Stát musí lidem dokázat, že jsou jejich data v bezpečí, tvrdí o digitalizaci zdravotnictví Černohorský a Vyzula

Nahrávám video

Pandemie akcelerovala debatu o potlačení byrokracie ve zdravotnictví a zvýšila tlak na jeho digitalizaci. Historicky první takový zákon už schválila sněmovna. Podle poslanců Lukáše Černohorského (Piráti) a Rostislava Vyzuly (za ANO) je nutné, aby stát dokázal, že data občanů jsou v bezpečí. Zároveň je třeba, aby byl systém lidem podán jednoduše a přehledně, zaznělo v Událostech, komentářích.

Podle předsedy sněmovního podvýboru pro elektronizaci zdravotnictví Vyzuly už změny nastaly během pandemie, která potřebu po digitalizaci výrazně akcelerovala.

„Došlo k vytvoření opravdu velmi narychlo zorganizovaného zdravotnického systému, který umožnil, že jsme data dostávali prakticky denně. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) každý den zpracovává celou řadu údajů, údajů o tom, kolik lidí bylo testováno, kolik bylo PCR, antigenních testů, kolik je hospitalizovaných a tak dále,“ nastínil.

Člen podvýboru Černohorský ocenil práci ÚZIS, ale elektronizace zdravotnictví je pro něj teprve na úplném začátku. „Většina dokumentace ve zdravotnictví je stále v papírové podobě. Samozřejmě v nějakých ojedinělých případech, jako jsou nějaké větší nemocnice, už digitalizace probíhá. Stále jsou ale nedostatky například v kybernetické bezpečnosti, což může při kolapsu ohrozit i lidské životy,“ říká.

Piráti nazvali nově schválenou legislativu základním kamenem pro digitalizaci, zákon však neřeší všechno. Podle Černohorského je nutné nejprve určit standard, na kterém se bude postupně stavět. „Není úplně ideální variantou mít maximalistické verze toho zákona. Pak se může totiž stát, že se celý ten návrh zablokuje na nějakém výrazně menším detailu,“ tvrdí.

Velmi důležité je dle něj, aby stát a resorty byly ochotny změny stanovené v novém zákoně realizovat. „Norma sice může vypadat sebelíp, ale jde o to, jak s ní stát bude nakládat. Musí mít kvalitní stálé lidi a hlavního architekta, který bude potlačovat resortismus, kdy si jedno ministerstvo stojí za svým a nějaké druhé bojuje proti němu. Pokud se to podaří eliminovat, myslím, že pak během pár let budeme schopni elektronizovat náš stát.“

Přijmout změnu

Vyzula je názoru, že zvykání si na digitální podobu zdravotnictví sice nějakou dobu potrvá, ale lidé se na ni rychle adaptují poté, co zjistí, že jim nový systém značně ulehčí život. „Můžeme se odpíchnout od elektronického receptu, na který jsme si poměrně rychle zvykli, jelikož jsme viděli jeho jasný přínos. Věřím, že ten přechod na další digitalizaci rychle pochopíme a přijmeme také – jde přece jenom o zvýšení efektivity a kvality zdravotnických služeb.“

Problém oba poslanci vidí v nedůvěře ke státu, která byla během epidemie často evidentní, například u aplikace eRouška. Dle Černohorského se musí lidem jednoznačně dokázat, že jejich data jsou v bezpečí. „Předešlé IT systémy implementované státem neměly u lidí úplně úspěch. Nemají totiž důvěru v zabezpečení. Stále je možné napadnout nemocnici a kompletně ji paralyzovat, to lidi moc neujišťuje. Je tedy potřebné dokázat, že umíme zabezpečit ty systémy natolik, aby se k těm informacím nedostal nikdo cizí,“ apeluje poslanec. 

Zároveň je dle Černohorského nutné, aby byly informace lidem podány jednoduše a přehledně tak, aby jim porozuměli všichni.  

„Myslím, že většina lidí tu snahu ze strany státu chápe. Pak jsou tu ale určité skupiny, které tuto snahu bagatelizují nebo hystericky znevažují. Samozřejmě existuje i část lidí, která věří dezinformacím a dál je šíří. Mnoho lidí raději věří tomu negativnímu nežli tomu pozitivnímu. Je jich ale celkem malé procento,“ komentuje nedůvěru občanů Vyzula.

Poslanci oba věří tomu, že digitalizace proběhne podle plánu a bez velkých komplikací. Shodují se však na tom, že kompletní přeměna starého systému v nový může nějakou dobu trvat, a to nejenom kvůli státu, ale i kvůli občanům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 4 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 5 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 9 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 11 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 17 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 18 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.