V současné době nedůvěry vůči státu by byl výhodou prezident, který nebyl v politice, soudí Nerudová

Pokud by se prezidentem republiky stal člověk, který nikdy nebyl v politice a „je čistý, nepopsaný list“ bez závazků z minulosti, získal by si tak velmi rychle důvěru všech politických stran. „A  bude skutečně plnit roli, kterou mu předepisuje ústava, tedy být moderátorem politické scény a přispívat k její stabilitě,“ uvedla Nerudová. 

Hlava státu podle ní musí dělat kompromisy, protože musí přispívat ke stabilitě. „Stabilitu nevytvoříte tím, že půjdete hlavou proti zdi.“ Prezident je podle Nerudové symbol a v této době proto potřebujeme někoho, „kdo má empatii, kdo dokáže situaci uklidnit, kdo dokáže dát lidem naději, že se situace zlepší a bude nám lépe.“

Kandidátka hodlá aktivně přispět k tomu, aby se česká společnost změnila, „aby se naše společnost stala moderní společností, moderním státem.“  Chtěla by také diskusi o tom, jak má vypadat naše budoucnost. „Nediskutovat jen o minulosti“. 

Za významné téma v této souvislosti považuje například podobu moderního státu či sociálně soudržné společnosti.

V době ohrožení dodat národu energii a víru

Od prezidenta coby vrchního velitele ozbrojených sil očekává, že nebude bagatelizovat bezpečnostní hrozby, které hrozí naší zemi a o nichž informuje BIS ve svých výročních zprávách. Očekává také, že dodá energii a víru národu v případě ohrožení, že pojmenuje nepřítele a že bude úzce spolupracovat s generálním štábem.

Prezident by měl podle ní mít tři základní vlastnosti: mít empatii, energii a schopnost řešit dopady energetické a ekonomické krize. Nerudová si o sobě myslí, že tyto vlastnosti má. 

V pořadu také několikrát zmínila, jak tyto své schopnosti prokazovala na Mendelově univerzitě, kde působila jako rektorka. Z univerzity se podle ní stala otevřená instituce 21. století, která získala institucionální akreditaci a dostala ji do světových žebříčků, kde dříve nefigurovala. 

V pořadu také odmítla názor diváka, že za jejího působení na této univerzitě byly „tituly ke koupi.“ Popřela rovněž, že by byla ve střetu zájmů vzhledem k tomu, že její manžel Robert Neruda působí jako společník v právnické firmě Havel a Partners, která pracuje i pro stát. Řekla, že v případě jejího zvolení by byl její manžel připraven přerušit výkon advokacie.  

Výsledky důchodové komise

V souvislosti se svými vlastnostmi  hovořila i o své dřívější funkci předsedkyně komise pro spravedlivé důchody. Za její velmi dobrý výsledek považuje to, že „poprvé za 30 let vznikl návrh, který s novou vládou nespadl pod stůl“. Dodala, že současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ho dopracovává a v příštím roce ho chce předložit sněmovně. Zdůraznila také, že jeden z návrhů komise už sněmovna schválila – tedy příspěvek 500 korun za každé vychované dítě, který se bude vyplácet od ledna 2023. 

Kandidátka řekla, že v komisi byli zástupci mnoha senátorských a poslaneckých klubů s odlišnými názory. „Museli se naučit naslouchat, experti politikům a opačně“. Jako nezávislá předsedkyně komise pak dovedla kolektiv k výsledku. „Myslím si, že týmový hráč jsem“.

Nerudová nechtěla být konkrétní v tom, s kým vede personální jednání například pro obsazení své kanceláře. Jde prý o lidi z diplomatické sféry či z Úřadu vlády. Zveřejněním jmen by jim mohla v zaměstnání ublížit. Požaduje však od nich vysoký morální kredit, bezúhonnost a také bezpečnostní prověrku na Přísně tajné. 

Proti předčasné výměně Rychetského

V pořadu také hovořila o předsedovi Ústavního soudu. Jako případná prezidentka by  všechna jména „komunikovala s akademiky, vládou i Senátem.“ Chtěla by tam mít velkou míru diverzity, pod čímž rozumí široké zaměření právníků, „aby tam byl mix lidí z akademické sféry či z byznysu,“ pravicového i levicového smýšlení, konzervativce i liberály. 

V případě, že by prezident republiky Miloš Zeman ještě jmenoval (jak nedávno nepotvrdil, ale ani nevyloučil) nového předsedu Ústavního soudu, prohlásila by to z pozice prezidentky „za neexistující akt a řádně by jmenovala předsedu“. Několikrát zdůraznila, že tím vyslala Zemanovi jasný signál, co by se stalo, pokud by šel za období svého mandátu. 

Je také ráda, že to vedlo k nastartování diskuse právníků. „Pevně věřím, že Miloš Zeman nebude zasahovat do funkčního období nového prezidenta,“ konstatovala. 

Ke krokům praktické politiky v pořadu uvedla, že jako prezidentka by vyvíjela obrovský tlak na to, aby nemusela stát před jmenováním trestně stíhaného politika. Jde jí tedy o návrat politické kultury, kdy se počká na výsledek soudního řízení. Pokud by však k tomu došlo, tak by s velkým sebezapřením respektovala presumpci neviny a trestně stíhaného politika by jmenovala. 

Zároveň zdůraznila, že „by určitě nejmenovala premiéra z extremistické strany, například SPD.“ Dodala, že v prvním kole (sestavování vlády) by jmenovala vítěze voleb, v dalších kolech by upřednostnila toho, kdo by  přišel s návrhem stabilní vlády.

Před novým prezidentem podle ní také stojí velký úkol, tedy „zaměřit se na 35 procent domácností, kterým se nyní nevede dobře a řada z nich stojí na hraně radikalizace.“ Úkolem hlavy státu je, aby k větší radikalizaci občanů nedošlo. 

Euro nakonec přijmeme

Výhody členství v EU vidí Nerudová v tom, že jde o bezpečnostní projekt. Před úvahami o případné větší integraci v rámci Unie by dala nejdříve přednost diskusi o reformě evropských institucí a jejich zeštíhlení. 

Současnou energetickou krizi vidí jako příležitost, abychom akcelerovali změny a transformaci směrem k zelené ekonomice. Vidí v tom příležitost pro zavádění nových technologií. „Budeme se muset obejít bez plynu, budeme muset hledat alternativní zdroje elektrické energie.“

V roli prezidentky by také vedla informační kampaň o výhodách přijetí eura. Domnívá se, že Česko nakonec euro přijme, je potřeba stanovit časový horizont. „Myslím si, že ho přijmeme jako jedna z posledních zemí eurozóny“.

Prezidentské milosti by udělovala jen z humanitárních důvodů. Je zastánkyní manželství pro všechny. „Je úplně jedno, zda láska plyne od muže a ženy, nebo od dvou žen, nebo od dvou mužů“. 

Mašínům bych vyznamenání dala

Státní vyznamenání by udělovala za mimořádné činy a výkony i pro hrdiny všedního dne. Udělila by vyznamenání bratrům Mašínům, protože bojovali proti komunistickému režimu.

Je proti kvótám na počty žen ve vysokých funkcích. Nejdříve by se měly změnit společenské normy, aby lidé pochopili, co jim vysoká účast žen například v politice přinese. „Nejde toho dosáhnout umělým příkazem, ale tím, že lidé pochopí, jaký přínos to pro společnost bude mít.“