Stát je na útlum rodných čísel dávno připraven, říká Profant. Neměňme, co funguje, vyzývá Králíček

„Nikdy nebylo v plánu rušení rodných čísel. V plánu už od roku 2009 je útlum. To znamená, postupně omezit tento identifikátor, který má spoustu problémů,“ říká Profant s tím, že vláda tak předchází problémům, místo aby je později musela hasit.

Rodná čísla mají podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) zůstat v řidičských průkazech či pasech. Podle Profanta zmizí z občanských legitimací proto, že na nich je příliš mnoho osobních údajů. „Když potřebujete prokázat plnoletost nebo takovéhle věci, je úplně zbytečné, abyste předával tolik údajů, kolik tam je,“ míní náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci.

Králíček ale plánu oponuje s tím, že není prioritou, a to ani v digitalizaci. Současný kabinet kritizuje za „tragickou komunikaci“, věc podle něj přinese zmatek. „Vicepremiér Bartoš nebyl schopen za více než čtrnáct dní reagovat (…) a nebyl schopen přijít s konkrétními informacemi,“ sepsul ministra poslanec ANO s tím, že ani páteční brífink to nezměnil.

„Já se ptám, jestli je na to opravdu připraveno například ministerstvo práce a sociálních věcí, které vydává dávky. Protože senioři se nejčastěji na České poště, kam si chodí pro důchody, na úřadech práce, prokazují občankou s rodným číslem. Pro člověka jako pro občana je to ten zásadní identifikátor,“ je přesvědčen Králíček.

Svou kritiku opírá mimo jiné o zavádění datových schránek pro fyzické nepodnikající osoby. „Argument byl právě nějakou digitální vzdělaností, gramotností. Teď sebereme to, co funguje dlouhá léta, rodné číslo, které si všichni pamatují, kterým se identifikujeme i v soukromém sektoru. Já se nedivím zděšení v bankovní asociaci, v leasingových společnostech,“ dodává člen sněmovního výboru pro bezpečnost.

Vyzývá k odložení změn minimálně do roku 2028, potřeba je podle něj diskuze nad tím, jestli jsou vůbec potřeba.

Spor o zneužití osobních dat

Profant upozorňuje, že rodné číslo mohou snadno zneužít podvodníci. Za příklad dává stará DIČ, která údaj obsahují: „Tam visí i věk, to znamená, že vy si třeba z veřejného rejstříku můžete vytipovat třeba seniory.“

Poslanec ANO připomíná, že v současnosti je ochrana osobních údajů robustnější než v minulosti, odkazuje třeba k GDPR.

„Zneužitelné dneska máte cokoliv. Zneužitelnou máte elektronizaci a vezměte si, jak se dneska chováme k našemu soukromí prostřednictvím chytrých telefonů. A my tady žehráme na jedno rodné číslo, že je najednou nebezpečné,“ oponuje Králíček. „Pokud vláda cítí nebezpečí, pojďme hledat v legislativních prostorech, ale rozhodně ne v tom, že najednou budeme měnit rodná čísla.“

Je stát připraven?

Částku 56 miliard korun, na níž studie, kterou si dle Bartoše zadaly Česká asociace pojišťoven, Česká bankovní asociace a Česká leasingová a finanční asociace, vyčísluje náklady na odklon od rodných čísel, považuje Profant za „vycucanou z prstu“. „Stát je na to dávno připraven,“ ujišťuje, „je to požadavek za nějaké stovky tisíc, nikoliv za miliardy.“

„Není to nějaká hurá akce, která by se stala teď, která by souvisela s touto vládou, je to akce dlouhodobě plánovaná, na kterou se všichni samozřejmě připravovali, postupně došlo k nastavení na straně státu,“ zdůrazňuje náměstek.

Na námitku, že zákon platí od roku 2009 a debatovat se už mohlo, Králíček reaguje: „Diskuze byla, ale nebyla to priorita, stát na to nebyl připraven a nebylo to relevantní.“

Profant upozornil, že příslušný zákon se naposledy měnil v listopadu 2022 a sněmovním zpravodajem byl tehdy právě Králíček. „Kdyby to hnutí ANO opravdu trápilo, rozhodně mohl navrhnout delší odložení. Ale nestalo se. Tady vidíme tu zbytečnou účelnost,“ poznamenává náměstek.

Králíček to považuje za nesmysl. Pozměňovací návrh se prý týkal insolvenčního rejstříku a panovala jasná dohoda, že během roku se bude diskutovat, co dál. „Nebylo na to ani vnitro připravené, ani stát na to nebyl připravený.“