„Nemůžeme se kvůli strachu vzdát svobody,“ zdůraznil prezident Pavel v novoročním projevu

Prezident v úvodu projevu prohlásil, že Nový rok vnímá jako očekávání, že časy před námi budou lepší a radostnější než ty, které nyní končí. „Přeji vám, abyste nový rok prožili ve zdraví a s pocitem naplnění, aby to pro vás byl rok šťastný a úspěšný,“ vzkázal lidem Pavel.

V proslovu se dotknul i masakru na filozofické fakultě, kde střelec před Vánoci zabil 14 lidí a poté spáchal sebevraždu. „Mysleli jsme, že taková tragédie se u nás nestane a ani snad stát nemůže. Mysleli jsme, že žijeme v naprostém bezpečí a že to, co se děje ve světě, se nás netýká. Nesmyslná ztráta, ve většině mladých životů, v nás vyvolala obrovský smutek, lítost, ale i niterný vztek,“ konstatovala hlava státu.

„Nemůžeme si nechat vzít radost ze života“

Tyto pocity budou podle Pavla setrvávat v lidech ještě dlouho, pro českou společnost je ale nyní klíčové překonat strach. Nemůžeme si nechat vzít radost ze života a naději na lepší časy. Přeji si, aby svíčky a květiny na pietních místech znamenaly také společnou vůli, že nás krutost a násilí nezastraší, že si připomeneme osobní hrdinství všech, kteří se zlu dokázali postavit a že naše země vyjde z té hrůzy silnější a jednotnější. Už jen kvůli těm, kteří rukou zla zemřeli,“ apeloval na obyvatele prezident.

V souvislosti s tragédií zdůraznil, že není možné zajistit policejní přítomnost na všech místech a zavést takové kontroly a regulace, které by elimininovaly všechna možná nebezpečí. „Můžeme zlepšit zákony, kontroly a opatření, ale nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody,“ prohlásil Pavel s tím, že je důležité, aby každý člověk usiloval o větší bezpečí komunity a celého národa. 

Agresivní chování podle Pavla nelze přehlížet – a to ani na sociálních sítích. „Zastaňme se slabších a neignorujme problémy v našem okolí,“ vyzvala hlava státu. „Buďme připraveni na krizové situace, ale nenechme se paralyzovat strachem,“ dodal Pavel. Minulý rok podle něj nesmí být definován prosincovou tragédií v Praze.

Vláda nezvládá komunikaci s veřejností, míní Pavel

Prezident se dále v projevu věnoval situaci na domácí politické scéně, ocenil zejména fungování současné koaliční vlády. „Poprvé v historii tvoří českou vládu pět stran. V minulosti jsme přitom mnohokrát zažili, že i koalice výrazně méně početné byly zdrojem neustálých rozepří, které jim braly sílu přinášet dobrá politická řešení. Přestože nacházet shodu je složité, už dva roky jsme takových svárů ušetření. To jsem rád,“ upozornil Pavel. Vládu pochválil také za nepopulární snahu řešit zadlužení Česka.

Za smysl opozice považuje kritiku kabinetu a nabízení alternativních řešení. „Tento úkol jí vláda usnadňuje tím, že se jí nedaří vysvětlovat svá opatření a reformní kroky. Nedaří se jí přesvědčovat občany a tím je získat na svou stranu. Některé nepopulární a nepříjemné změny jsou ale nezbytné, pokud se máme z potíží dostat,“ je přesvědčena hlava státu.

Pavlovi se také nelíbí vulgarizace politické diskuse. „Neshody k demokracii patří a mohou být i plodné, pokud ale sklouzávají k nevěcnému handrkování, nebo dokonce k urážkám, jde o selhání, které nepřináší nic dobrého,“ míní prezident. V projevu vyzval politiky, aby se v tomto roce snažili veřejný prostor kultivovat.

Varování před populismem

Pavel dále připomněl, že se blíží evropské, krajské a senátní volby. „Je to velká příležitost ovlivnit další směřování naší země i Evropské unie. Nenechte si ji, prosím, ujít,“ apeloval na občany. Varoval zejména před populisty a extremisty, kteří lákají na líbivé sliby, straší a ve skutečnosti problémy jen prohlubují. 

„Naše velké starosti jako energetická krize, hospodářská stagnace, inflace, bezpečnost nebo ochrana životního prostředí nezmizí, když zavřeme oči,“ varoval prezident. „Zvažujme odpovědně, jaká řešení politici předkládají, jestli jsou za nimi realistické plány a ověřitelné výsledky,“ řekl Pavel. Témata to podle něj nejsou snadná, nicméně pokud by se jejich řešení odkládalo, musela by je mnohem složitěji řešit další generace. „A to není fér,“ zdůraznila hlava státu.

Apel na přijetí eura

V projevu se Pavel věnoval rovněž situaci za hranicemi Česka, kde probíhají války, které v propojeném světě ovlivňují i situaci v tuzemsku. „Evropská unie nám dává šanci, jak nejlépe uplatnit náš vliv a prosadit naše zájmy. Spolu s NATO je pro nás zárukou, že má Česká republika silné partnery, o které se může opřít. A taková záruka je dnes nedocenitelná,“ podotkl prezident.

Připomněl, že je třeba dodržovat závazky spojené se členstvím v těchto mezinárodních institucích, jako jsou výdaje na obranu země. „Druhým je přijetí společné evropské měny. Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách přijetí eura pro zemi s otevřenou exportní ekonomikou ležící ve středu Evropy je společná měna logickou budoucností,“ míní Pavel.

Obrátil se také přímo na mladé lidi, které označil za nositele změny. Prezident vyjádřil empatii, pokud jde o černé vyhlídky s dosažením uspokojivého bydlení nebo hroutící se životní prostředí. 

„Je těžké fungovat pod tlakem digitálního světa, který představuje nekonečný příliv informací, možností, nepřetržitou komunikaci a zároveň nároků, které na vás máme. A jaký dopad mají nejistoty současného i budoucího světa na duševní zdraví některých z vás, že vidíte v současném světě nespravedlnosti z rozdělení moci i bohatství, přesto mám pocit, že někdy jsou vaše hodnoty pevnější, než s jakými jsme do dospělého života vstupovali my. Společnost potřebuje vaše nápady, odvahu,“ uvedl Pavel.

Prezident slíbil, že bude podporovat změny, které obrátí pozornost k potížím mladé generace. „Jsem připraven takové změny také iniciovat,“ zdůraznila hlava státu.

Rok 2024 označil Pavel za rok plný očekávání spojených s ekonomickou situací země a domácností. „Očekáváme nižší inflaci, po několika letech také růst reálných mezd a skromný, přesto růst naší ekonomiky. Může to být začátek pozitivního obratu, odrazem ode dna k lepší náladě,“ doufá prezident.

Pavel uvedl, že loni v březnu převzal prezidentský úřad, který byl před lidmi uzavřený do sebe a který „rezignoval na vize a plány“. „Od té chvíle pracuji na tom, aby se to změnilo. Od dnešního dne se agenda milostí vrací zpět do rukou prezidenta. Jmenoval jsem sedm nových ústavních soudců, kteří budou dalších deset let chránit ústavnost, lidská a občanská práva. Navštívil jsem zatím deset ze čtrnácti krajů,“ rekapituloval prezident své působení na Hradě.

„Mou snahou je zviditelňovat, co stojí ve stínu, nastolovat témata, která jsou přehlížena, a připomínat ostatním politikům, na co se obvykle zapomíná,“ popsala hlava státu.

V závěru projevu Pavel popřál lidem, aby se vždy v náročných chvílích měli o koho opřít a s kým sdílet radost, když se jim daří.

První novoroční projev prezidenta po deseti letech

Tradici novoročních projevů zahájil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zprvu nedržel projevy ke spoluobčanům, zato poskytoval tradičně novinám novoroční interview. Na Nový rok 1919 také promluvil k Národnímu shromáždění. Ve 30. letech pak Masaryk začal vystupovat s vánočními projevy.

Ve štědrovečerních, tehdy už rozhlasových projevech, pokračoval po svém nástupu do funkce také druhý československý prezident Edvard Beneš. Tradici nepřerušil ani prezident okupovaných Čech a Moravy Emil Hácha. Vánoční projevy zrušil až první komunistický prezident Klement Gottwald, který začal poselství národu přednášet na Nový rok.

Novoroční projevy k národu měli také prezidenti samostatné České republiky Havel a Klaus. Tradici narušil až Miloš Zeman, který v roce 2013 vystoupil s projevem 26. prosince. Změnu termínu zdůvodnil tím, že chce navázat na zvyk z první republiky.

Dosud s projevem vystupoval 1. ledna premiér Fiala, rozhodl se ho ale přesunout právě kvůli Pavlově návratu k novoročním poselstvím. Na konci loňského roku ministerský předseda hovořil o tom, že od roku 2024 očekává, že bude mnohem lepší než roky předcházející. To nejhorší má podle něj Česko za sebou.

Také premiér připomněl i nedávnou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, která stála životy 14 lidí a útočníka.