Stát se čím dál rychleji zadlužuje, často ale plýtvá prostředky, poukázal NKÚ ve výroční zprávě

Nahrávám video

Stát se loni potýkal s vysokým deficitem rozpočtu, rostlo tempo jeho zadlužování, přitom ale často plýtval veřejnými prostředky, uvedl ve své výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Velký problém vidí kontroloři ve způsobu, kterým stát rozděluje dotace, za neefektivní považuje i digitalizaci agend veřejné zprávy.

Výroční zpráva NKÚ shrnula výsledky loňského hospodaření státu, které úřad vesměs hodnotí nepříznivě – ekonomický růst pod průměrem Evropské unie, naopak výrazný nárůst inflace, snížení reálné mzdy a růst státního dluhu. Úřad připomněl, že tempo růstu dluhu bylo v evropském srovnání v uplynulém roce třetí nejvyšší. 

Dotačních titulů jsou stovky, šéf NKÚ hovoří o „dotační ekonomice“

I když kontroloři připomněli, že vláda zatím neprovedla reformy, které by měly pomoci se stabilizací veřejných financí, domnívají se, že stát může v některých ohledech výrazně ušetřit i bez nich. Za oblast, kde se značně plýtvá, označil NKÚ rozdělování dotací s tím, že z kontrol vyplynulo, že „skutečný smysl dotací nahradil formalismus“, tedy že je považováno za důležitější vyčerpat peníze než zabývat se přínosem dotací.

„Efektivita je velmi nízká, protože jsme se posunuli z doby dotačních podvodů do doby, kdy je administrativně většina věcí v pořádku, ale přínos dotací buď nejde vůbec prokázat, anebo oproti původně stanoveným cílům je nedosahuje ani na deset procent,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.

Kontroloři poukázali, že existuje 769 dotačních titulů, v nichž se za sedmileté období rozdělilo přes 70 tisíc dotací – což je administrativně náročné a neřiditelné. Kala se domnívá, že některé dotace vůbec nejsou potřeba. „Přešli jsme z tržní do dotační ekonomiky. Posunuli jsme se do toho, že jakýkoli problém řešíme dotacemi. Přitom stát má mít řadu jiných nástrojů, které by měl používat. To je věc, kterou považuji z mikroekonomického pohledu za nejvýznamnější,“ prohlásil.

Na digitalizaci šly miliardy, ale stát si pohoršil v mezinárodním srovnání

Další oblastí, kde by stát mohl ušetřit, kdyby fungovala správně, je podle úřadu digitalizace veřejné správy. Upozornil, že loni na ni vydaly jen organizační složky státu a státní fondy přes 19 miliard korun, ale stát v mezinárodním srovnání DESI, které hodnotí postup digitalizace, klesl o jednu příčku a je v rámci evropské sedmadvacítky na devatenáctém místě.

Podle prezidenta NKÚ Kaly je problém v tom, že digitalizaci „v mnoha případech nepředchází zásadní revize stávajících agend“, a tak se stát snaží digitalizovat neefektivní procesy. Za vhodný příklad považuje, že se musí žádat o vdovské důchody, takže je k tomu potřeba čekárna, kancelář a úředníci, kteří se žádostem věnují, i když by přiznání tohoto důchodu mohlo být automatické, protože úřady dobře vědí o tom, že někdo zemřel, jaký pobíral důchod i o tom, zda zanechal někoho s nárokem na vdovský důchod. A vědí také to, jak vysoký by tento vdovský důchod měl být.

Úřad ve výroční zprávě upozornil také na konkrétní případy, kdy podle něj resorty plýtvaly penězi a jednaly v rozporu s vlastními cíly. Kritizoval, že se stále skládkuje asi 40 procent veškerého odpadu, přestože stát vydal devět miliard korun a zaznělo mnoho deklarací na podporu šetrnějších způsobů nakládání s odpady.

Poukázal také, že stát na jedné straně deklaroval, že chce podpořit mikropodniky a malé a střední podniky při zpracování zemědělských produktů, ale vypsal na to dotační titul jen pro velké podniky, zatímco pro ty menší ne. Kontrolorům se také nelíbilo, že ministerstvo financí nevyhodnotilo, zda přispěla propagační akce Účtenková loterie k vyššímu výběru daní.

Miloslav Kala ale připustil, že doporučení Nejvyššího kontrolního úřadu sama nemohou státní finance spasit. „Věnujeme se mikroekonomii a snažíme se najít mezery, kterými by se dalo přispět k řešení problému. Ale upřímně, takové úspory a přínosy jenom na výdajové straně rozpočtu asi nenajdeme,“ řekl prezident NKÚ ve Studiu 6.

Ministerstvo: Řada problémů má strukturální charakter

Ministerstvo financí připustilo, že problémy, na které poukázal NKÚ, existují. Míní však, že řada z nich má strukturální charakter a nelze je vyřešit z roku na rok. Vláda se ale podle resortu zavázala problémy řešit.

„Jedná se zejména o nezbytnou konsolidaci veřejných financí, která by podle ministerstva financí měla od příštího roku snížit tempo zadlužování nejméně o 70 miliard korun, zefektivnění poskytování národních dotací, revizi agend státu a digitalizaci jeho správy. Pro nadcházející roky jsou však klíčové také změny ve zdravotním, sociálním a důchodovém systému, které musí zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost pro současné a budoucí generace,“ shrnul resort.

Za zdrcující pro českou hospodářskou politiku považuje zprávu NKÚ stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Přestože jen na úrovni státního rozpočtu získalo zejména díky inflaci ministerstvo financí 137 miliard Kč navíc, máme třetí nejrychlejší tempo zadlužení v EU. Trestuhodné je nenaplnění čerpání příjmů z EU o 76 miliard Kč, neboť se jedná o potenciálně nerealizované nebo opožděné investice,“ uvedla. Nynější kabinet kritizovala s tím, „že kritika minulých vlád je silně nedostatečná vize“.

Nahrávám video

Skopeček: Dotace často nemají smysl

Pro místopředsedu Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) není zpráva NKÚ překvapením. „Ono když si otevřete výroční zprávy NKÚ v posledních letech, tak úřad poukazuje na stále stejné problémy: na nedobrou trajektorii, kterou se řítíme v oblasti veřejných financí. (…) Veřejné výdaje jsou největším problémem české ekonomiky a rostou dramatickým tempem,“ podotkl v pořadu 90' ČT24.

„Souhlasím s panem prezidentem NKÚ v kritice dotační politiky. Opravdu žijeme v době dotační — ty dotace často nemají smysl, nikdo se v nich neorientuje, samozřejmě křiví trh,“ myslí si Skopeček. „Jsem přesvědčen, že kdyby se drtivá většina dotací škrtla, tak je to pro českou ekonomiku dobře. Čerpají je často zájmové skupiny, které často žádné dotace nepotřebují,“ doplnil.

Dle Skopečka Česko také dlouhou dobu nic nedělalo s penzijním, sociálním a zdravotním systémem. „Dodal bych k tomu, že další oblast, která nás bude i v následujících letech stát velké peníze a bude nás dostávat pod tlak, co se týče veřejných financí, je oblast školství,“ podotkl. „Tam jsme v rámci inkluze začali přijímat obrovské počty pedagogických pracovníků. To nás bude stát obrovské peníze.“

Kabinet Petra Fialy (ODS) se podle místopředsedy rozpočtového výboru Jana Volného (ANO) nemůže vymlouvat na předchozí vlády ani na covid či válku na Ukrajině. „Panu Skopečkovi vůbec nezávidím. On tu musí obhajovat naprosto neobhajitelné. (…) Už je to všechno v jejich rukou a jejich neschopností jsme se dostali tam, kam jsme se dostali,“ prohlásil Volný.

„V čem vidím kličkování pana kolegy, a ne úplně férové — on říká, že dotace by neměly být. No, to má možná pravdu, ale celá Evropa jede na dotace a všichni je čerpají. Naše republika nemá vyčerpáno 76 miliard korun. Víte, co by to v tom rozpočtu udělalo?“ táže se Volný. „Proto se odkládají investice, proto se nemůže investovat. Protože tyto peníze nemáme a investice nejsou připravené,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 43 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 11 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 11 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 15 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.