Terezínské ghetto vzniklo před 80 lety. O smrti rozhodovaly maličkosti, popsala pamětnice

Památník Terezín uspořádal ve čtvrtek setkání k 80. výročí vzniku ghetta. Do Muzea ghetta zavítaly dvě bývalé vězeňkyně se svými potomky, pozdrav zazněl z předtočeného videa od dvou někdejších vězňů z Izraele. Řečníci zdůrazňovali nutnost připomínat tragické osudy Židů. Bývalí vězni se schází v Terezíně při připomínce zahájení deportace Židů z českých zemí pravidelně každých pět let. Před deseti lety jich přijelo do Terezína přes dvě stě.

„Akce, která je založená na setkání bývalých vězňů, je to hlavní, co můžeme dělat. Bývalí vězni jsou tím nejcennějším, co jako paměťové instituce máme. A samozřejmě je jich čím dál méně,“ uvedl mluvčí Památníku Terezín Stanislav Lada.

Předseda Terezínské iniciativy, která sdružuje bývalé vězně a jejich potomky, Michal Stránský uvedl, že je důležité si připomínat ty, kteří odešli přes Terezín a Lodž do koncentračních táborů, z nichž se nevrátili. „Nechci, aby se na tragický život Židů zapomnělo, i když vím, že se zapomene. Nechci však, aby to bylo příliš brzy,“ uvedl.

Přečetl také vzpomínky svého otce, jenž byl v prosinci 1941 zařazen do druhého transportu do Terezína. S projevem vystoupil i Daniel Shek, předseda správní rady izraelského památníku Beit Terezín, jenž se snaží uchovat památku na vězně terezínského ghetta v Izraeli. Účastníci setkání také zhlédli snímek Miloše Zvěřiny Terezínské stíny.

„Až bude po válce“

„Říká se, že historie začíná tehdy, když poslední pamětníci odejdou. Ještě tu jsme,“ řekla Michaela Vidláková. Zmínila, že už před lety se vynořovali popírači holocaustu a objevují se i dnes. „Doufám, že vždycky bude někdo, kdo ponese pravdu, až tu pamětníci nebudou,“ uvedla žena, které bylo šest let, když se dostala do Terezína.

Michaele Vidlákové bylo šest let, když se dostala do terezínského ghetta
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

„Vnímám tu zkušenost jako strašlivou tragédii, nejen tu osobní, ztrátu prarodičů a kamarádů, ale i tragédii židovskou, zlikvidování tradic, kultury a jako tragédii pro veškeré lidstvo, tolik zmařených talentů, vědců i těch jejich možných potomků,“ řekla. Dodala, že s odstupem času si uvědomila i určitá pozitiva pobytu v ghettu. „Naučila jsem se nefňukat, žít v kolektivu, nést zodpovědnost,“ uvedla. O životě a smrti tehdy podle ní rozhodovaly maličkosti. „Jako dítě jsem chápala hlavně jednu věc, naději, kterou dodávala ta kouzelná formule: 'až bude po válce',“ řekla.

Do Terezína přijela 10. prosince 1941, měsíc po svých dvanáctých narozeninách, Helga Hošková. S sebou si přibalila pastelky. V Terezíně zůstala téměř tři roky. „Namalovala jsem přes sto obrázků líčících život v ghettu, fotografování bylo zakázáno,“ uvedla. Na podzim 1944 byla deportována, její strýc kresby zazdil, dnes jsou již zveřejněny. Do Prahy se Hošková vrátila se svou matkou. „Do své tvorby jsem vkládala zážitky, snad mé obrazy budou hovořit za mě, až tu nebudu,“ doufá.

Mordechaj Livni v předtočeném vzkazu uvedl, že holocaust byla největší katastrofa pro židovský národ, proto se musí uchovávat památka na tuto historii. „Jediná cesta k lepšímu životu budoucích generací je připomínat a vyprávět minulost,“ uvedl.

Na závěr setkání vystoupil Dismanův rozhlasový dětský soubor s dětskou operou Brundibár, která vznikla právě v terezínském ghettu.

Soubor Disman-Čáry-Um představil dětskou operu Brundibár, která vznikla během války v ghettu
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

Terezínem prošly stovky tisíc vězňů

V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do věznice gestapa v Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora Richard v Litoměřicích přes 200 tisíc vězňů. Nejvíce, přes 150 tisíc lidí, trpělo v židovském ghettu.

Byli mezi nimi lidé z Čech, Slovenska, Polska, Jugoslávie, Rakouska, Francie, Itálie, Nizozemska, Maďarska a z dalších zemí. Každý pátý zemřel přímo tam, na sto tisíc jich zahynulo po deportaci z Terezína v koncentračních vyhlazovacích táborech. Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 9 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 15 hhodinami
Načítání...