na pět dní během školního roku, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. Řada ředitelů škol toto volno už vyčerpala, možnost delšího volna proto podle kritiků přichází pozdě. O uzavření školy při velkém počtu nakažených žáků mohou rozhodnout hygienici.

Možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo výuku na dálku získají základní, střední, vyšší odborné, základní umělecké i jazykové školy. Na dálkové vzdělávání by škola měla mít možnost dočasně přejít po dohodě s vyučujícími, pokud by kvůli výpadku většího počtu pedagogů v důsledku epidemie covidu-19 nebylo možné učit prezenčně.

Pro ředitelské volno by se škola mohla rozhodnout v případě, že by kvůli šíření nákazy dočasně nemohla zajistit ani distanční výuku. Pro mateřské školy počítá návrh pouze s možností mimořádného ředitelského volna. Předloha umožňuje vyhlášení distanční výuky nebo mimořádného volna i ze dne na den.

Účast na mimořádné distanční výuce by měla být pro žáky povinná s výjimkou základních uměleckých a jazykových škol. Mimořádné volno i výuku na dálku by mohli ředitelé vyhlašovat i jen pro jednotlivá pracoviště školy. V takovém případě by se měl rozsah dnů vztahovat ke každé části školy zvlášť.

Pandemická novela

Senátoři v úvodu čtvrtečního jednání na návrh svého předsedy Miloše Vystrčila (ODS) rozhodli o tom, že pandemickou novelu projednají za týden, kdy bude pokračovat únorová schůze. Očekává se, že Senát vládní novelu bez problémů schválí, protože v horní komoře není žádný zástupce SPD, jejíž poslanci bránili obstrukcemi přijetí novely půldruhého dne.

Pandemická novela, kterou dolní komora přijala ve středu v noci ve stavu legislativní nouze, zatím v programu Senátu není. Bude do něj doplněna, až bude předloha se schválenými úpravami poslanců doručena do Senátu.

Novela předpokládá, že protikoronavirová mimořádná opatření vydaná podle pandemického zákona budou moci zahrnout širší okruh činností než nyní. Úřady budou moci nařídit testování na covid-19 také například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům a jiným pracovníkům. Hlavní části pandemického zákona o možnosti vydávání mimořádných opatření mají platit do konce listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 46 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...