Čeští vojáci se z mise v Afghánistánu začali stahovat už letos v květnu. V zemi tak působili celkem devatenáct let, šlo o jejich historicky nejdelší nasazení v zahraničí. Během výkonu práce jich za tu dobu zemřelo čtrnáct.
Celkem prošlo afghánskou misí přes jedenáct tisíc českých vojáků. První přiletěli v roce 2002. Sloužili v polní nemocnici, ve strážních jednotkách nebo rekonstrukčním týmu Lógar.
„Já jsem za to rád, co tam odvedli naši vojáci. V přímém kontaktu nezahynul jediný náš voják. Vždycky to bylo nějakými léčkami, nebo nějakým nástražným výbušným systémem,“ pochválil vojáky ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Nejhorší byl rok 2014
Za dobu působení v Afghánistánu přišla česká armáda o čtrnáct vojáků. Nejtragičtějším dnem mise se stal osmý červenec 2014. Na hlídku v okolí základny Bagrám zaútočil sebevražedný atentátník. Na místě zemřeli čtyři čeští vojáci, pátý zraněním podlehl po převozu do Prahy.
„To, že se tam vmísil člověk, který podle všeho měl na sobě uniformu afgánské národní policie a odpálil se, se skutečně nedá předjímat,“ řekl tehdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel.
Po útoku sebevražedného atentátníka o čtyři roky později na stejném místě zahynuli další tři čeští vojáci. Rok 2018 přinesl i poslední oběť - rotného Tomáše Procházku. Na kbelském letišti v Praze se s ním naposledy rozloučil i jeden z jeho služebních psů.
V posledních měsících se čeští vojáci ze země postupně stahovali. Armáda evakuovala i afghánské spolupracovníky a jejich blízké. Většina ze 169 lidi v Česku požádala o mezinárodní ochranu. Po konci karantény - která vyprší v těchto dnech - se přesunou z objektů ministerstva obrany do zařízení resortu vnitra.
„S migrační vlnou jako rizikem počítáme, připravujeme se na ni. Nicméně primárně ostraha hranic musí probíhat na vnější hranici Evropské unie,“ řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Česká ambasáda v Kábulu bude zatím dočasně uzavřena. Část její agendy převezme úřad v Pákistánu.
