Úprava rozpočtového určení daní se nestihne, připouští část vládních politiků

„Já bych byl rád, jako u každého vládního návrhu zákona, abychom to nakonec dotáhli, dnes podle mě ale můžu říct, že všechny vládní návrhy už nestihneme projednat, pokud se rapidně nezmění chování opozice,“ připustil Stanjura.

„Naši hejtmani, se kterými komunikujeme, tak s tím nesouhlasí, proto my ten zákon nepodporujeme v tomto znění. A je třeba, aby Asociace sedla k jednacímu stolu a dojednala si ho jinak,“ prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

Úvodní kolo debaty o vládním návrhu poslanci ani po zhruba osmi měsících nedokončili. Předloha čelí návrhu na zamítnutí od poslance a moravskoslezského hejtmana Josefa Bělici (ANO). Kdy se zákonodárci k tématu vrátí, zatím jasné není.

Stávající podoba RUD

Podle rozpočtového určení daní pro rok 2025 nejvyšší podíl inkasuje státní rozpočet, který dostane 66,39 procenta. Obce získávají 24,16 procenta a zbylých 9,45 procenta putuje do krajů. Novela předpokládá, že právě jejich díl vzroste až na 10, 26 procenta.

Co se hospodaření týče, definitivní čísla za rok 2024 zatím sečtená nejsou. Data k poslednímu listopadu ale ukazují, že kraje skončily v přebytku téměř 30 miliard korun. Pro srovnání, státní rozpočet za stejné období vykázal deficit přes 259 miliard korun.

Dosud se peníze rozdělovaly podle pevných podílů nastavených v roce 2005. Nově se mají každoročně vypočítávat podle stanovených kritérií, která budou mít různou váhu. Zohlednil by se počet obyvatel, délka silnic nebo třeba rozloha regionu. Některé kraje zvažují, že pokud systém RUD nedozná změn, obrátí se na Ústavní soud.

Více lidí, stejné peníze

„Nám se zvýšil počet obyvatel o tři sta tisíc, zatímco peníze na ně dostáváme v podstatě stále stejné,“ upozornila hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) na podmínky stávajícího systému. Kvůli němu chybí v kraji peníze třeba i na projekty jako je modernizace gymnázia v Hostivicích. 

„Nyní se nacházíme v části půdy, kde by v budoucnu měly být zrekonstruovány tři kmenové učebny s kapacitou 32 žáků. V druhé části budovy budou chemická laboratoř a robotická laboratoř,“ popsal plány pro půdní prostory zástupce ředitelky pro pedagogickou činnost Gymnázia Hostivice Jaromír Hřebecký.

„Je počítáno, že se kapacita zvedne o čtyři třídy, postupně tedy, teď budeme přijímat třicet žáků navíc,“ dodala ředitelka Gymnázia Hostivice Petra Šnajberková.

Příslib změny

„Ten souhlas, který byl před volbami, byl větší než je po volbách v rámci reprezentace krajů. Ale my jsme dali slib, že tu dohodu přepíšeme do návrhu zákona a pokusíme se ji prosadit,“ sdělil Stanjura. 

„Tam je celá řada nespravedlností, například přichází o peníze Moravskoslezský kraj, strukturálně postižený, přichází o peníze Ústecký kraj,“ míní Schillerová.

„(Moravskoslezský a Ústecký kraj) nedostávají tolik, kolik by očekávaly, ale neklesají – to je to nejpodstatnější,“ přiblížil předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). „Tyto dva kraje si musí uvědomit, že mají i jiné podpory, které ostatní kraje nemají,“ dodal.

Politické reakce

„Za TOP 09 jsou i ožehavé, ale zároveň také průchodnější věci tady na pořadu schůze, a RUD mezi ně za nás nepatří, ale to neznamená, že tomu budeme bránit,“ uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„My jsme určitě pro to, aby se zákon projednal,“ řekl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

„Nechceme to ještě vzdát, ale to projednávání bude velmi složité,“ míní předseda poslaneckého klubu STAN Josef Cogan.

„Za KDU-ČSL preferujeme, aby novela rozpočtového určení daní byla projednána,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL)

„Ten systém, pokud zůstane nezměněn, tak je velmi nespravedlivý,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).