Sobotkově vládě Zeman vrátil šest zákonů, Babišově žádný. S vetem uspěl jednou

Končící prezident Miloš Zeman před první volbou avizoval, že práva vracet do parlamentu zákony hodlá užívat zřídka. Vetoval například zavedení povinné maturity z matematiky, zákon o střetu zájmů nebo zavedení takzvaných politických náměstků. Zeman vracel nejčastěji zákony vládě Bohuslava Sobotky (dříve ČSSD), u současné garnitury Petra Fialy (ODS) tak učinil třikrát.

Zeman v rozhovorech před první prezidentskou volbou uváděl, že chce veto – jednu z absolutních pravomocí prezidenta – užívat co nejméně. K vracení zákonů by se podle svých slov uchýlil především v případech, kdy by se jednalo o „legislativní zmetky“. Přednostně chtěl námitky k zákonům vznášet při zasedáních vlády a parlamentu.

Vyhranil se proti praxi svých předchůdců Václava Havla a Václava Klause, kteří v některých případech zákony nevetovali, ale ani nespolupodepsali, čímž zákon po uplynutí patnácti dnů vstoupil v platnost i bez podpisu hlavy státu. To Zeman označil za alibismus nedůstojný úřadu prezidenta, ke kterému by se nechtěl uchýlit.

Obdobný postoj k vetu pak zopakoval také v projevu k senátorům několik dní po nástupu do funkce. V průběhu svého druhého mandátu uvedl v roce 2019 v rozhovoru pro deník Blesk, že by si přál, aby pro přehlasování prezidentského veta byla nutná kvalifikovaná většina 120 poslanců místo dosavadních 101.

Nejvíce zákonů vrátil Zeman za Sobotkovy vlády

Několik měsíců po Zemanově nástupu do funkce padla vláda Petra Nečase, které Zeman vetoval jen jeden zákon, a to v květnu 2013. Šlo o chybnou verzi zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a dalších změn v ekologických předpisech. S vetem sněmovna souhlasila, novou verzi pak přijala ve zrychleném řízení.

V období následné úřednické vlády Jiřího Rusnoka od července 2013 do ledna 2014 prezident žádný zákon nevetoval.

Nejvíce činný byl Zeman u vetování zákonů za vlády Bohuslava Sobotky v letech 2014 až 2017. První zákon Sobotkově kabinetu vetoval Zeman v říjnu 2014, nesouhlasil se změnou zákona o státní službě. Vytýkal hlavně vznik funkce takzvaných politických náměstků, vyjádřil pochybnosti o nestandardní proceduře projednávání zákona a neurčitých či nejasných ustanoveních.

Na konci října 2014 poslanci Zemanovo veto přehlasovali a zákon přijali většinou 123 hlasů. Zeman následně předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, ten ovšem zrušil jen jedno ustanovení, zbytek ponechal a návrh zamítl. Prezident navrhoval zrušení dvaceti pasáží zákona.

Výhrady ke střetu zájmů nebo povinné maturitě z matematiky

Ještě tentýž měsíc Zeman vetoval zákon o dětské skupině a změně souvisejících zákonů. Zákon by prý podle prezidenta znamenal faktickou likvidaci „lesních školek“. Poslanci veto přehlasovali nejtěsnější většinou 101 hlasů, koalice následně lesní školky řešila novelou zákona na jaře 2015.

O rok a půl později Zeman odmítl další novelu v oblasti školství, která měla změnit spádové obvody mateřských škol, přijímání už dvouletých dětí nebo také zaváděla povinnou maturitu z matematiky. I toto veto poslanci přehlasovali, a to většinou 106 hlasů.

Zeman měl také problém se zákonem o střetu zájmů. Měl omezit některé veřejné funkcionáře v podnikání, podle Zemana ale zasahoval do svobod jednotlivce, navíc prý ovlivňoval volnou soutěž politických stran. Zákon nakonec prošel, poslanci ho prohlasovali většinou 129 hlasů.

Zeman do konce mandátu tehdejší sněmovny vetoval ještě dva zákony. První se týkal snížení sazeb DPH na noviny a časopisy, prezident vytýkal mimo jiné dopady na státní rozpočet. Druhý zákon – o ochraně přírody a krajiny – podle něj omezoval dlouhodobé zájmy obcí, obyvatel a návštěvníků v Národním parku Šumava. Prezident jej vetoval v březnu 2017. Obě veta poslanci přehlasovali.

Daňový balíček Zeman nevetoval, ani nepodepsal

Žádný zákon Zeman nevetoval během první a druhé vlády kabinetu Andreje Babiše (ANO). V lednu 2019 prohlásil, že by vetoval zákon, který by umožnil manželství stejnopohlavních párů, který v té době sněmovna projednávala, ale na jeho schvalování nedošlo. Počátkem roku 2020 pak prezident pohrozil vetem daňového balíčku kvůli nesouhlasu se zvýšením slevy na poplatníka. Nakonec normu nevetoval, ale ani nepodepsal.

Současné sněmovně Zeman vrátil tři zákony. V srpnu loňského roku se vyslovil proti snížení příjmů veřejného zdravotního pojištění, poslanci ale veto přehlasovali. V listopadu téhož roku pak prezident vetoval novelu rozpočtu. Tvrdil, že by mohly být vyšší daňové příjmy, pokud by se upravil zákon o daních z příjmů. Vládní koalice veto přehlasovala a ještě v listopadu novela vešla v platnost.

Poslední zákon vetoval Zeman v polovině listopadu 2022, nesouhlasil s novelou zákona, která měla zrušit odborné náměstky a limit politických náměstků. Argumentoval převážně tím, že návrh není v souladu s požadavkem na depolitizaci a profesionalizaci státní správy. I toto veto sněmovna přehlasovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 12 hhodinami
Načítání...