Hnutí ANO si v lednovém volebním modelu agentury Kantar CZ drží velký náskok, získalo by stejný výsledek jako v říjnových volbách. Druhá by byla ODS s odstupem více než dvaceti procentních bodů, za ní by se pak umístilo hnutí STAN, které si oproti volbám polepšilo. Pohoršili si naopak SPD a Motoristé. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo celkem šest subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
První místo by v lednu zaujalo hnutí ANO se ziskem 34,5 procenta, čímž by dosáhlo stejného výsledku jako u voleb. S velkým odstupem zaujímá druhé místo ODS s šestnáctiprocentní přízní.
Těsně třetí by se čtrnácti procenty skončilo hnutí STAN, které oproti volbám posílilo o tři procentní body. STAN aktuálně láká zejména dřívější voliče ODS a Pirátů. Mezi důvody příklonu k tomuto hnutí často zaznívá, že se chovají jako konstruktivní opozice, pozitivně je hodnoceno také vystupování na sociálních sítích.
Na čtvrtém místě se pohybují Piráti, jejichž aktuální zisk 9,5 procenta je v podstatě srovnatelný s volebním ziskem. Šestici stran uzavírají SPD a Motoristé. Oba tyto subjekty si ve srovnání s volbami pohoršily.
SPD by nyní dosáhla na 6,5 procenta, tedy o 1,5 procentního bodu méně, než získala v říjnových volbách. Tento propad je dle autorů výzkumu do velké míry dán tím, že do voleb vstupovalo toto hnutí s podporou dalších subjektů (PRO, Svobodní, Trikolora), se kterými je v prezentovaném lednovém modelu počítáno jako se samostatnými stranami.
U Motoristů byl zaznamenán propad o dva procentní body a s aktuálními pěti procenty se pohybují na hranici vstupu do dolní komory. Odklon od Motoristů je dán především zklamáním z jejich postojů a povolebního chování, roli hrají také události okolo poslance Filipa Turka (nestr. za Motoristy), jehož prezident Petr Pavel odmítl jmenovat ministrem. Zklamaní voliči směřují primárně k ANO nebo ODS.
Model s koalicí
Za situace, že by se voleb v době sběru dat zúčastnila koalice SPOLU (složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), by potřebnou pětiprocentní hranici překonalo šest politických subjektů. První místo by zaujalo hnutí ANO s 34,5 procenta. Dosáhlo by tak stejného výsledku jako u voleb. S velkým odstupem a ziskem 23 procent by následovala koalice SPOLU, i její výsledek by byl nyní velmi podobný tomu volebnímu.
Následovalo by hnutí STAN se 14 procenty, což je o tři procentní body více, než byl jeho volební výsledek. Na čtvrtém místě by skončily Piráti s 9,5 procenta, na pátém, respektive šestém místě pak SPD s 6,5 procenta a Motoristé s pěti procenty. Poslední dva subjekty by si oproti volbám pohoršily. Další by skončily s přízní hluboko pod hranicí nutnou pro vstup do sněmovny.
Situace, kdy by se voleb koalice SPOLU zúčastnila, je podle autorů výzkumu s ohledem na vyjádření představitelů jednotlivých stran spíše málo pravděpodobná.
Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 12. 1. až 30. 1. 2026 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
Do volebního modelu pro jednotlivé strany vstoupilo 1023 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/− 1,2 (u stran s nízkým ziskem) až 3,3 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
Do volebního modelu počítajícího s koalicí vstoupilo 1027 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/− 1,4 (u stran s nízkým ziskem) až 3,3 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
