Soud trval dvě minuty, z rakví ještě v krematoriu tekla krev. Kde skončily brněnské oběti heydrichiády, není jasné

Po útoku parašutistů na Reinharda Heydricha vyhlásili nacisté v protektorátu II. stanné právo. Mezi 27. květnem a 3. červencem 1942 ze msty vraždili skutečné, ale i domnělé odbojáře. Zabíjeli na několika místech v Čechách, kromě Prahy například v Pardubicích, Táboře, nebo Mladé Boleslavi. Všechny odsouzené z Moravy ale vraždili pouze v Brně, na dvoře věznice gestapa v Kounicových kolejích. Jejich ostatky se nikdy nenašly. Podle svědků ale nacisté vozili do brněnského krematoria denně krvavé rakve, ze kterých ještě trčely vlasy.

„V době stanného práva, bylo přiváženo veliké množství zavražděných. Sama jsem byla svědkem toho, když přivezli zavražděné na dvou nákladních vojenských autech v počtu 40 až 50 osob. Na tento náklad byl žalostný pohled, neboť z beden tekla krev a vše bylo pomazáno krví. Podle mého soudu zavraždění byli ještě v nevychladlém stavu. Jejich zabíjení bylo uskutečněno krátce před dovozem. Do beden byli ukládáni asi všelijak, jelikož z beden trčely vlasy a víko bylo přibito i s rukou,“ vypověděla zaměstnankyně krematoria Anna Křížová.

Její i další svědectví uveřejnil ve své studii Popravy v Brně – Kounicových kolejích během heydrichiády archivář Vojtěch Šustek.

Na vraždění dohlížel svatý Václav

Vraždění v době II. stanného práva po útoku na zastupujícího říšského protektora se v Brně odlišovalo od ostatních míst v protektorátu. „Popravy vykonávali příslušníci Strážního praporu Waffen-SS Böhmen-Mähren, kdežto v Čechách to byla německá pořádkové policie,“ vysvětluje Šustek.

Zatímco v Čechách se zabíjelo na mnoha místech, na Moravě pouze v Brně v místě bývalých studentských kolejí, které za války sloužily jako věznice gestapa. A za měsíc trvání stanného práva tady němečtí vojáci podle historika Jana Vajskebra zabili 380 lidí, z toho 71 žen a 8 lidí mladších 18 let.

„Na dvoře kolejních budov se konaly popravy zastřelením a také oběšením. Obdélníkové nádvoří tvořily tři zdi bloku obytných budov Kounicových kolejí a na čelní zdi, pod sgrafitovým vyobrazením svatého Václava, byl umístěný lapač kulek. Na levé straně nádvoří, při pohledu na čelní zeď, stály tři šibenice,“ popisuje Šustek.

Čeští vlastenci tak umírali doslova pod dohledem patrona české země, u kterého byl ještě nápis Nedej zahynouti nám, ni budoucím. A díky svědectví přeživších vězňů, které historici nedávno objevili v archivech, je možné rekonstruovat průběh zdejších vražd.

Růžový lístek znamenal smrt. Vězni sledovali popravy tajně přes zabílená okna

„Vždy ráno, asi kolem desáté, chodila zvláštní stráž SS s doprovodem člena SD (Sicherheitsdienst, bezpečnostní služba, pozn. aut.), všichni v uniformách – a vyváděli z cel vězně, kteří šli před stanný soud. V tuhých deskách měl člen SD lístky, a to bílé a růžové. Bílé k výslechu a růžové: stanný soud. Byly to velmi zlé okamžiky, když člen SD listoval v bílých lístcích, než se dostal k růžovým. (…) To jsme již všichni věděli, že vyvolaný jde před stanný soud a pak odpoledne na popravu,“ popsal bývalý vězeň Adolf Pítr-Bartoň.

Následné přelíčení bylo spíše formalitou. „Stanný soud zasedal v bývalé právnické fakultě, v přízemí, v sále. Trval dvě až tři minuty. Rozsudek vždy zněl buď smrt, nebo zcela výjimečně – nevinen,“ vysvětlil Pítr-Bartoň. Odsouzení k smrti pak čekali většinou do odpoledne, kdy se konaly popravy.

„Šel jsem kolem cely, kde byli všichni odsouzení v jedné místnosti, střežení příslušníkem SS a všichni zpívali státní hymnu. Odtud je postupně po jednom vyváděli na dvůr, když před tím jim svázali na zádech ruce, dva příslušníci SS je odváděli k dřevěné bariéře a tam je za ruce uvázali řemeny za háky,“ popsal zaměstnanec brněnského pohřebního ústavu Jan Matoušek, který po vraždách pomáhal odvážet těla do krematoria.

Nacisté se sice snažili vraždění utajit a okna cel zabílili vápnem, ale vězni přesto popravám přihlíželi. „V cele byly jen dvě postele, původní kolejácké – ovšem bez prostěradel, jen jedna deka z náhražkového textilu, vše špinavé. Skříň, umyvadlo, džbán vody. Židle a stoly nebyly. Okno do dvora bylo zalíčeno z venku vápnem až na horní ventilaci. (…) Již před mým příchodem byla ale ve vápně na skle vyškrábána nehtem škvíra, kterou bylo vidět přímo na popraviště,“ popsal zařízení cely Pítr-Bartoň. A díky tomu se dochovalo také svědectví o vraždění.

„Popravy začínaly v odpoledních hodinách. Nevím již přesně v kolik, ale někdy končily až za silného soumraku a svítily reflektory. (…) Před zdí byla z dřevěných klád udělána bariéra a prostor ke zdi vysypán pískem. Před bariérou pak byl postavený dřevěný rám, ke kterému byl odsouzený přivázán rozpažmo. Několik metrů před rámem stála popravčí četa SS v černých přílbách – asi 7 mužů a z boku velicí poddůstojník,“ popsal bývalý vězeň.

„Později byl postaven druhý rám a popravčí četa zesílena a byli popravováni dva (lidé) současně. (…) Po popravčí salvě přistoupil poddůstojník a ranou z pistole prostřeloval lebku. Pak přiběhli židé, postavili z boku zednické kozy, na ně položili rakev sbitou z desek, odvázali mrtvého a uvolněného mrtvého stočili do boku, takže se sám položil do rakve. Tu pak zanesli těsně ke zdi pod náš blok,“ přiblížil dál průběh vraždění. Většinu vězňů nacisté zastřelili, věšeni na šibenicích byli pouze židé.

Nacisté vraždili do posledního dne. Ostatky skončily neznámo kde

I přes popravu a následnou ránu do týla se stávalo, že některé oběti ještě žily. To zjišťovali přítomní němečtí doktoři – Friedrich (Bedřich) Pilný a Walter Marquort. A podle svědectví vězňů se sami neostýchali vzít do rukou zbraň a stále žijící vězně střelit potřetí.

„Vedoucí popravčí čety dával ještě popravenému, který byl přivázán ke kůlům, takzvanou ránu z milosti, zepředu do hlavy. Když byl pak popravený sundán a odtažen od popraviště vpravo ke zdi a pravidelně položen obličejem k zemi, viděl jsem v několika případech, že doktor Pilný těmto popraveným, které prohlížel, jevili-li dosud známky života, dával taktéž ze své pistole po jedné ráně do týla,“ popsal bývalý vězeň Josef Svoboda.

Mrtvé pak naložili do rakví, které předem podle počtu poprav objednali u pohřebního ústavu. Rakve nebyly nijak označeny, kontroloval se pouze převzatý počet. „Těla byla převážena do krematoria na Ústředním hřbitově města Brna. Během II. stanného práva se převozu těl obětí do krematoria chopili muži z Waffen-SS se svými nákladními auty, protože zaměstnanci pohřební služby by na to nestačili,“ popisuje Šustek.

Těla pak podle svědků v pecích pálili němečtí zaměstnanci krematoria. Nedochovaly se ale informace o tom, kde skončily ostatky zavražděných. „Můžeme proto jen spekulovat, zda byl jejich popel vysypán do některých z šachet bezejmenných hrobů na brněnském ústředním hřbitově, nebo jej Němci odvezli a vysypali na dodnes neznámém místě,“ vysvětluje archivář.

Poslední vraždy v rámci II. stanného práva se v Brně uskutečnily ještě 3. července 1942 – v poslední den jeho účinnosti. Zemřelo tehdy 18 mužů a jedna žena. Poté už se v Kounicových kolejích popravovalo spíše sporadicky, další velká vlna vražd přišla až s koncem války počátkem roku 1945.

Němečtí lékaři skončili na šibenici

Členy gestapa a popravčí čety po válce soudil Mimořádný lidový soud. Některým se ale podařilo uprchnout ještě koncem války za hranice.

„U nás pachatelé těchto vražd, pokud byli dopadeni v letech 1945 až 1947, byli zpravidla popraveni, zejména ty osoby, které u poprav velely a nařizovaly je. Například velitel praporu Waffen SS, Němec z Bavorska Michael Kneissl, nebo dobrovolní dobíječi ještě nemrtvých obětí poprav Rakušan Fritz Pilny, nebo Němec Walter Marquort byli odsouzeni Mimořádným lidovým soudem Brno a oběšeni,“ dodává Šustek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 7 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 7 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 11 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 13 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.