V Česku řádí „psychošmejdi“. Terapeuti i pacienti volají po změně zákona

O příspěvek na psychosociální podporu si vloni u VZP zažádalo o polovinu víc lidí než o rok dříve. Mezi pacienty patří i Vladimíra Zajíčková, která se psychicky zhroutila před 23 lety a dlouhé roky marně hledala pomoc. Jeden z terapeutů ji navíc ještě přitížil.

„Byl to pán, který měl pár kurzů. Nabízel léčení života, pomoc a hodně mi ublížil. Špatně jsem se vdala, vzala jsem si psychopata, nechala jsem se psychicky týrat. A tam to bylo o tom, že mi pořád říkal, že musím změnit sebe,“ vzpomíná Zajíčková, která už tři čtvrtě roku dochází k nové psycholožce. Ta má potřebnou kvalifikaci i smlouvu s pojišťovnou. „Stávám se zase sama sebou,“ raduje se žena.

Psychoterapie je zákonem ošetřena pouze ve zdravotnictví. Terapeutické kurzy tak mohou nabízet i lidé bez potřebného vzdělání. „Takzvaný psychošmejd jim prostě naslibuje nějakou léčbu a pacienti jsou po jednom sezení vyřízení. Dneska si tu ceduli psychoterapeut může dát kdokoliv,“ upozorňuje Renata Marková, ředitelka Spolku Kolumbus, který sdružuje uživatele služeb duševního zdraví.

Sílí proto tlaky na změnu zákona, který by jasně stanovil, kdo může pomoc poskytovat. „Při různých jednáních jsme došli k optimalizaci, že by člověk měl mít vysokoškolské vzdělání. Diskutuje se, jestli by to měly být nějaké vybrané obory, anebo jestli to neomezovat dál – a k tomu ten psychoterapeutický výcvik,“ prohlásil místopředseda výboru České asociace pro psychoterapii František Matuška.

Výcvik trvá pět let a často se ho účastní vystudovaní psychologové, pedagogové nebo třeba sociální pracovníci.

„Pomáhat skrze terapeutický rozhovor má velký smysl pro mé klienty,“ říká sociální pracovník Roman Mach z Labyrintu – centra sociální rehabilitace. Sám by rád své znalosti využil ve stávající práci. Ostatní účastníci si po absolvování kurzu budou moct otevřít vlastní poradnu.