Terezínské ghetto vzniklo před 80 lety. O smrti rozhodovaly maličkosti, popsala pamětnice

Památník Terezín uspořádal ve čtvrtek setkání k 80. výročí vzniku ghetta. Do Muzea ghetta zavítaly dvě bývalé vězeňkyně se svými potomky, pozdrav zazněl z předtočeného videa od dvou někdejších vězňů z Izraele. Řečníci zdůrazňovali nutnost připomínat tragické osudy Židů. Bývalí vězni se schází v Terezíně při připomínce zahájení deportace Židů z českých zemí pravidelně každých pět let. Před deseti lety jich přijelo do Terezína přes dvě stě.

„Akce, která je založená na setkání bývalých vězňů, je to hlavní, co můžeme dělat. Bývalí vězni jsou tím nejcennějším, co jako paměťové instituce máme. A samozřejmě je jich čím dál méně,“ uvedl mluvčí Památníku Terezín Stanislav Lada.

Předseda Terezínské iniciativy, která sdružuje bývalé vězně a jejich potomky, Michal Stránský uvedl, že je důležité si připomínat ty, kteří odešli přes Terezín a Lodž do koncentračních táborů, z nichž se nevrátili. „Nechci, aby se na tragický život Židů zapomnělo, i když vím, že se zapomene. Nechci však, aby to bylo příliš brzy,“ uvedl.

Přečetl také vzpomínky svého otce, jenž byl v prosinci 1941 zařazen do druhého transportu do Terezína. S projevem vystoupil i Daniel Shek, předseda správní rady izraelského památníku Beit Terezín, jenž se snaží uchovat památku na vězně terezínského ghetta v Izraeli. Účastníci setkání také zhlédli snímek Miloše Zvěřiny Terezínské stíny.

„Až bude po válce“

„Říká se, že historie začíná tehdy, když poslední pamětníci odejdou. Ještě tu jsme,“ řekla Michaela Vidláková. Zmínila, že už před lety se vynořovali popírači holocaustu a objevují se i dnes. „Doufám, že vždycky bude někdo, kdo ponese pravdu, až tu pamětníci nebudou,“ uvedla žena, které bylo šest let, když se dostala do Terezína.

Michaele Vidlákové bylo šest let, když se dostala do terezínského ghetta
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

„Vnímám tu zkušenost jako strašlivou tragédii, nejen tu osobní, ztrátu prarodičů a kamarádů, ale i tragédii židovskou, zlikvidování tradic, kultury a jako tragédii pro veškeré lidstvo, tolik zmařených talentů, vědců i těch jejich možných potomků,“ řekla. Dodala, že s odstupem času si uvědomila i určitá pozitiva pobytu v ghettu. „Naučila jsem se nefňukat, žít v kolektivu, nést zodpovědnost,“ uvedla. O životě a smrti tehdy podle ní rozhodovaly maličkosti. „Jako dítě jsem chápala hlavně jednu věc, naději, kterou dodávala ta kouzelná formule: 'až bude po válce',“ řekla.

Do Terezína přijela 10. prosince 1941, měsíc po svých dvanáctých narozeninách, Helga Hošková. S sebou si přibalila pastelky. V Terezíně zůstala téměř tři roky. „Namalovala jsem přes sto obrázků líčících život v ghettu, fotografování bylo zakázáno,“ uvedla. Na podzim 1944 byla deportována, její strýc kresby zazdil, dnes jsou již zveřejněny. Do Prahy se Hošková vrátila se svou matkou. „Do své tvorby jsem vkládala zážitky, snad mé obrazy budou hovořit za mě, až tu nebudu,“ doufá.

Mordechaj Livni v předtočeném vzkazu uvedl, že holocaust byla největší katastrofa pro židovský národ, proto se musí uchovávat památka na tuto historii. „Jediná cesta k lepšímu životu budoucích generací je připomínat a vyprávět minulost,“ uvedl.

Na závěr setkání vystoupil Dismanův rozhlasový dětský soubor s dětskou operou Brundibár, která vznikla právě v terezínském ghettu.

Soubor Disman-Čáry-Um představil dětskou operu Brundibár, která vznikla během války v ghettu
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

Terezínem prošly stovky tisíc vězňů

V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do věznice gestapa v Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora Richard v Litoměřicích přes 200 tisíc vězňů. Nejvíce, přes 150 tisíc lidí, trpělo v židovském ghettu.

Byli mezi nimi lidé z Čech, Slovenska, Polska, Jugoslávie, Rakouska, Francie, Itálie, Nizozemska, Maďarska a z dalších zemí. Každý pátý zemřel přímo tam, na sto tisíc jich zahynulo po deportaci z Terezína v koncentračních vyhlazovacích táborech. Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 56 mminutami

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ju proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 1 hhodinou

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 1 hhodinou

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 10 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 11 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 15 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 17 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.