Španělsko i Baleáry se přesunou mezi vysoce rizikové státy. V Česku šíření nákazy dál zpomaluje

Nová verze mapy cestovatele, která bude účinná od pondělí, přesouvá do kategorie velmi rizikových zemí pevninské Španělsko, Baleáry a také Nizozemsko. Zatím jsou v mírnější kategorie s vysokým rizikem nákazy, pro niž jsou podmínky pro návrat obdobné – pro neočkované jsou povinné testy a nejméně pětidenní karanténa. Složitější to budou mít turisté, kteří se chystají do Řecka, Irska nebo Monaka. Kdo nebude mít při příjezdu alespoň dva týdny dokončené očkování, čeká jej karanténa, která zatím povinná není.

Kdo přijede do Česka ze státu zařazeného do červené a tmavě červené kategorie a není očkován, musí po návratu nejméně na pět dní do karantény, která skončí po absolování PCR testu s negativním výsledkem a kdo přijíždí hromadnou dopravou, musí již před příjezdem podstoupit ještě jeden test.

V oranžové kategorii států se středním rizikem nákazy i v zelené s nízkým rizikem stačí podstoupit test před příjezdem. Do oranžové kategorie zařadí české úřady od pondělí Estonsko. V zelené kategorii zůstanou některé další země, kam často vyrážejí turisté z Česka, včetně Slovenska, Chorvatska nebo Itálie.

Zároveň však musí turisté vzít v úvahu, že podobná pravidla platí i v zemích, kam chtějí cestovat. V Česku jsou sice nyní počty nakažených poměrně nízké, ale například na Slovensku je karanténa povinná pro každého, kdo do země přijede, s výjimkou očkovaných a kromě tranzitu. Dopravci, kteří na Slovensko jezdí, hlásí po zavedení tohoto pravidla propad poptávky.

„V posledních dnech sledujeme pokles zájmu cest na Slovensko. Podle prvních dat až o třicet procent oproti stavu před novými pravidly,“ uvedl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. O nižším zájmu hovoří i Leo Express, který jezdí na Slovensko jednou denně, a autobusový dopravce Flixbus. Nikoli však RegioJet. „Předpokládáme, že ti, kdo plánují cestovat, jsou už buď očkovaní, nebo si dokážou potřebné formality bez potíží vybavit,“ myslí si mluvčí společnosti Aleš Ondrůj.

Další kraje organizují očkování bez registrace

Očkování, které cestování usnadňuje – většinou je potřeba pouze vyplnit příjezdový formulář – v Česku pokračuje. Nově se mohou bez registrace naočkovat i lidé v Plzeňském kraji. Na rozdíl od Prahy, Brna a Ostravy, kde se očkuje bez registrace na vybraných místech denně, vyhlásil kraj termíny pouze na 23. a 30. července.

V příštím týdnu budou moci na očkování přijít i neregistrovaní zájemci na Vysočině. V jihlavském očkovacím centru jim bude vyhrazen čas v úterý od 13 do 18 hodin a ve čtvrtek, sobotu a neděli od 7 do 13 hodin. „Volba na očkování bez registrace ve stávajícím očkovacím centru Jihlava padla z důvodů jeho časové flexibility, jednoduché dostupnosti, ale i pro snadné dodržení povinných podmínek k uskladnění vakcín,“ uvedl hejtman Vítězslav Schrek (ODS).

V Jihlavě budou neregistrovaní zájemci dostávat jednodávkovou vakcínu Johnson & Johnson. Na očkování dvoudávkovu vakcínou firmy Pfizer/BioNTech je prozatím dál potřeba registrace.

Obdobným způsobem v předem stanovených termínech se budou moci přijít očkovat zájemci vakcinovat v Kolíně, Kutné Hoře, Nymburce a Rakovníku. Středočeský kraj vypíše v každém městě dva až tři termíny, při velkém zájmu by mohly přibýt další.

V Kolíně jsou zatím vypsané termíny na očkování bez registrace na 3. a 10. srpna v Centru pro vzdělávání a péči o zaměstnance. V Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře bude totéž možné 31. července a 2. a 9. srpna, v Nymburce 28. až 31. července v Obecním domě Kokos a v Rakovníku od 2. do 8. srpna v Masarykově nemocnici.

Podobně organizované bude očkování bez registrace v Jihočeském kraji. Podle hejtmana Martina Kuby (ODS) budou moci neobjednaní lidé přijít do očkovacího centra OČKO na  českobudějovické výstaviště 28., 30. a 31. července od 9 do 19 hodin. Dostanou vakcínu od společnosti Johnson & Johnson.

Od pondělí se otevře také další očkovací místo pro lidi bez registrace termínu v Praze. Bude v budově radnice Prahy 13 na západě města a bude otevřené denně. Zdravotníci podají zájemcům vakcínu od výrobce Moderna. Očkovací místo bude v provozu v pracovní dny, v pondělí a středu od 13 do 18 hodin, po zbytek pracovního týdne od 8 do 13 hodin. 

Denní počty nově podaných dávek ovšem postupně klesají. Zatímco v červnu bylo v pracovní dny standardem přes sto tisíc podaných dávek vakcín, v tomto týdnu poklesly počty očkovaných k 80 tisícům denně. Za čtvrtek vykázala očkovací místa 74 419 aplikovaných dávek, což je v pracovním dnu nejméně od 4. května. Alespoň jednu dávku některé očkovací látky dostalo zatím 5,5 milionu lidí, z nich 4,5 milionu má již očkování dokončené.

Ve čtvrtek přibylo 197 nakažených

Ačkoli denní počty očkovaných lidí klesají, snižuje se opět i počet těch, u nichž se nákaza covidem-19 potvrdila. Ve čtvrtek jich přibylo 197, tedy méně než minulý čtvrtek (226) i méně než ve středu (235). Pod dvě stovky se dokonce dostal denní přírůstek v pracovním dnu poprvé od 2. července. Od neděle zatím každý den počet nových případů ve srovnání s předchozím týdnem poklesl. Celkový počet testů je v tomto týdnu poněkud nižší než v předchozím, ubývá především těch preventivních. Množství lidí testovaných s příznaky, případně kvůli tomu, že byli v kontaktu s nakaženým, je srovnatelné.

Za posledních sedm dní přibylo v celé republice sedm nakažených na sto tisíc obyvatel. Z krajů je nejhorší situace v Praze s 38 případy na sto tisíc obyvatel za týden a v Plzeňském kraji s 33 infikovanými na sto tisíc obyvatel v témže období. Z okresů je nejvíce nakažených vzhledem k počtu obyvatel na severním Plzeňsku s 52 pozitivními na sto tisíc obyvatel za sedm dní.

V celoevropském měřítku je na tom Česko nyní docela dobře. Z 27 zemí Evropské unie mělo v období mezi 5. a 18. červencem sedmý nejnižší počet nakažených na sto tisíc obyvatel (28) a druhý nejnižší počet úmrtí na milion obyvatel (0,2). V relativním počtu nakažených však jsou nižší čísla ve třech ze čtyř sousedních států, výjimkou je Rakousko s mírně vyšším počtem případů. Z celé EU vykazuje nejnižší rozšíření nákazy Polsko s třemi případy na sto tisíc obyvatel ve čtrnáctidenním období.