Úniky tepla v panelácích monitorují drony. Některé domy už dávno stát neměly, místo toho se stále opravují

Nahrávám video

V Sokolově se rozběhl unikátní projekt, který má odhalit úniky tepla v panelových domech. Monitoruje je dron s termokamerou. Město může díky tomu opravy cílit s přesností na centimetry. Sokolovská radnice si od toho slibuje, že ušetří spoustu peněz. Dron dokáže za pár hodin prověřit plochy, které by člověk kontroloval několik dní. Některé panelové domy už jsou staré i více než padesát let. Právě na tak dlouhou dobu byla sídliště stavěna. Někteří odborníci tvrdí, že by mohla vydržet i dalšího půl století.

Panelové domy v Sokolově jsou staré zhruba padesát let. Dnes už sice sídliště vypadá o něco lépe, ale v minulosti by se tam člověk i ztratil. „Všechny baráky měly stejnou barvu. Když sem přijel někdo z jiného města, tak absolutně bloudil,“ popsala obyvatelka sídliště Hana Zamenová.

Paneláky mohou zvenku působit zachovale, jenže odhalit, jaký problém se ukrývá ve zdech domů, nemusí být jednoduché. Právě v tom mají pomoci drony s termokamerou. „Právě to, co lidské oko nevidí, dokáže dron s termokamerou odhalit za pár minut,“ řekl manažer firmy Vertical Images Petr Lněnička.

Nová metoda má pro město Sokolov velký význam, ušetří mu totiž čas i peníze. „Hlavně velice rychle zjistíme závady, na které bychom přicházeli postupně,“ upřesnil jednatel Sokolovské bytové Erik Klimeš.

Několik set snímků a záběrů dronu zpracovává umělá inteligence, která vyhodnotí, zda a co není v pořádku. „Fasáda by měla mít přibližně stejnou barvu. Pokud najdeme rozdíly, tak to znamená, že v tu chvíli tepelná izolace izoluje špatně,“ vysvětlil Lněnička nad záběrem pořízeným termokamerou. Úniky tepla mohou být tak malé, že je člověk nemusí vůbec postřehnout.

Jak dlouho se bude bydlet v panelácích?

Panelové domy se v Československu stavěly s tím, že mají vydržet zhruba padesát let. To ale znamená, že mnohé z nich už přesluhují, právě proto je nutné se o domy starat. Podle společnosti Sokolovská bytová by v panelácích mohli lidé bydlet ještě dalších padesát let.

Bytové domy z panelů obklopují každé velké město. Například v Brně žije v takových domech třetina obyvatel. Podle tamních odborníků mohou být problémem panelů plísně, a to hlavně v případě, že zateplení není kvalitní.

Paneláky v Brně prošly masivní rekonstrukcí před zhruba dvaceti lety, hlavním cílem bylo domy zateplit. „V případě, že to je kvalitně provedené, tak to může vydržet velice dlouhou dobu. Dost často se tady u těch paneláků projevovaly problémy s plísněmi. Největší problémy jsou v místech koutů a rohů,“ uvedl děkan Fakulty stavební na VUT v Brně Rostislav Drochytka.

(Ne)zelené sídliště

Třeba brněnská Líšeň vypadá z dálky jako barevná stavebnice. V některých bytech už žije třetí generace. Student Patrik Jakub Hlaváček se do Líšně přistěhoval před pěti lety. „Mně osobně panelák vyhovuje i do budoucna. Ale největším problémem jsou parkovací místa a veřejný prostor, který není využitý do maxima,“ konstatoval.

Právě to je problém většiny sídlišť v Česku. V šedesátých nebo sedmdesátých letech, kdy se paneláky stavěly, se totiž nepočítalo s tím, že bude mít každá rodina auto, a už vůbec ne, že bude mít dvě nebo tři.

Pokud jde o zeleň, není to o moc lepší. „Absolutní urbanistická paseka. Tady vzniká nějaký zelený prostor, který bych mohl opětovně věnovat těm lidem v panelácích, kteří by se o to mohli starat,“ komentoval situaci na brněnském sídlišti Vinohrady urbanista Tomáš Pavlovský s tím, že by se prostor mezi domy dal využít například pro zahrádky.

V Brně jsou však i panelové domy, které na svou velkou rekonstrukci stále čekají. Někde jsou dokonce ještě i původní výtahy. Například obyvatelé čtvrti Lesná dekádu žijí v naději, že si byty koupí a opraví sami. K privatizaci ale dodnes nedošlo, do rekonstrukce se tak nakonec pustí město. „Odhadovaná částka je mezi padesáti až šedesáti miliony,“ prozradil starosta městské části Brno-sever Martin Maleček (SOL).

První panelák vznikl ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově

První panelák postavený na území Česka není – možná překvapivě – v Praze, Brně ani Ostravě. Už 71 let stojí panelák přímo v centru Zlína, je tak nejstarším u nás. Budovu navrhla dvojice architektů Bohumír Kula a Hynek Adamec. Na Zlín odkazuje i samotný název typu G40 – G znamenalo Gottwaldov, jak se město v době socialismu jmenovalo. Tehdy šlo o moderní stavbu, byty měly dokonce i podlahové vytápění.

V hlavním městě začala sériová výstavba paneláků v roce 1954 na Zelené lišce. Právě tam tak vzniklo první panelové sídliště v Česku. Každý dům měl pět pater se čtyřiceti byty. Původně byly domy bez výtahu, podlahového vytápění a postupně i bez zdobených fasád nebo sedlové střechy.

Megasídliště velikosti krajského města

Sídliště mají (ne)výhodu v tom, že se na poměrně malé místo vejde spousta lidí. Největší sídliště v Česku je v Praze na Jižním Městě, dohromady tam žije až osmdesát tisíc lidí, což je zhruba stejně, jako má celý Zlín. Pokud by se sídliště na takzvaném „Jižáku“ osamostatnilo, šlo by o jedenácté největší město v republice.

Od padesátých let až do roku 1991 vyrostlo v Česku přes osmdesát tisíc panelových domů, ve kterých bylo celkem milion a dvě stě tisíc bytů. V těch dnes žije každý čtvrtý obyvatel země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 5 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 7 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 12 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 19 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 20 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.