Ukrajinci v Česku chtějí zůstat na pracovní víza, Rakušan volá po jednotném systému v EU

Alina Rohovecová pracuje v pražské IT firmě rok. Věnuje se vzdělávacím projektům pro děti. „Jsem ráda, že jsem našla práci v české společnosti. A Praha se stala mým druhým domovem,“ popsala marketingová specialistka.

Svou češtinu neustále zlepšuje, chybí jí ale jistota do budoucna. „Lepší je pro mě mít pracovní vízum. Protože nemám omezený termín, kdy tady můžu být,“ vysvětlila.

Na pracovní vízum ale ona ani další ukrajinští uprchlíci nyní nárok nemají. Vláda chce přitom v příštím roce získat na jedenáct tisíc kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny, třeba právě z IT nebo zdravotnictví.

„Dočasná ochrana poskytuje cizincům více práv než zaměstnanecká karta, není vázána na konkrétní pracovní pozici ani nezaniká v případě ztráty zaměstnání,“ upřesnil mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

I Svitlana Konovalová by ale uvítala spíš změnu dokumentu. V Praze vlastní ukrajinské bistro. Rozšířit podnik nebo zaměstnat víc lidí nemůže. „Nemohu přilákat investora. Když jim ukážu podnikatelský plán, řeknou, že se jim to líbí, ale ptají se: Jak dlouho tady můžete zůstat?“ upřesnila Konovalová.

„To, že tady máme zhruba 120 tisíc pracujících z Ukrajiny, kteří výrazně pomáhají podnikům, aby prosperovaly, a odvádějí desítky miliard do státního rozpočtu, tak to ekonomice výrazně pomáhá,“ míní generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.

Ministerstvo vnitra s hromadným vyhoštěním běženců po ukončení dočasné ochrany nepočítá. Nutný je ale jednotný postup EU. „A mohlo by se nám stát, že nějaká země vytvoří měkčí, nějaká tvrdší podmínky a vedlo by to k sekundárním migračním proudům v rámci Evropy,“ domnívá se Rakušan.

Počet lidí, kteří chtějí i nadále v Česku zůstat, oproti loňsku stoupl. To je případ i Aliny Rohovecové. Sní o vlastní marketingové agentuře.