Ústavní soud projednával valorizaci penzí, verdikt odročil na neurčito

Nahrávám video

Ústavní soud ve středu veřejně projednával návrh 71 poslanců opozičního ANO na zrušení vládní novely, která loni zkrátila mimořádnou červnovou valorizaci penzí. U soudu za ně jednala bývalá ministryně financí Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Jako svědky si soud předvolal šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Vyhlášení nálezu po ukončení dokazování odročil předseda soudu Josef Baxa na neurčito.

Předseda Ústavního soudu Baxa politiky předem upozornil, že jednání soudu je „jiný žánr“ než parlamentní debaty. Očekával od nich věcnost v přednesech a nikoliv politickou, ale ústavněprávní argumentaci. Po dokazování jim poděkoval za dodržování.

Ústní jednání pléna, první po necelých pěti letech, sledoval zaplněný sněmovní sál. Rozhodnutí ale ve středu nepadlo. Baxa připomněl, že soud se už problematikou opakovaně zabýval na neveřejných poradách a bude pokračovat i po středečním jednání. V dalších týdnech se soud bude věcí dál zabývat neveřejně.

Poslanci ANO, za které jednala předsedkyně jejich klubu Schillerová, návrh podali loni v květnu. Snížení mimořádné valorizace v podmínkách prudkého růstu cen bylo podle nich retroaktivní a nabouralo očekávání důchodců. Při použití standardního zákonného mechanismu, který se aktivuje při více než pětiprocentním růstu cen, by průměrný důchod vzrostl o 1770 korun, po novele to bylo jen 760 korun.

Sněmovní opozice zpochybnila i způsob projednávání novely ve stavu legislativní nouze. Vláda ale upozornila na „nečekaně rychlý, velmi překvapivý“ cenový vývoj na přelomu let 2022 a 2023. Kvůli odvrácení hospodářských škod tak byla podle kabinetu nutná rychlá reakce. Kdyby vláda valorizaci jednorázově nezkrátila, vzrostly by výdaje státního rozpočtu na důchody v roce 2023 o dalších 19,4 miliardy korun.

Jurečka: Náklady v příštích dekádách mohly dosáhnout čtyř set miliard

Už během roku 2022 vláda podle Jurečky předpokládala, že kvůli inflaci nejspíš nastane mimořádná valorizace penzí. Když však statistici zveřejnili údaje o prudkém růstu cen za leden 2023, rozhodl se podle něj kabinet jednorázově nahradit zákonný valorizační mechanismus jiným, úspornějším, a to právě s ohledem na rozpočtovou odpovědnost, dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a mezigenerační solidaritu.

Podle ministra kabinet usiloval o to, aby zachoval kupní sílu důchodců, aby penze zůstaly v rozumném poměru k průměrné mzdě a aby se nerozevíraly nůžky mezi seniory s nejvyššími a nejnižšími důchody. Kdyby vláda nechala proběhnout mimořádnou valorizaci podle standardního mechanismu, rozpočtové náklady by v příštích dekádách mohly podle Jurečky dosáhnout až čtyř set miliard korun. Stejnou sumu zmínil i Stanjura. Přesná čísla se odhadují obtížně, záleží na tom, jak dlouho budou nynější důchodci ještě pobírat penzi.

Pro resort financí nebyly podle Stanjury rozhodující potenciální rozpočtové dopady v roce 2023, ale ty střednědobé a dlouhodobé. „Byly by to vysoké náklady pro příští generace,“ prohlásil.

Soudce Jaromír Jirsa se ministra zeptal, zda je vláda připravena vyzvat opozici ke konstruktivnímu jednání o skutečné důchodové reformě. „Já se o to snažím,“ reagoval Jurečka. Vláda se podle něj dokáže dohodnout s opozicí na některých dílčích parametrech, na těch nejpodstatnějších ale zatím nikoliv.

Nynějším návrhem ANO se ústavní soudci zabývali nejméně čtyřikrát na pravidelných neveřejných poradách. Nakonec ale dospěli k závěru, že by ústní jednání mohlo objasnit důležité okolnosti případu. Proto předvolali jako svědky dva ministry. Také si vyžádali stanovisko od Národní rozpočtové rady, odborného pracoviště CERGE-EI, České národní banky a Českého statistického úřadu. Stanoviska poslouží mimo jiné k posouzení, zda existovaly mimořádné okolnosti a panovala hrozba značných hospodářských škod.

Hampl: Nárůst cen byl šok

Podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla nebylo konkrétní údaj o inflaci v lednu 2023 možné predikovat. „Neznám nikoho, kdo věděl, že bude takhle vysoká,“ uvedl Hampl, který vypovídal jako svědek. Podle něj by se legitimní očekávání ohledně konkrétního navýšení těžce dovozovalo. Důvodem je to, že se dalo těžko předpokládat, v jakém okamžiku dojde k překročení pětiprocentního růstu cen, což je práh pro valorizaci.

Upozornil, že obecná inflace a index životních nákladů důchodců jsou dvě různá čísla. Pro valorizaci penzí je klíčové to druhé, tedy takzvaná důchodcovská inflace. V časech prudkého růstu cen jsou konkrétní hodnoty kolísavé a obtížně se predikují. Hampl to popsal tak, že česká ekonomika se obrazně řečeno přesunula z „polabských nížin do krkonošských hor“.

„Nebylo možné v žádném případě rozumně kalkulovat výši důchodcovské inflace, byla překvapivá úplně pro všechny,“ řekl Hampl, který musel také reagovat na dotazy soudců. Například místopředseda soudu Vojtěch Šimíček se ptal na dlouhodobé rozpočtové dopady, kdyby vláda mimořádnou valorizaci nezkrátila a uplatnil se běžný zákonný mechanismus. V příštích několika desítkách let by stát vynaložil stovky miliard navíc, připustil Hampl.

„Myslím, že všechny úpravy důchodového systému, které vedou k větší udržitelnosti, ať už úpravy řádných, nebo mimořádných valorizací, předčasných odchodů do důchodu nebo výpočty nových důchodů, jsou žádoucí proto, aby důchodový systém fungoval dobře, až i vy všichni půjdete do důchodu,“ řekl také o přestávce Hampl.

Soudci se ve středu opakovaně ptali odborníků, zda v Česku někdo dlouhodobě sleduje index životních nákladů důchodců, případně jestli vznikají nějaké predikce. Hampl uvedl, že nikoliv, stejně jako další svědek, ředitel měnové sekce České národní banky Petr Král. Česko totiž mívalo dlouhodobě nízkou inflaci a životní náklady důchodců zpravidla kopírovaly obecnou ekonomickou situaci. „Historicky to nebylo potřeba,“ řekl Král.

Na rozdíl od Hampla vyjádřil Král názor, že výši inflace na začátku roku 2023 bylo možné předem odhadnout poměrně přesně. Překvapila jej pouze míra, v jaké prodejci na začátku roku 2023 přecenili zboží, a také to, jak vzrostly ceny potravin.

Jako další expert vystoupil Jaroslav Sixta z Českého statistického úřadu. Odpovídal například na otázku, jaké statistické informace měla exekutiva k dispozici během roku 2022. „V podstatě 99 procent údajů publikujeme veřejně, všichni je dostávají ve stejnou dobu,“ reagoval Sixta.

Schillerová při příchodu řekla, že přichází s plnou důvěrou v Ústavní soud. „Věřím, že po důkladném dokazování a po zvážení našich argumentů ve finále uspějeme,“ uvedla. Vláda podle ní postupovala nepřípustně retroaktivním způsobem, navíc zneužila stav legislativní nouze, i když věděla s předstihem, že růst cen na přelomu let 2022 a 2023 si vyžádá mimořádnou valorizaci, a mohla tak v rozpočtu připravit peníze. „Několik měsíců předem věděli, že je takováto inflace a vznikne tak velký nárok. Mluvil o tom fiskální výhled ministerstva financí z roku 2022, upozorňovala na to Národní rozpočtová rada, v rozpočtu byla jedna velká nula,“ řekla Schillerová.

Jurečka uvedl, že je připraven hájit kroky vlády, která podle něj zachovala kupní sílu důchodců na úrovni roku 2021. „Jsme připraveni hájit veškeré kroky z hlediska legislativního procesu, z hlediska toho, že jsme z našeho pohledu nenabourali legitimní očekávání,“ uvedl a dodal, že v ústavní stížnosti hnutí ANO nejsou zásadní argumenty, které by měly vést k tomu, že by Ústavní soud rozhodl v neprospěch tohoto kroku. „V celém návrhu hnutí ANO je pomíjena otázka rozpočtové odpovědnosti,“ dodal.

Soudce zpravodaj Jan Svatoň už má k dispozici zákonem vyžadovaná písemná vyjádření obou komor parlamentu a vlády. Soud je zpřístupnil na svém webu, stejně jako vyjádření poslanců ANO.

Veřejná jednání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň, bývala před deseti a více lety častá. Ve druhém předsednickém období Pavla Rychetského, tedy v letech 2013 až 2023, jejich počet klesl. O většině návrhů na rušení zákonů plénum diskutovalo neveřejně a výsledek pak jen vyhlásili soudce zpravodaj s předsedou soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 4 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 10 hhodinami
Načítání...