Technologie jako heroin pro mozek? Regulace pro děti je potřeba, míní odborníci

O závislosti na digitálních technologiích, rizikovém chování dětí, ale i dospělých a vlivu technologií na mozek debatovali odborníci v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, který se konal pod záštitou poslanců z řad koalice i opozice. Odborníci hovořili o tom, že sociální sítě jsou problematickým fenoménem nejen z hlediska času, který děti na mobilech či sociálních sítích stráví, ale jsou s tím přidruženy další problémy – například bezpečnost či rizikový obsah.

Roman Gabrhelík z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy upozornil, že digitální závislosti jsou specifické v tom, že nabízejí prostor pro uspokojování přirozených psychických potřeb, jsou plné odměn, tedy vyvolávají příjemné pocity a snadno zaujímají pozornost a vyčerpávají naše mentální kapacity. „Ne vždy je to o vůli a rozhodnutí, ať už se bavíme o dětech, či dospělých. Určitě nebudou fungovat způsoby typu: ‚Tak už se na to nedívej, nebo to nepoužívej,‘“ poukázal.

Zmínil, že v této oblasti je spousta odlišností – riziková může být podle něj například strávená doba, ale také obsah, který daný uživatel konzumuje. „Někdo s obrazovkou tráví hodně času, ale pořád to nemusí být tak závažné, že dojde k závislosti, kterou musí řešit odborník,“ vysvětlil a dodal, že naopak při sledování škodlivého obsahu zas nemusí dotyčný trávit u obrazovky tolik času.

Hlavním klinickým příznakem je podle něj ztráta kontroly. „Neumím si odepřít obrazovku mobilního telefonu, držím jej nadměrně dlouho. Je to děláno na úkor jiných činností a děje se to v takové intenzitě, že to způsobuje problémy. Následuje syndrom odnětí, tedy jsem rozladěn, když to nemám, a také bagatelizuji daný problém,“ uvedl.

Stránský: Digitální technologie mění strukturu mozku

Neurolog Martin Jan Stránský upozornil, že digitální technologie mění nejen mysl, ale i strukturu mozku, což souvisí s nárůstem psychiatrických chorob. Mozek se podle něj učí nápodobou, kontaktem a řešením problémů, což chytré telefony nenabízejí. „To, jak se mozek učí, je důležitější než to, co se učí,“ zmínil s tím, že mozek například integruje informace lépe, když je čte z papíru.

„Mozek evolučně přemýšlí tak, že vše rámuje do určitého vzoru. Když informace vidí v zarámované stránce, může je vytáhnout z mozku snadněji,“ podotkl s tím, že pokud se porovná výuka z knihy versus obrazovky za stejných podmínek – tedy stejný vyučující, stejná třída – ti, co se učí z papíru, mají o třicet procent lepší výsledky. „Jestli chcete zlepšit české školství, vytiskněte všechno z počítače a dejte to na papír, to není názor, to je fakt,“ dodal.

Zmínil, že čím dříve dají rodiče dítěti telefon, tím je vyšší šance deprese v pozdějším věku. „Když jej dostane v šesti až deseti letech, tak má „jen“ šedesátiprocentní šanci, že bude mít depresi. Když v osmnácti, tak jen čtyřicetiprocentní. (…) Je přímá souvislost mezi depresí a počtem hodin, které tráví na mobilním telefonu,“ poukázal.

Výzkumy podle něj také ukazují, že je pokles intelektuálních schopností v přímé souvislosti s tím, jak se dítě kouká na obrazovku. „Existuje mnoho studií z pohledu neurologie, které jednoznačně dokazují anatomické a fyziologické změny v jejich mozcích,“ podotkl s tím, že jde vidět, jak se některé spoje v mozku doslova rozpadávají úměrně tomu, kolik minut tráví koukáním na obrazovku.

Dopaminová smyčka

Poukázal, že nadnárodní organizace, například Světová zdravotnická organizace (WHO), už vydaly stanovisko, podle nějž by neměly být žádné obrazovky u dětí do dvou let, do pěti let jen se supervizí a do patnácti let maximálně dvě hodiny denně, rovněž jen se supervizí. To jsou doporučení lékařů. Zmínil, že nyní některé děti používají mobil až 4,5 hodiny denně, a to zejména kvůli sociálním sítím, které mají za úkol člověka zachytit.

„Děti čekají například na tramvaj, něco tam pošlou, čekají na reakce a tak je to pořád dokola,“ vysvětlil s tím, že sítě fungují přes dopamin, který je jedním z hlavním nosičů signálu v mozku a souvisí s očekáváním a získáváním odměny. Opakovaná aktivace pak vede k tomu, že dopamin jde nahoru.

„Ať už tedy berete heroin, nebo hrajete videohru, váš dopamin jde nahoru. Když se podíváme na váš mozek a mozek někoho, kdo bere heroin, tak není poznat, čí je který. Vypadají úplně stejně,“ dodal. Poukázal na to, že v osmdesáti zemích světa zakázali používání mobilů ve školách, v Česku nikoliv, a nechápe, na co se čeká, protože na problém obrazovek upozorňují světoví odborníci. „Ten vlak už ujel,“ zmínil a podotkl, že naopak zatím nikdo neprokázal, že by digitalizace ve školství výsledky zlepšila.

Hollan: Vymyká se to kontrole

Podobně se vyjádřil i ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěj Hollan (za ŽTB), který řekl, že i podle něj musí nastoupit regulace ze strany státu, protože nelze zodpovědnost házet jen na rodiče, kteří by měli své děti edukovat a varovat je například před škodlivým obsahem. Souhlasí, že není problémem „jen“ čas strávený s digitálními technologiemi či sociálními sítěmi, ale i další faktory, které jsou za tím.

„Všechny aplikace se chovají tak, aby vás za účelem zisku skrze dopaminové smyčky zatáhly, a pokud možno, abyste z nich vůbec nevylezli, protože jen tak přicházejí příjmy z reklam, ze všeho, co sítě nabízí,“ podotkl a dodal, že pomocí algoritmů dochází k velké normalizaci násilného misogynního chování.

„Velmi si toho všímají v Austrálii, severských státech. Společnost hrubne, stává se stále více nenávistnou,“ poukázal s tím, že se etabluje nová generace mužů nenávistných vůči ženám. Zmínil, že tyto věci tu v historii byly, ale internet je extrémně zrychluje a kvůli uzavřeným bublinám ztěžuje se vůči tomu vymezit. Podle něj se nyní každý den také objevují ověřené zprávy například o tom, že chatboti sexuálním způsobem komunikují i s dětmi do patnácti let a nebude fungovat, pokud rodiče budou před podobnými technologiemi děti jen varovat.

„Velmi se to vymyká kontrole. (…) Není možné, aby tyto věci, které jsou nebezpečné, měly děti v ruce,“ podotkl s tím, že není času nazbyt. „Budeme jedni z posledních na světě, kteří toto začnou řešit, to pokládám za velké selhání. (…) Musí to být jednou z priorit každé další vlády,“ dodal. Ve chvíli, kdy se podle něj zhoršují veškeré statistiky o sebepoškozování, duševním zdraví a vedle toho jsou tu samé dopaminové smyčky, tak představa, že dané jevy jsou nezávislé a stačilo by problém řešit tím, že rodiče na to dají více pozor, fungovat nebude. „Z historie to víme, a proto k tomu nyní různé státy přistupují preventivně a proaktivně,“ podotkl s tím, že když něco vypadá jako problém, tak to většinou problém je.

Daniel Galandák z Národního monitorovací střediska pro drogy a závislosti na Úřadu vlády poznamenal, že omezení ve školách v jednotlivých zemích mají různé parametry a ještě se úplně neví, jak bude fungovat australský zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let. Tamní Národní úřad pro regulaci internetu má totiž rok na to, aby našel způsob, jak zákon uvést do praxe.

Zmínil, že se nyní diskutuje o legislativních omezeních poskytovatelů na úrovni obsahu. Zmínil, že často jsou regulace ve školách pouze na lokální úrovni, nikoliv na národní. Hovoří se podle něj v poslední době také o regulaci sběru dat zejména směrem k nezletilým. Dodal, že v Poslanecké sněmovně je ve třetím čtení Nařízení o digitálních službách (DSA), které by mohlo pomoci.

„Některé z národních implementací šly ještě dále, navrhují standardy pro poskytovatele, jakým způsobem mají zacházet s těmi daty, že na ně nesmí cílit,“ podotkl s tím, že ale „žádná sebekázeň nedokáže překonat triky velkých technologických firem, které brání armády designerů a psychologů, aby vás přilepili k obrazovce.“

Roman Petrenko z Pražského centra primární prevence zmínil, že poruchy způsobené návykovým chováním, kam spadá gambling i hraní on-line her, také pornografie, sociální sítě a on-line nakupování, jsou již zmapované. „Dnes registrujeme i odborné články na téma závislostního chování například v interakci s umělou inteligencí. Dá se tedy očekávat, že další fenomény budou čím dál tím lépe popsané,“ podotkl.

Zmínil, že v Česku není žádná důsledná kontrola například věku u některých aplikací či stránek. Stejně jako u sledování pornografie či sázení. V případě on-line her či sázení podle něj existují příklady praxe, kdy si jde nastavit finanční limit, kolik mohou hráči prohrát, ale nic není stanoveno na národní úrovni. V případě některých aplikací, které mohou způsobovat závislost, je podle něj také otázkou, zda by neměly být časově omezeny. „Nejdál v zavádění časových limitů je Čína. (...) Řekli, že není důvod, aby děti byly na síti typu TikTok v noci. Ta síť je tak od 22. hodiny zavřená, nenajdete ji, protože je vypnutá,“ podotkl.

Kalman: Děti možná rozumí technologiím více než dospělí

Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví na Univerzitě Palackého v Olomouci naopak upozornil, že děti, o kterých se debatuje, jsou ty, které se narodily do digitálního prostředí a možná rozumí digitálním technologiím lépe než dospělí, kteří se do nich nenarodili. Představil výsledky HSBC studie, která se realizuje každé čtyři roky v dalších padesáti zemích světa, přičemž poslední data jsou z roku 2022.

„Tehdy jsme zjistili, že v Česku máme osm procent dětí, které vykazují problematické rysy v rámci sociálních sítí. V roce 2018 to bylo pět procent,“ podotkl a zdůraznil, že to ale nutně neznamená, že tyto děti už jsou závislé.

Většina dětí v Česku podle něj problém nemá, co se týče pobytu v on-line prostředí a používání sociálních sítí. „Dokáží mnohem lépe identifikovat hrozby a mnohem lépe pracovat než my dospělí,“ poukázal. Zmínil také, že zásadními problematickými rysy není čas strávený na sítích, ale doprovodné jevy – abstinenční příznaky, ztráta jiných koníčků nebo zájmů.

Není podle něj pravda, že když nebudou žádné sítě, nebude žádný problém. Zmínil, že narůstá počet dětí, které trpí duševními onemocněními, ale sociální sítě za to mohou jen dílem. V mezinárodním srovnání je podle něj Česko na druhém místě s nejnižším počtem dětí s problematickým chováním či intenzivním užíváním sociálních sítí.

Kateřina Lukavská z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy upozornila, že různí odborníci řeší v souvislosti s digitálními technologiemi různé věci. „Experti na média řeší algoritmy, dezinformace, pediatři řeší nadměrnost a vliv na spánek, obezitu, pozornost, adiktologové řeší návykovost, duševní zdraví,“ podotkla s tím, že zajímavý je pohled pedagogů, kteří ale nejsou příliš slyšet.

„Klíčová otázka pro pedagogy je jednak rizikovost a kyberšikana, ale také jak rozvíjet digitální a mediální gramotnost dětí a kompetence pro to, aby děti obstály v digitálním světě,“ poukázala s tím, že podle ní digitální technologie heroin nejsou.

Vliv restrikcí

Zmínila, že jak experti na média, pediatři, adiktologové či pedagogové se shodují v tom, že velkou úlohu mají i rodiče, kteří podle nich také mají dětem sítě regulovat a omezovat čas. Často se ale podle ní také zapomíná na to, že i oni jsou znepokojeni digitálními médii. „Je to jedna z priorit, na které se zaměřit – tedy snižovat stres a úzkost rodičů z této oblasti,“ podotkla.

Zmínila rovněž analýzu, která zkoumá vztah dospívajících a rodičů a to, jak dospívající své rodiče vnímají. Z analýzy podle ní vyplývá, že u vřelé výchovy – tedy když rodič pečuje a zajímá se o dítě – je velmi malá pravděpodobnost, že dospívající rozvine problémové užívání digitálního média. „Naopak málo vřelá, takzvaná autoritářská výchova souvisí s výrazně vyšším výskytem problémového užívání digitálních médií,“ podotkla.

Zmínila, že se hodně mluví o restrikcích, ať už ze strany státu, či rodiny. Ale i z dat podle ní vyplývá, že to úspěch nepřináší. „Děti v Česku tráví průměrně 3,5 hodiny denně před obrazovkami už v mladším školním věku. Vychází nám to nezávisle ve třech studiích, které jsme realizovali v odlišných časech – před covidem, během covidu, po covidu,“ poukázala s tím, že nefungují ani dosavadní restrikce „shora“ s omezením věku na Facebooku.

A pokud by podle ní také v budoucnu bylo vymáhání pravidel sofistikovanější, tak se také může stát, že děti přejdou na jinou platformu, která bude úplně mimo kontrolu. „Pokud zakážeme dětem vstup na sociální sítě do šestnácti let, tak se tím zbavujeme našeho tlaku na provozovatele platforem, aby je dělali pro děti bezpečnější,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vysokoškolské koleje hlásí plno. Místa jsou ještě v Plzni a Ústí nad Labem

Zájem o ubytování na vysokoškolských kolejích letos výrazně roste a na řadě univerzit už jsou kapacity pro nadcházející akademický rok vyčerpané. Studenti z Univerzity Karlovy nebo Univerzity Palackého v Olomouci se musí spolehnout už jen na uvolněná místa ze stornovaných rezervací, zatímco v Plzni či Ústí nad Labem mají zájemci větší šanci kolej získat. Univerzity na zvýšenou poptávku reagují navyšováním kapacit, investicemi do výstavby i úpravami cen.
před 2 hhodinami

VideoPříběh zachránce: Vytáhl ženu z auta v rybníku

Vytáhl ženu z potápějícího se auta a tím jí zachránil život – v úterý za to dostal Jakub Vrbka ze Žďárska ocenění Gentleman silnic. Zařadil se tak mezi 245 lidí v Česku, kteří tento titul v minulosti získali. Žena skončila s lehkým otřesem v nemocnici. Jakubovi již osobně poděkovala a na udílení ocenění pak poslala písemný vzkaz. Vyjádřila v něm svou vděčnost a ocenila jeho odvahu, kterou by ne každý měl: „Bez něj by se mi ven dostat nepodařilo.“ Jako hrdina se Jakub Vrbka necítí, podle něj by to, co on, udělal každý. Záchranu si ale připomíná denně: vždy, když jede do práce kolem rybníka, kde se vše stalo.
před 11 hhodinami

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 13 hhodinami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 16 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 18 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.