V návrhu rozpočtu pro příští rok není napsán úsporný tarif, zjistila ČT. Doplníme ho, tvrdí vláda

Nahrávám video

První návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 270 miliard korun zatím vůbec nepočítá se zavedením úsporného tarifu ani s dalšími slevami, kterými chce vláda snížit růst cen energií pro domácnosti, zjistila ČT. Kabinet Petra Fialy (ODS) přitom doteď tvrdil, že v roce 2023 přispěje lidem na zmírnění růstu cen energií padesáti miliardami. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se k návrhu rozpočtu na příští rok nechtěl vyjádřit. První vicepremiér Vít Rakušan (STAN) naopak řekl, že vláda s úsporným tarifem přes jeho absenci v rozpočtu pro příští rok počítá.

Fiala už dříve označil úsporný tarif a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie za „základní složku naší pomoci“. Na konci srpna sliboval, že díky úspornému tarifu ušetří domácnosti v průměru 15 tisíc korun.

Většinu mají lidé dostat v průběhu příštího roku. Jenže ministerstvo financí tuto položku zatím nenapsalo do návrhu rozpočtu na rok 2023. Drtivou většinu dalších důležitých vládních plánů přitom návrh rozpočtu obsahuje.

Tarif v návrhu rozpočtu není, ale počítá se s ním

„Nejsem si vědom, že by úsporný tarif nebyl narozpočtován. Za celkovou částkou 66 miliard, kterou jsme alokovali v minulých týdnech, si stojíme,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Na otázku, zda tedy návrh rozpočtu s těmito výdaji počítá, ministr odpověděl, že s tím počítá on sám. 

Stanjura se k věci nevyjádřil. V samotném návrhu ale absenci důležité vládní priority přiznává. „Návrh státního rozpočtu ČR na rok 2023 a střednědobý výhled na léta 2024 a 2025 bude upraven podle výsledků jednání vlády včetně doplnění priorit vlády,“ ujistil.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že kabinet úsporný tarif do rozpočtu dopíše. „Beru to tak, že klíčová jednání k rozpočtu nás čekají během příštích dvou týdnů na úrovni ministrů, na úrovni vlády,“ dodal. 

Kritika opozice

Za to, že se v prvním návrhu rozpočtu na rok 2023 s úsporným tarifem nepočítá, vládu ostře kritizuje opozice. Ta tvrdí, že v případě doplnění úsporného tarifu do státního rozpočtu by vláda znovu hospodařila se schodkem vyšším než tři sta miliard korun.

„Deficit by nebyl 270 miliard, ale byl by o padesát miliard vyšší, to znamená nějakých 320 miliard. A byl by stejný jako schodek stáního rozpočtu v roce 2022. Kde je to šetření?“ ptal se šéf poslanců SPD a místopředseda hnutí Radim Fiala. 

„Je to neuvěřitelné, neuvěřitelná nekompetentnost ministra financí, protože toto je verze, na kterou on dal politický palec a kterou poslal vládě,“ komentovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. 

Škrty v rozpočtu

Ministr financí Stanjura počítá v rozpočtu i s poměrně výraznými škrty. Jen ministerstvo dopravy má přijít oproti letošku o 31 miliard korun. „Teď nejenom u nás, ale všude, se i ty důležité ekonomické parametry mění a zpřesňují, a rozumný bude ten rozpočet, který na to bude schopen reagovat co nejlépe,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). 

Kabinet by pomoc domácnostem s cenami energií alespoň zčásti rád zaplatil z daně z mimořádných zisků energetických firem nebo bank. Na jejím definitivním znění se ale koalice ještě nedohodla, nezná tak ani její výnos. Záměr ale už zkritizovala bankovní asociace.

„Hledáme ještě další instrument, chceme vytipovat lidi, kteří jsou tou krizí nejvíce ohroženi, a těm adresně dávat automaticky pomoc ještě nad rámec toho úsporného tarifu. A zároveň se budeme bavit o legislativních změnách, které jsou možné – změna energetického zákona, zastropování záloh – to jsou věci, se kterými určitě přijdeme,“ sdělil Rakušan.

Do Poslanecké sněmovny musí Fialův kabinet předložit návrh státního rozpočtu do konce září. Poslanci budou klíčový vládní návrh definitivně schvalovat v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 16 hhodinami
Načítání...