Splnění závazku vůči NATO o dvou procentech na obranu nemá Česko jisté. Některé výdaje mohou být sporné

Nahrávám video

Česko nemá jistotu, že v příštím roce splní svůj závazek vůči NATO. Možný problém s prokazatelně obrannými výdaji ve výši dvou procent HDP připustila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Z rekordních 160 miliard, které chce vláda na obranu poslat, mají totiž více než osm a půl miliardy dostat jiné instituce – například Správa státních hmotných rezerv, resort dopravy nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Česko musí Alianci prokázat, že tyto výdaje jednoznačně souvisejí s obranou státu.

„Nebudu vám lhát, nevím. Myslím si, že děláme maximum pro to, aby nám maximum z těch položek Severoatlantická aliance uznala. Myslím si, že určitě některé položky jsou nezpochybnitelné a o některé položky budeme bojovat,“ okomentovala Černochová.

Celkem plánuje vláda v příštím roce vydat na obranu rekordních téměř 160 miliard – tedy o 48 miliard více než letos. Přes jedenáct miliard v příštím roce zaplatí Česko za švédská bojová vozidla pěchoty – i když první dostane až v roce 2026. Další dvě miliardy vydá za objednané houfnice a miliardu za vrtulníky Viper a Venom, které už postupně přibývají v hangárech.

Do celkové částky vláda počítá i s veškerými výdaji Správy státních hmotných rezerv, která nakupuje a skladuje například ropu, potraviny či zdravotnické pomůcky. Šéf správy Pavel Švagr to hájí. „Celá řada položek v zásobách je logicky určená i pro Armádu České republiky. Pokud bych chtěl být konkrétní, tak třeba typickým příkladem jsou pohonné hmoty nebo letecký petrolej“ vysvětlil.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsou některé položky možná mezní, jiné ale bezesporné. „Vycházeli jsme i ze zkušeností ostatních aliančních zemí,“ poznamenal.

„V žádném případě se nedá hovořit o tom, že rozpočet Správy státních hmotných rezerv je připraven pro krize obranného charakteru. Je to prostě v rámci bezpečnosti,“ řekl člen sněmovního obranného výboru Radovan Vích (SPD).

„Zkusit to“

Za případné nesplnění závazku vůči NATO sankce České republice nehrozí. Povinnost České republiky vydávat od příštího roku na obranu minimálně dvě procenta HDP nicméně schválili letos v dubnu poslanci. Pro zákon tehdy kromě vládní koalice hlasovalo i opoziční ANO.

Teď ale bývalý ministr obrany za ANO Lubomír Metnar tvrdí, že Česko bude mít s uznáním výdajů na obranu v řádech několika miliard ze strany NATO problém. „Bez ladu a skladu vzít kapitoly Národního bezpečnostního úřadu, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, státní hmotné rezervy – a takto z hlediska výkaznictví je tam dávat, tak si myslím, že je to nonsens,“ prohlásil.

Podle Černochové metodika není striktně jednotná. „My se, přiznávám, vlastně poprvé budeme o něco takového pokoušet. A uvidíme v tom příštím roce,“ dodala. Také podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského je potřeba to zkusit. „Česká republika se blíží konečně splnění dvou procent HDP a nebylo by úplně smysluplné nepokusit se uplatnit maximální množství výdajů,“ zdůvodnil.

NATO vyhodnotí české výdaje na obranu za příští rok v první polovině roku 2025.

Armádní výdaje v posledních letech výrazně rostou. V roce 2020 vydalo Česko na obranu něco přes sedmdesát čtyři miliard korun, letos už je to zhruba o polovinu více. Postupně, s výjimkou roku 2022, rostly i armádní výdaje v poměru k HDP. Ještě v roce 2020 tehdejší vláda posílala na obranu zhruba 1,3 procenta HDP. V příštím roce jsou ale armádní výdaje klíčovou prioritou vlády. Po devatenácti letech chce znovu splnit závazek vůči NATO a vydávat na obranu zmíněná dvě procenta HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 16 mminutami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 11 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 16 hhodinami
Načítání...