Tlak na výkon i nepochopení dopadá na žáky. Zlepšit duševní zdraví má nová strategie

O zlepšení prostředí na školách i well-beingu neboli duševním zdraví mladých diskutovali v pátek zástupci odborné veřejnosti a mládeže na půdě Senátu na jednání Národního konventu o vzdělávání, který zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Shodli se, že je potřeba podporovat navýšení psychologů na školách i vzdělávání samotných učitelů, kteří někdy nevědí, jak k duševnímu zdraví žáků přistupovat. Zlepšit by se také měla oboustranná komunikace mezi učiteli a žáky.

Vedoucí oddělení politiky mládeže na ministerstvu školství Jana Ticháčková v úvodu debaty představila strategický dokument týkající se zlepšení podpory mládeže. Upozornila, že poslední strategie mládeže byla platná do roku 2020.

Nová koncepce si podle ní klade za cíl například zohledňovat mladé lidi při tvorbě politiky, posilovat aktivní občanství mladých lidí, rozvíjet systém neformálního a zájmového vzdělávání a rozvíjet práci s mládeží. Koncepce bude podle ní schválena v dubnu. Ministr školství Bek rovněž řekl, že zapojení mladých lidí je jedno z klíčových témat.

„Snažili jsme se vyhnout situaci, kdy o mladých diskutují lidé mého věku, což se děje,“ řekl s tím, že důležitou součástí je dotáhnout legislativní proces, který by umožnil zapojení mladých lidí do školských rad.

Zmocněnec resortu pro well-being, dětské duševní zdraví a ústavní a ochrannou výchovu Ferdinand Hrdlička upozornil, že koncepce je také reakcí na dlouhodobou nechuť českých žáků chodit do školy a těšit se tam. Dodal, že ve srovnání ze všech zemí OECD tuzemští žáci chodí do školy v průměru nejméně rádi a necítí se ve školním prostředí dobře. „Často je to doprovázeno rizikovým chováním, špatnými vztahy mezi spolužáky, šikanou a tak dále,“ podotkl.

Zmínil i průzkum Národního ústavu duševního zdraví ve spolupráci s Českou školní inspekcí. „Velká část žáků trpí úzkostnými a depresivními symptomy – není to, že by měli klinicky diagnostikovanou úzkost a klinicky diagnostikované deprese, nicméně vykazují riziko, kterým bychom se měli zabývat a podpořit školy v tom, aby lépe reagovaly na situace,“ dodal s tím, že téma well-beingu je aktuální i vzhledem k pracovníkům ve školství. Upozornil, že v současné době je ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně novela zákona, která systémově ukotvuje financování školních psychologů a speciálních pedagogů do základních škol nad 150 žáků.

Cílem do budoucna je podle něj tento model rozšířit i na střední školy. S tím podle něj souvisí i nedostatek pozic, které vstupují do praxe. „Proto ministerstvo školství navýšilo financování pro studijní obory učitelství, kam spadá i speciální pedagogika, a studijní obor psychologie. U psychologie to dává možnost navýšit kapacitu oborů až o dvacet procent, u pedagogiky je to v průměru pět procent,“ dodal.

Chtějí rovněž podpořit vznik dvou tří krizových týmů, které by v případě krize ve školách byly schopny na místo dojet a komplexně situaci řešit. „Nejde jen o úmrtí, ale i projev šikany, případně eskalaci jiného jevu, se kterým si v tu chvíli neví vedení školy rady,“ dodal.

Krotká: Učitelé často nevědí, jak k well-beingu přistupovat

Zástupkyně Republikového fóra parlamentů dětí a mládeže a studentka posledního ročníku gymnázia Zita Krotká upozornila, že hlavní bariéry ve well-beingu, tedy celkové pohodě mladých lidí, spočívají v problémech ve školním prostředí a také problémech ve společnosti.

„Ve vzdělávání se nejčastěji týkají nedostatečné informovanosti o práci školního psychologa nebo školních poradenských pracovišť. Potýkáme se rovněž s nepřipraveností učitelů, kteří nevědí, jak k well-beingu přistupovat. Často se tlačí na výkon, ale to, jak se žák cítí, je upozaděno,“ uvedla s tím, že je rovněž nedostatek preventivních programů.

„Existuje jich sice celá řada, ale často na ně nebývá čas na úkor hodin, o které učitelé nechtějí přijít,“ dodala. Poukázala rovněž na to, že chybí osvěta, jak pracovat s well-beingem, směrem ke studentům i učitelům. V souvislosti s problémy ve společnosti upřesnila, že hlas mladých lidí je často brán na lehkou váhu. „Nedostávají prostor se vyjádřit, a pokud se vyjádří, tak mají pocit, že jejich problémy nejsou dostatečně vyslyšeny,“ podotkla.

Kromě lepší finanční podpory školních psychologů navrhuje Republikové fórum i lepší vzdělávání a adekvátní platové ohodnocení učitelů či aktivnější komunikaci ze strany školních poradenských pracovišť. „Pokud psycholog zůstává zavřený v kanceláři, tak studenti k němu nechtějí chodit, protože nevědí, kdo to je,“ podotkla. Zmínila také důležitost zpětné vazby mezi učiteli a studenty. „Často problémy také vznikají jen proto, že lidé mezi sebou nekomunikují. Bylo by dobré vědět, jak to cítí druhá strana – učitelé mají pocit, že jsou nepochopeni od nás, my se cítíme nepochopeni od ostatních,“ dodala.

Pilař: Talentované, ale nevyslyšené

Předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař upozornil, že problematika prostředí ve školách je problém, který se táhne jako červená nit. Je podle něj spousta dětí, které jsou hodně talentované, ale nejsou vyslyšené. „Učitelé je nechápou, tak děti talent ztrácí. Pak je spousta dětí, které na to intelektově nemají a jsou tlačeny někam, protože učitel tomu nerozumí a děti ztrácejí zájem o vzdělávání a posléze do školy vůbec nechodí a nakonec končí ve střediscích výchovné péče,“ dodal s tím, že spousta dětí ve školách selhává i kvůli tomu, že spousta učitelů není schopna učit děti, které mají problém.

Jana Hlavová z Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden zmínila, že téma duševního zdraví je stále častějším důvodem pro příchod klientů do poradenství, zmínila, že navýšení absolventů psychologie o dvacet procent je malé číslo a bude to velmi pomalu pokrývat potřeby.

„Jsme ale o několik kroků dále. První krok by měl být velká podpora pedagogům. (...) Začít u pedagogů, kteří budou schopni podpořit každé dítě v jeho emocích a budou schopni se vzdělávat podle svých možností,“ podotkla s tím, že pak se učitelé nebudou bát podpořit dítě i bez podpůrných profesí, jako jsou školní psychologové v poradnách.

Langer: Spousta absolventů psychologie do školství jít nechce

Jiří Langer z Univerzity Palackého v Olomouci a také místopředseda Rady vysokých škol je velmi rád, že se budou navyšovat počty studentů a absolventů psychologie.

„Čelíme ale problému, že spousta absolventů psychologie do školství jít nechce. 92 až 95 procent z nich vůbec neuvažuje o tom, že by do školství šlo, a to jednak z finančních důvodů, ale také za to může způsob výběru studentů, kteří nastoupí. Přetlak je vyšší než je počet míst. (...) Dostávají se tam studenti s jinými ambicemi než se věnovat školství,“ poukázal s tím, že ti, co nastoupí, tak tam nevydrží déle než rok.

„Chybí jim metodika, vedení. Jsou hozeni do rybníka, na rozdíl od lékařských povolání, kde jsou atestace, školicí pracoviště. (...) Jen navyšování prostředků na větší přijímání studentů tu situaci bohužel nevyřeší,“ dodal s tím, že se to musí pojmout jako komplexní systém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 2 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 8 hhodinami
Načítání...