Studenti pedagogických fakult by mohli on-line doučovat děti, navrhuje Pánek

Nahrávám video

Člověk v tísni zkoumal podobu a dopady on-line výuky na jaře a závěr zněl, že delší absence prezence ve školách rozevírá nůžky mezi žáky. Ani teď však není leckdy situace jiná, nedá se tak podle výkonného ředitele organizace Šimona Pánka říct, že by se plošně zlepšila. „Pořád jsou i teď školy, které fungují tak, že se překopírované materiály předávají někde v tašce ve vestibulu mezi učiteli a rodiči,“ uvedl v Událostech, komentářích.

V těch nejlepších scénářích školy fungují podle Pánka tak, že se z jarní vlny pandemie a související distanční výuky skutečně poučily. „Vybavily se, naučily svoje učitele a profesory pracovat on-line, a děti tak mají skutečně strukturovanou výuku. Na druhé straně jsou i takové, které třeba nemají tak silné vedení nebo to nějak nebyly schopny – většinou manažersky – zvládnout,“ přibližuje. Rozdíly mezi dětmi se tak dále prohlubují.

Skepticky se Pánek však staví k případným prázdninovým doučovacím kempům, které podle něho nepomohou. „Podle mě pomůže teď, když jsme bohužel nechali dojít situaci tam, kde je, tedy k uzavření škol, důkladná příprava na to, co udělat s ročníkem. My osobně jsme spoluiniciovali novou akci, kdy studenti pedagogických fakult a některých dalších, které se k tomu přihlásily, se mohou ucházet o praxe, které by jim měly přinést nějaký kredit za to, že budou on-line doučovat děti, které to potřebují,“ vysvětluje.

Zatím se podle něho přihlásilo zhruba 240 škol s několika tisíci dětmi, které by to potřebovaly. Ovšem ze strany vysokých škol a vysokoškoláků takový zájem zatím není – obtížné je například správné párování žáků s pedagogickými studenty a komplikací může být i adekvátní zabezpečení.

„Pokud jim chceme pomoci, aby to dohnaly, a zejména jde o děti, které se vůbec učí tomu, co je škola, anebo pak děti z vyšších ročníků, kde to může být rozcestník ke kariéře nebo životnímu směru, tak tam si myslím, že pořád máme čas pracovat na tom, jak zintenzivnit doučování. Tedy jak přidat asistentům pedagogů, jak dostat studenty pedagogických škol za kreditované praxe do škol tak, aby pomohli,“ zdůraznil.

Ministerstvo školství říká, že školám uvolnilo na dovybavení technikou částku 1,4 miliardy korun, stále se však objevuje nemálo případů, kdy děti nemají počítače. Další host pořadu, prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel ZŠ Klánovice Michal Černý však upozornil, že tyto peníze šly v první řadě na dovybavení škol.

„Protože na jaře spousta škol nebyla vybavena, učitelé neměli zařízení, ze kterého by učili. Tyto peníze skutečně nebyly tak primárně určeny pro žáky, ale pro učitele a pro to, aby školy dokázaly ze své strany zabezpečit správným způsobem on-line výuku anebo výuku na dálku,“ uvedl.

Školy, kterým peníze zbyly, je mohly použít pro děti. „Ale jinak jsme pro ně sháněli počítače přes mnoho různých organizací, nadací, mimo jiné i přes Člověka v tísni, jednu takovou nadaci měla Česká televize. Mně se třeba povedlo sehnat víc než padesát počítačů a spoustu SIM karet,“ říká s tím, že v jeho škole mají tak připojení všechny děti. „Já si opravdu nemyslím, že tam, kde se škola snažila, by bylo možné, aby některá rodina zůstala nevybavená,“ dodal.

Problémem může ale stále být podle něho to, že některá rodina s počítačem třeba neumí zacházet, nebo že se zařízení nepodařilo úplně nastavit. „Jinak si ale myslím, že se to zlepšilo hodně proti jaru, že ve spoustě školách se skutečně úroveň dálkové výuky zlepšila. Což ale neznamená, že neexistují školy, kde je to špatné,“ doplnil.

Problém s učením na dálku může nastat také u studentů učebních oborů. V souvislosti s nimi se mluví totiž o riziku, že se už do škol nevrátí – najdou si brigádu a studium ukončí.

Podle dalšího hosta pořadu, člena školského sněmovního výboru Martina Baxy (ODS), jde však o obecnější problém, který existoval už v době před příchodem koronaviru. „U studentů učebních oborů jde speciálně o to, že vedle tradiční výuky ve škole mají především její praktickou část, a ta v současné době také neexistuje. Podle mého názoru je proto zapotřebí hledat co nejrychlejší scénáře k tomu, jak by se mohli děti, žáci, studenti do škol vrátit, aby se mohla výuka dostat do normálních kolejí, samozřejmě při dodržení všech bezpečnostních opatření, která v současné epidemicky složité situaci existují,“ uvedl.

Míní, že není prostě možné mít ambici dohnat vše, co se v minulých měsících ztratilo. „Když pan ministr Plaga hovoří třeba o letních doučovacích kempech, tak já se ptám, jakým způsobem se tam děti dostanou, kdo je bude identifikovat, jak se budou vybírat, kdo je bude učit. Některá slova, která zaznívají velmi vzletně, za sebou skrývají řadu problémů,“ doplnil.

Docházka je podle učitelů klíčová pro nejmenší děti a žáky v posledních ročnících. To, kdy se děti skutečně vrátí do lavic, zatím ale jasné není. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pátek odpoledne naznačil, že první uvolnění pravidel může přijít nejdřív za tři týdny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, padl moravský rekord

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě vědci předpokládali místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia, tato hranice byla pokořena už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 29 mminutami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 31 mminutami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 1 hhodinou

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 1 hhodinou

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý má být na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 7 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.