Ústavní pojistka proti povinné digitalizaci přijde vhod při blackoutu, říká Hraba. Podle Bartoše se ale povinnost nechystá

Nahrávám video

Stát sice pozvolna digitalizuje většinu svých služeb, podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) ale nesměřuje k tomu, že by k elektronickým službám nebyla alternativa. Považuje proto za zbytečné úsilí části senátorů zakotvit právo na nevyužívání digitálních služeb státu do Listiny základních práv a svobod. Podle jednoho z těchto senátorů Zdeňka Hraby (nestr. zvolený za STAN, dnes v klubu ODS) je to klíčové jednak kvůli ochraně lidí, kteří nejsou digitálně zdatní, ale také proto, aby stát nezkolaboval při mimořádných situacích, jako by mohl být blackout. Digitalizaci se věnovaly pořady 90‘ ČT24 a Události, komentáře.

Podle skupiny sedmnácti senátorů převážně z klubů ODS a TOP 09 a KDU-ČSL by mělo být v Listině základních práv a svobod stanoveno, že „nikdo nesmí být nucen vykonávat svá práva a povinnosti prostřednictvím elektronických sítí a úložišť“. Chtějí také do ústavního pořádku zakotvit povinnost obchodníků přijímat hotovost.

Zdeněk Hraba, který se pod návrh také podepsal, míní, že to není projev odporu k digitalizaci. Je ale podle něj potřeba mít pojistku pro případ, že by elektronické služby selhaly. „Mohou nastat krizové situace, kdy digitální jedničky a nuly nebudou fungovat. Nemusí se jednat jenom o válku, může se jednat o nějakou elektromagnetickou bouři nebo o blackout. Musí okamžitě naskočit záložní varianta, která bude fungovat zjednodušeně řečeno v režimu tužka – papír. Kdy bude možné dál vést běžnou agendu v nouzovém režimu. Pokud přijdeme o tuto variantu, tak je to velmi nezodpovědné,“ řekl.

Zároveň se domnívá, že jde o ochranu lidí, kteří digitální nástroje neumějí používat. Ti tvoří podle Hraby čtyřicet procent společnosti. „Už v dnešní době jsou digitální šmejdi, kteří se maskují jako instituce. Kdyby se to rozšířilo, tak by toho využíval kyberzločin k získávání dat třeba o bankovních kartách a podobně. Protože by to lidé, kteří to neumí používat, používat museli,“ řekl.

Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš však ujistil, že žádnou takovou povinnost pro běžné občany nechystá. Digitalizace bude pokračovat, podle Bartoše ale bude k elektronické komunikaci vždy alternativa. „Věci by měly být na dobrovolné bázi u běžných fyzických osob,“ řekl.

Zároveň však odmítl, že by bylo možné se zcela vyhnout tomu, aby člověk v databázích nefiguroval. Jsou v nich všichni včetně těch, kdo nikdy nedrželi v ruce chytrý telefon a neseděli u počítače. „Informace o tom, že existuje Ivan Bartoš, není plastová kartička. To je interpretace toho, že někde v databázi státu je Ivan Bartoš. I když nevyužíváte digitální technologie, někde v databázi státu jste digitálně,“ poukázal.

I přes ujištění, že nic takového nehrozí, je senátor Hraba přesvědčen, že je správně mít v Listině základních práv a svobod ustanovení zabraňující povinnosti využívat digitální nástroje státu. Jednak ho považuje za pojistku do budoucna, protože běžný zákon může změnit i proti vůli Senátu a prezidenta sama Poslanecká sněmovna, najde-li se v ní dost hlasů. A jednak je přesvědčen, že ničemu neškodí, když jsou v listině čistě deklaratorní ustanovení.

„Listina musí být dokument, který fixuje základní práva, která lidé mají, jsou nezměnitelná. Nucené práce nebo vězení pro dluhy také nehrozí, a přesto jsou v Listině základních práv a svobod zakotveny – že to prostě nepřichází do úvahy. Tak nadčasově by měla být listina koncipována,“ míní.

Tempo digitalizace

Stát zosobněný v případě digitalizace Ivanem Bartošem čelí na jedné straně úsilí části senátorů stanovit pro digitalizaci limity, na druhé straně i kritice, že je pomalá. Na to poukázal například Nejvyšší kontrolní úřad, podle nějž je digitalizováno jen sedmnáct procent služeb, které stát v minulosti digitalizovat plánoval, přičemž se nedaří dohánět státy, které jsou v digitalizaci dál.

Prezident NKÚ Miloslav Kala také míní, že některé změny se odehrávají na pozadí, a pro občana nejsou viditelné. Bartoš je však přesvědčen, že i to je nezbytné. „Pokud chceme štíhlý a levný stát, tak na straně státu musí probíhat digitalizace a automatizace. (…) Náklady státu vznikají tím, že rutinní procesy dělají lidé fyzicky pomocí složitých procesů,“ podotkl.

Ostatně ke svým největším úspěchům ve funkci vicepremiéra pro digitalizaci zařadil Bartoš modernizaci centrálních registrů, tedy právě toho, co funguje na pozadí. „Tam se nám podařilo během šesti měsíců vysoutěžit a zahájit obměnu hardwaru, aby se nám to srdce digitalizace nerozpadalo,“ poznamenal.

Jsou podle něj naopak i služby pro občany, které nemá smysl převádět do digitální občany. Jako příklad uvedl žádost o povolení expedice na Antarktidě. „K tomu nebudete dělat interaktivní formulář, když je žádost jedna za dva roky,“ řekl s tím, že je potřeba soustředit se na digitalizaci služeb, které jsou používané nejvíce.

Elektronickou identitu používá více než polovina občanů

Podle zástupce ředitele Digitální a informační agentury Petra Kuchaře v Česku šest milionů občanů užívá patnáct milionů identitních prostředků – elektronickou identitu tak umí používat nadpoloviční většina společnosti.

Třeba v Pobaltí však elektronicky s úřady komunikuje 67 procent lidí, téměř polovina si jich například sjednává přes internet lékařské prohlídky. Podle Kuchaře bude České republice ještě trvat, než se na podobná čísla dostane.

Bezpečnostní expert a zakladatel serveru Digitální pevnost Miloslav Lujka uvedl, že očekávání občanů často předchází realitu. „Představa lidí je, že je všechno ‚one click away‘, že si vše vyřídím na jeden klik v mobilu. Realita je ale jiná,“ poznamenal. Stát by podle něj proto měl zapracovat na komunikaci svých priorit směrem k občanům. „Není to úplně špatné, ale rozhodně máme ještě velký kus cesty před sebou,“ zhodnotil českou digitalizaci.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 4 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 5 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 9 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 10 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 17 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 18 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.