Ústavní pojistka proti povinné digitalizaci přijde vhod při blackoutu, říká Hraba. Podle Bartoše se ale povinnost nechystá

Nahrávám video

Stát sice pozvolna digitalizuje většinu svých služeb, podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) ale nesměřuje k tomu, že by k elektronickým službám nebyla alternativa. Považuje proto za zbytečné úsilí části senátorů zakotvit právo na nevyužívání digitálních služeb státu do Listiny základních práv a svobod. Podle jednoho z těchto senátorů Zdeňka Hraby (nestr. zvolený za STAN, dnes v klubu ODS) je to klíčové jednak kvůli ochraně lidí, kteří nejsou digitálně zdatní, ale také proto, aby stát nezkolaboval při mimořádných situacích, jako by mohl být blackout. Digitalizaci se věnovaly pořady 90‘ ČT24 a Události, komentáře.

Podle skupiny sedmnácti senátorů převážně z klubů ODS a TOP 09 a KDU-ČSL by mělo být v Listině základních práv a svobod stanoveno, že „nikdo nesmí být nucen vykonávat svá práva a povinnosti prostřednictvím elektronických sítí a úložišť“. Chtějí také do ústavního pořádku zakotvit povinnost obchodníků přijímat hotovost.

Zdeněk Hraba, který se pod návrh také podepsal, míní, že to není projev odporu k digitalizaci. Je ale podle něj potřeba mít pojistku pro případ, že by elektronické služby selhaly. „Mohou nastat krizové situace, kdy digitální jedničky a nuly nebudou fungovat. Nemusí se jednat jenom o válku, může se jednat o nějakou elektromagnetickou bouři nebo o blackout. Musí okamžitě naskočit záložní varianta, která bude fungovat zjednodušeně řečeno v režimu tužka – papír. Kdy bude možné dál vést běžnou agendu v nouzovém režimu. Pokud přijdeme o tuto variantu, tak je to velmi nezodpovědné,“ řekl.

Zároveň se domnívá, že jde o ochranu lidí, kteří digitální nástroje neumějí používat. Ti tvoří podle Hraby čtyřicet procent společnosti. „Už v dnešní době jsou digitální šmejdi, kteří se maskují jako instituce. Kdyby se to rozšířilo, tak by toho využíval kyberzločin k získávání dat třeba o bankovních kartách a podobně. Protože by to lidé, kteří to neumí používat, používat museli,“ řekl.

Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš však ujistil, že žádnou takovou povinnost pro běžné občany nechystá. Digitalizace bude pokračovat, podle Bartoše ale bude k elektronické komunikaci vždy alternativa. „Věci by měly být na dobrovolné bázi u běžných fyzických osob,“ řekl.

Zároveň však odmítl, že by bylo možné se zcela vyhnout tomu, aby člověk v databázích nefiguroval. Jsou v nich všichni včetně těch, kdo nikdy nedrželi v ruce chytrý telefon a neseděli u počítače. „Informace o tom, že existuje Ivan Bartoš, není plastová kartička. To je interpretace toho, že někde v databázi státu je Ivan Bartoš. I když nevyužíváte digitální technologie, někde v databázi státu jste digitálně,“ poukázal.

I přes ujištění, že nic takového nehrozí, je senátor Hraba přesvědčen, že je správně mít v Listině základních práv a svobod ustanovení zabraňující povinnosti využívat digitální nástroje státu. Jednak ho považuje za pojistku do budoucna, protože běžný zákon může změnit i proti vůli Senátu a prezidenta sama Poslanecká sněmovna, najde-li se v ní dost hlasů. A jednak je přesvědčen, že ničemu neškodí, když jsou v listině čistě deklaratorní ustanovení.

„Listina musí být dokument, který fixuje základní práva, která lidé mají, jsou nezměnitelná. Nucené práce nebo vězení pro dluhy také nehrozí, a přesto jsou v Listině základních práv a svobod zakotveny – že to prostě nepřichází do úvahy. Tak nadčasově by měla být listina koncipována,“ míní.

Tempo digitalizace

Stát zosobněný v případě digitalizace Ivanem Bartošem čelí na jedné straně úsilí části senátorů stanovit pro digitalizaci limity, na druhé straně i kritice, že je pomalá. Na to poukázal například Nejvyšší kontrolní úřad, podle nějž je digitalizováno jen sedmnáct procent služeb, které stát v minulosti digitalizovat plánoval, přičemž se nedaří dohánět státy, které jsou v digitalizaci dál.

Prezident NKÚ Miloslav Kala také míní, že některé změny se odehrávají na pozadí, a pro občana nejsou viditelné. Bartoš je však přesvědčen, že i to je nezbytné. „Pokud chceme štíhlý a levný stát, tak na straně státu musí probíhat digitalizace a automatizace. (…) Náklady státu vznikají tím, že rutinní procesy dělají lidé fyzicky pomocí složitých procesů,“ podotkl.

Ostatně ke svým největším úspěchům ve funkci vicepremiéra pro digitalizaci zařadil Bartoš modernizaci centrálních registrů, tedy právě toho, co funguje na pozadí. „Tam se nám podařilo během šesti měsíců vysoutěžit a zahájit obměnu hardwaru, aby se nám to srdce digitalizace nerozpadalo,“ poznamenal.

Jsou podle něj naopak i služby pro občany, které nemá smysl převádět do digitální občany. Jako příklad uvedl žádost o povolení expedice na Antarktidě. „K tomu nebudete dělat interaktivní formulář, když je žádost jedna za dva roky,“ řekl s tím, že je potřeba soustředit se na digitalizaci služeb, které jsou používané nejvíce.

Elektronickou identitu používá více než polovina občanů

Podle zástupce ředitele Digitální a informační agentury Petra Kuchaře v Česku šest milionů občanů užívá patnáct milionů identitních prostředků – elektronickou identitu tak umí používat nadpoloviční většina společnosti.

Třeba v Pobaltí však elektronicky s úřady komunikuje 67 procent lidí, téměř polovina si jich například sjednává přes internet lékařské prohlídky. Podle Kuchaře bude České republice ještě trvat, než se na podobná čísla dostane.

Bezpečnostní expert a zakladatel serveru Digitální pevnost Miloslav Lujka uvedl, že očekávání občanů často předchází realitu. „Představa lidí je, že je všechno ‚one click away‘, že si vše vyřídím na jeden klik v mobilu. Realita je ale jiná,“ poznamenal. Stát by podle něj proto měl zapracovat na komunikaci svých priorit směrem k občanům. „Není to úplně špatné, ale rozhodně máme ještě velký kus cesty před sebou,“ zhodnotil českou digitalizaci.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 2 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 8 hhodinami
Načítání...