Studie léků prováděl soukromě a nepřiznal veškerý svůj majetek. Arenberger čelí potížím

Nahrávám video

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) nesdělil celou pravdu o svém majetku; televize Seznam upozornila, že ministr a ředitel vinohradské nemocnice vlastní jmění v hodnotě desítek milionů korun. Jen loni také vydělal bezmála 30 milionů korun na výzkumu nových léků. Ovšem ne jako ředitel nemocnice, ale jako soukromý lékař ve své ordinaci na živnostenský list. Arenberger, který se nyní otázkám na tato témata vyhýbá, důvod k rezignaci nevidí. O situaci kolem šéfa resortu zdravotnictví natáčeli pro 168 hodin Zuzana Černá a David Sebíň.

Po upozornění Televize Seznam Arenbergerovo majetkové přiznání náhle nabobtnalo o šedesátku nemovitostí a 30 milionů korun v příjmech z podnikání. „Došlo jenom k technickému nepropsání některých dat z centrálních registrů typu katastr nemovitostí a podobně, čili není to tak, že bych za poslední týden výrazně zbohatl,“ řekl k tomu Arenberger.

Podle právníka a analytika Transparency International Milana Eibla se Arenberger odpovědi pouze vyhýbá. „Za prvé, pan ministr Arenberger tak majetkové přiznání podával několik let, už z pozice ředitele. Že si na to vzpomněl teď a teprve poté, co už vyšlo několik reportáží, které to kritizovaly, nemá žádnou výpovědní hodnotu,“ poznamenal.

Rozhovoru pro 168 hodin k celé situaci se Arenberger nezúčastnil. Podle mluvčí ministerstva zdravotnitctví Jany Schillerové na to nemá čas. „Pan ministr musí taky pracovat,“ řekla.

Soukromé klinické studie

Milion a půl získal Arenberger pronájmu nemovitostí, 131 tisíc za poradenství ve firmě PRO SANUM, 400 tisíc za funkci radního Českého rozhlasu. Milion tři sta tisíc za práci na univerzitě. A téměř 28 milionů korun z klinických studií nových léků ve vlastní režii.

Studiím se Arenberger tímto stylem věnuje roky. V jeho dřívějších majetkových přiznáních o nich ale není ani zmínka. „Pokud není do svého majetkového přiznání schopen uvést veškerý svůj majetek a ukázat svoje příjmy, tak může se stát, že se snaží schovávat své příjmy i před finančním úřadem tak, aby z nich měl ještě větší výhody,“ uvedl Eibl.

Arenberger na studiích nepracoval v nemocnici, kterou řídil, ale v bytě, který před dvěma lety koupil v privatizaci od radnice Prahy 1. Byt má skoro 250 metrů čtverečních a stál 11,6 milionu. Ředitel nemocnice na něj ještě od radnice dostal téměř milionovou slevu. Za metr čtvereční tak zaplatil jen 47 tisíc korun. V Praze se přitom běžně platí dvojnásobek. V místě nyní sídlí Sanatorium profesora Arenbergera. Označení firmy na zvonku ale chybí.

„Zhruba od roku 2018 počet klinických studií, které dělal soukromě v sanatoriu nedaleko Hlavního nádraží, velmi narůstal. Myslím, že v roce 2018 jich bylo 11, v roce 2019 třeba 15. Zároveň ty studie začaly pomalu ubývat Vinohradské nemocnici,“ sdělil reportér Televize Seznam Jan Richter.

„To, že pan ministr dělá ředitele nemocnice, ve které se normálně dělají klinické studie, a vedle toho si otevřel živnost na klinické studie a z nějakého důvodu ty samé firmy přešly radši k němu, než aby zůstaly u nemocnice, vzbuzuje nejvyšší pochybnost,“ upozornil Marek Zelenka, předseda spolku Oživení, který sdružuje právníky a analytiky.

Výzkum léků jako kosmetická služba

Arenberger má podle obchodního rejstříku oprávnění podnikat v desítkách oblastí. Například může nabízet kadeřnické a kosmetické služby, pěstovat zeleninu a melouny, vyrábět krmiva pro zvířata a ty chovat, nebo provozovat zastavárny a bazary.

Sám ministr potvrdil, že výzkum léků prováděl na živnostenský list. Formálně v té době provozoval „kosmetické služby“. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv ale lékař nemůže zkoumat nové léky v rámci této živnosti.

„Lékař nemůže klinické hodnocení léčivých přípravků poskytovat jako kosmetické služby, neboť se jedná o léčbu, prevenci či diagnostiku, tedy o zdravotní služby,“ uvedl ústav.

Podle Arenbergera by se prý studie v nemocnici nevyplatily. Osmadvacet milionů korun tak připadlo místo státní nemocnici jejímu řediteli. „Žádný prapodivný byznys, jak se uvádělo v headlinech. Tato činnost má nejen výnosy, ale také velké náklady. V rámci těchto projektů se třeba platí další spolupracovníci. Musí tam být studijní koordinátorky a je tam celá řada dalších věcí, které jsou nákladné,“ bránil se.

Zmiňované náklady ale zpochybnil Zelenka. „Nevím, jaké extra náklady, o kterých předtím mluvil, mu mohly v rámci studií narůst. Pokud vím, tak ony jsou tak dobře a štědře zaplacené, že netuším, v čem by náklady mohly tkvět,“ poznamenal.

Pronájem nemovitostí vinohradské nemocnici

Otázky panují také kolem Arenbergerových nemovitostí, a to nejen v případě levného bytu v pražském centru. Na katastru je na něj mimo jiné napsaná například usedlost v malé vesničce Netřeba na Mělnicku. Podnikatel Arenberger budovy šestým rokem pronajímá jako sklad nemocnici Královské Vinohrady. Už od roku 2002 je přitom členem jejího nejužšího vedení.

„Tam je to nastaveno tak, že to už podepsali moji předchůdci a je tam i investice, regály a tak, takže by bylo výrazně drahé, aby se to stěhovalo ven, zvlášť v situaci, když je to ekonomicky pro nemocnici nejvýhodnější,“ zdůvodnil Arenberger.

Cena pronájmu za pět let se vyšplhala na šest milionů korun. Nově činí nájemné korunu za měsíc. „To je střet zájmů jak vyšitý, to se naprosto nemá stávat,“ zdůraznil Zelenka.

Střet zájmů Arenberger odmítá

Podezření na střet zájmů Petra Arenbergera fakticky existuje už roky. Nasvítil ho až vstup do vlády. Výčet ministrových angažmá totiž stále bobtná. V Nemocnici Královské Vinohrady vede Dermatovenerologickou kliniku, do nedávna řídil i vědu a výzkum, a zároveň nemocnici šéfuje, stejně jako už dva měsíce celému českému zdravotnictví. Je tak sám sobě nadřízeným a taky reprezentantem státu v odvětví, ve kterém sám soukromě už roky podniká.

„Ministr Arenberger byl do 7. května podnikatel Arenberger, současně s tím to byl ředitel nemocnice Arenberger, současně s tím to byl vykonavatel klinických studií Arenberger, dermatolog Arenberger. A těch dalších pozic, které má, které spolu vzájemně do jisté míry vůbec nesouladí a vytváří se tam podezření na střet zájmů, je nespočet,“ shrnul Eibl.

Sám Arenberger ale prý střet zájmů necítí. „Vzhledem k tomu, že už jsem řadu věcí objasnil a doufám, že už to všichni pochopili, tak si nemyslím, že bych udělal něco špatného, že by to mělo být důvodem k odstoupení,“ řekl.

Nutnost, aby šéf zdravotnictví vše vysvětlil, zdůraznil také Babiš. „Pan ministr samozřejmě musí transparentně všechny věci vysvětlit,“ zdůraznil premiér.

„Příběh pana Arenbergera je takovou ilustrací, jak nízko může klesnout ta etická hodnota vlády, pokud máte samotného premiéra, který je ve střetu zájmu,“ podotkl Eibl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 29 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 12 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.