ÚS začal řešit rozdělování peněz krajům. Část je diskriminována, tvrdí návrh

Nahrávám video

Ústavní soud (ÚS) se začal zabývat návrhem skupiny senátorů, kteří napadli systém rozdělování peněz mezi kraje. Některé z nich jsou podle zákonodárců dlouhodobě diskriminovány. Návrhy na úpravu systému leží ve sněmovně. Novela předložená koalicí se nedostala ani za úvodní kolo projednávání. Pokud by senátoři u Ústavního soudu uspěli, změnami už by se zákonodárci zabývat museli.

Návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní předal Ústavnímu soudu zástupce Pardubického kraje. „Soudcem zpravodajem byl určen Jiří Přibáň, který začne shromažďovat podklady, činit procesní úkony a získávat (pro řízení nezbytná) vyjádření účastníků řízení. To vše zabere minimálně několik týdnů, pravděpodobněji ale měsíců,“ nastínil další kroky generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.

Změna kritérií

Některé kraje po změně volají už roky. Většinovou shodu na úpravách ale hejtmani našli až loni v březnu a doufali, že návrh poslanci schválí co nejdřív. To se nestalo. Regiony teď podpořilo dvaatřicet senátorů, kteří se na Ústavní soud obrátili. „Je to snaha donutit stát k tomu, aby skutečně jednal. Protože dvacet let zakonzervované rozpočtové určení daní pro kraje nepřináší nic dobrého, naopak způsobuje a často i prohlubuje rozdíly mezi jednotlivými regiony,“ kritizuje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK).

Na stávající systém si stěžují vedle Pardubického třeba také Středočeský, Jihomoravský a Zlínský kraj. Návrh žádají předkladatelé u soudu projednat přednostně. „Ústavní soud musí aktuálně rozhodnout o necelé tisícovce dalších návrhů (z toho je třicet návrhů plenárních) a řada z projednávaných návrhů také obsahuje žádost o přednostní projednání,“ poznamenal Göttinger.

Dosud se peníze rozdělují podle pevných podílů nastavených před dvaceti lety. Nově to mělo být podle kritérií, která by se rok co rok přepočítávala. Dohoda krajů měla zohledňovat počet obyvatel, délku silnic, rozlohu kraje, množství výjezdních stanic záchranek, počet středoškoláků nebo třeba urgentních příjmů. S předloženou úpravou nesouhlasily Moravskoslezský a Ústecký kraj.

Na kvalitě návrhu se politici neshodnou

„Musíme se vrátit k dohodě, která tady byla. Tu potvrdila většina krajů a to jediné je cesta, jak dosáhnout skutečně narovnání,“ je přesvědčený šéf lidovců Marek Výborný. „Jako hejtman jsem byl jedním z předkladatelů za sedm krajů nového rozpočtového určení daní, které je z pohledu současného stavu výrazně férovější,“ sdělil úřadující ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

„Asociace krajů v novém složení by se měla shodnout na novém návrhu a diskutovat ho s dalšími zájmovými profesními skupinami a samozřejmě s ministerstvem financí,“ míní Alena Schillerová z opozičního ANO. „Systém, který navrhla Asociace krajů, byl naprosto bez vize. To bylo tupé proplácení jakýchsi nákladů a v momentě, kdy by byl takový systém uzákoněn, tak já se ptám, k čemu jsou krajské volby,“ nešetří kritikou předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Úkol pro novou sněmovnu?

Na nutnosti změnit systém se shodují i další strany a hnutí. A vidí v tom úkol pro nově zvolenou sněmovnu.

„Určitě se to změnit mělo, myslím, že to bylo poměrně dobře připravené, moc nechápu, proč se to vládní koalice vlastně nesnažila ani prosadit,“ říká Jan Hrnčíř z SPD. Podobně to vidí i expert Motoristů pro oblast ekonomiky Vladimír Pikora.

„Považuji za chybu, že ten návrh nebyl schválen, protože senátoři mají pravdu. Kraje jsou diskriminovány,“ podotkl. „Krajů by mělo být méně. A další věc – my bychom rádi zavedli dynamické ukazatele. To znamená, že se musí sledovat, kolik lidí v regionu žije, kolik je tam škol, jaké jsou tam silnice,“ přidala svůj pohled Jana Bobošíková (nestr. za Stačilo!).

Poměr, jakým si stát, kraje a obce mezi sebou přerozdělují daňové výnosy, dozná změn od ledna. Podíl samospráv se navýší kvůli tomu, že budou nově platit školníky, kuchařky a další nepedagogické pracovníky škol. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 8 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 9 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 13 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 15 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.