V neděli potvrdily testy 3740 případů covidu-19. Starosta Prahy 1 hájil trhy na Václavském náměstí

Epidemie covidu-19 v Česku dál slábne. V mezitýdenním srovnání klesají počty pozitivních testů od počátku prosince a nezměnilo se to ani o posledním adventním víkendu. V neděli klesly počty potvrzených případů z 4113 na 3740, tedy na hodnotu odpovídající počátku listopadu. Pozitivní výsledek měl každý pátý provedený test. 

Kromě počtů nakažených klesají i počty pacientů, které nepříznivý průběh onemocnění přivedl na nemocniční lůžko. Nejvíce hospitalizovaných v této vlně epidemie vykazovaly nemocnice k 6. prosinci, a to 7129. Minulou neděli bylo hospitalizováno 5883 pacientů, nyní jich je 4568, tedy bezmála o čtvrtinu méně. V těžkém stavu je 838 z nich, na přelomu listopadu a prosince jich bylo přes 1100.

Podle prezidentky České asociace sester Martiny Šochmanové ale ještě není situace ve zdravotnických zařízeních ideální. „Nemám signály ze žádného zdravotnického zařízení, že by se tam hroutil systém, ale všude dochází k odkládání plánované péče, což pro naše pacienty není dobrý signál,“ podotkla. Domnívá se, že například pomoc vojáků nepomůže nemocnicím natolik, že by se mohly vrátit k plánovaným operacím, protože nedokáže nahradit výpadky specializovaných sester.

V současnosti se nákaza nejvíce šíří na severu Čech a na Vysočině. Celorepubliková týdenní incidence činí 639 případů na sto tisíc obyvatel. V Kraji Vysočina je však téměř o třetinu vyšší, činí 796, v Libereckém kraji 786, v Ústeckém 710 a nad sedmistovkovou hranicí je také ve Zlínském kraji, kde za týden přibylo 708 nakažených covidem na sto tisíc obyvatel. Na Vysočině a v Ústeckém kraji navíc incidence oproti sobotě stoupla. Z okresů je nejvyšší na Ústecku, kde je 903 infikovaných na sto tisíc obyvatel.

O očkování byl o víkendu podobný zájem jako na konci předchozího týdne. V sobotu přišlo na vakcinační místa o devatenáct lidí více než minulý týden, v neděli o 61 méně, celkem za oba dny přes 54 tisíc zájemců. Většina z nich (43 tisíc) přišla pro posilující dávku, očkování o víkendu nově zahájily zhruba čtyři tisíce lidí.

Z údajů ministerstva zdravotnictví vyplývá, že z 3740 nedělních pozitivně testovaných lidí bylo 2068 neočkovaných (55 procent) a 106 nemělo dokončené očkování (tři procenta). Ze 150 lidí nově přijatých v neděli do nemocnic bylo neočkovaných 82 (55 procent) a devět (šest procent) nemělo dokončené očkování. Z 34 lidí, kteří skončili za poslední den s covidem na JIP, bylo neočkovaných 26 a jeden neměl vakcinaci dokončenou.

Evropská komise v pondělí schválila využití látky od firmy Novavax pro očkování dospělých. České ministerstvo zdravotnictví prozatím objednalo 370 tisíc dávek. Do země mají přijít podle předpokladů resortu na přelomu ledna a února.

Plně očkováno proti covidu-19 je v Česku téměř 6,6 milionu lidí, tedy 61 procent populace. Bezmála dva miliony lidí mají i posilující dávku. Mezi rozočkovanými lidmi jsou nově i děti ve věku pět až jedenáct let. Do neděle jich první dávku vakcíny dostalo 2800. Nadpoloviční většina tohoto počtu byla očkována v Praze. Naopak v Karlovarském a Libereckém kraji bylo zatím očkováno po jednom dítěti a v Královéhradeckém kraji žádné. Rodiče vodí své děti na očkování hlavně do nemocnic a velkých očkovacích center. Z dětských praktiků očkují jen asi dvě desítky.

Další potvrzené případy varianty omikron

Fakultní nemocnice Brno odhalila dalších devět případů nákazy koronavirovou variantou omikron. Celkem tak ohlásila už sedmnáct případů. Podle nemocnice se pouze u jednoho člověka projevují příznaky jako kašel a horečka, ostatní jsou bez příznaků. Nikdo z nich není hospitalizován.

Další tři případy omikronu se vyskytly i v Libereckém kraji. Podle zástupkyně ředitele krajské hygienické stanice Evy Nekvindové mají všichni tři nakažení lehký průběh, ani tady nikdo zatím nepotřeboval hospitalizaci. S prvními nakaženými, kteří se v kraji objevili koncem listopadu, nemají podle ní nové případy žádné spojení. 

V Libereckém kraji se novou variantou nakazilo již nejméně pět lidí. První oficiálně potvrzený případ omikronu v Česku byl koncem listopadu u ženy z Liberce, která se vrátila z Afriky. Druhým nakaženým byl člověk, který s ní byl v kontaktu. 

Státní zdravotní ústav předpokládá skryté šíření této varianty koronaviru. Navrhuje podrobnější testování třiceti procent vzorků místo stávajících deseti procent.

Složitější návrat z Kanárských ostrovů

S novým týdnem je účinná i nová mapa cestovatele. V ní se do kategorie oblastí s vysokou mírou rizika nákazy koronavirem přesunuly Kanárské ostrovy, naopak z ní vypadlo Rumunsko. To je nyní jedinou evropskou zemí v oranžové kategorii států se středním rizikem nákazy. Téměř všechny ostatní země jsou červené nebo tmavě červené, což značí vysoké, případně velmi vysoké riziko. Výjimkou je Vatikán s nízkým rizikem.

Po návratu z červených a tmavě červených zemí musí lidé, kteří nemají doklad o očkování nebo o tom, že v posledním půlroce prodělali covid, mezi pátým a sedmým dnem po příjezdu na PCR test. Kdo z těchto států přijíždí veřejnou dopravou, musí podstoupit ještě jeden test již před cestou do Česka. Při cestě z oranžové nebo zelené země stačí podstoupit antigenní test do pěti dnů po příjezdu.

Válek připraví protiepidemická opatření

Od posledního předvánočního pondělí nejsou účinná žádná nová vládní opatření. V minulém týdnu se vlády vyměnily a nový kabinet se covidem teprve začíná naplno zabývat.

Odpoledne zasedl Ústřední krizový štáb, jehož předsedou je z titulu funkce ministra vnitra nově Vít Rakušan (STAN). Ten na tiskové konferenci uvedl, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) má ve středu na jednání vlády přinést konkrétní sadu protiepidemických opatření, která budou platit do konce letošního roku. Rakušan připomněl, že konec nouzového stavu neznamená, že by v Česku všechna opatření přestala platit. Nouzový stav skončí 25. prosince, nová vláda ho neplánuje prodlužovat.

Válek již dříve uvedl, že chce vědět, jak se šíření varienty omikron projeví ve Velké Británii, a podle toho připravit návrhy opatření. Vědci ze spolku Učená společnost vládu vyzvali k udržení protiepidemických opatření a také nouzového stavu.

„Stojíme před hrozbou, kterou představuje zhoršení situace v důsledku nové vlny, způsobené další variantou viru SARS-CoV-2, totiž variantou omikron. Čekat na vyhodnocení dat z Velké Británie a až poté zasahovat do již opět zhoršené situace znamená vystavovat společnost nadbytečnému riziku,“ stojí v otevřeném dopisu podepsaném Radou Učené společnosti.

Biochemik Libor Gruhoffer, který je jejím členem, zdůraznil, že není nač čekat. „Čím dříve s tím začneme skutečně seriózně počítat, tím spíše se vyvarujeme velmi nežádoucímu dopadu koncem ledna příštího roku,“ varoval. Odkázal na data Světové zdravotnické organizace, která svědčí o vývoji epidemie v různých zemích, kde se šíří omikron, není proto podle něj potřeba podrobně zkoumat data z Velké Británie. Prvotní data naznačující, že by omikron nemusel způsobovat tak vážný průběh jako dosavadní varianty koronaviru, podle něj novější údaje nepotvrzují. 

Poslední letošní testování ve školách

Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) považuje nový kabinet za zásadní zachování prezenční výuky ve školách, klíčové pro to podle něj je posílení kapacit testování.

Žáci se v pondělí testují naposledy v tomto kalendářním roce – a už jen někteří. Ministerstvo školství sice po dohodě minulého ministra Roberta Plagy (za ANO) s Gazdíkem neprodloužilo vánoční prázdniny o tři dny, nicméně někteří ředitelé to udělali za něj.

Například pražská základní a mateřská škola Křesomyslova ředitelské volno nemá. Podle ředitelky Hany Holmanové je to proto, že ve školním roce může vyhlásit pouze pět volných dnů, což ale učinila v době podzimních prázdnin, kdy zejména kraje doporučovaly prodloužit prázdniny na celý týden, ale direktivně resort školství volno nevyhlásil. Kdyby děti měly o tři dny delší i zimní prázdniny, žádné ředitelské volno by Holmanové už nezbylo.

Antigenní testování ve školách jednou týdně nařídila předchozí vláda, mělo by se pravidelně opakovat až do konce února. Povinné je také testování neočkovaných lidí, kteří zároveň nemají ani doklad o prodělání covidu, v zaměstnání. To se musí také opakovat každý týden, není ale stanovený pevný den, kdy se má uskutečnit. 

Praha 1: Neměli jsme to srdce trhy zavřít

Vláda na konci listopadu zakázala konání vánočních trhů s výjimkou prodeje stromků a kaprů. Trhy na Václavském náměstí povolil úřad Prahy 1 jako kulturní akci. Pražští policisté zjistili při kontrolách těchto obcházení protiepidemických opatření.

Starosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN) v Událostech, komentářích uvedl, že velmi striktně posoudili vydaná vládní opatření, která podle něj nebyla šťastná a dobře definovaná, kdy se při zákazu vánočních trhů povolili farmářské trhy a kulturní akce. Městkou část to prý dostalo do prekérní situace, protože zrovna „Václavské Vánoce“ se podle něj dvanáct let povolují jako kulturní akce. Zmínil, že na nich prodávají výrobky i chráněné dílny.

„My neměli to srdce, abychom - i přesto, že je to v souladu s tímto opatřením - trhy nutili uzavřít,“ sdělil Hejma. Debaty se zúčastnila i jeho spolustranice, jihlavská primátorka Karolína Koubová. Podle ní je v Jihlavě na trzích „zavřeno“, postupovali prý striktně podle nařízení hygieny.

„Neumím si představit, že jako radnice budeme někomu říkat, že musí dodržovat pravidla, a sami ta pravidla dodržovat nebudeme. Takže u nás to rozhodnutí bylo jasné,“ uvedla s tím, že rozhodnutí Prahy 1 by „neudělala“, sdělila však také, že v Jihlavě pořádá trhy samotné město, nikoliv jiný pořadatel.

S Hejmou v debatě nesouhlasil ani primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO). „Cokoliv si myslím osobně o těch vládních nařízeních, tak mně ani na pikosekundu nenapadlo, že bychom hledali způsob, jak je obejít,“ uvedl s tím, že trhy zavřeli, přestože už trhovci přiváželi zboží do stánků a z městské kasy poskytli stánkařům podporu.