Vakcínu zatím podle Babiše dostalo čtyřicet tisíc lidí, s covidem-19 se potýká 156 tisíc nemocných

Od březnového začátku epidemie odhalily testy v Česku 823 tisíc pozitivních případů koronaviru. Laboratoře od března dosud zpracovaly přes čtyři miliony PCR testů, konkrétně 4,04 milionu. V pátek jich bylo 37 149. Vedle toho laboratoře vyhodnotily v pátek i bezmála šestadvacet tisíc antigenních testů, kterých tak od listopadu provedly přes milion.

Do statistiky v pátek přibylo osmaosmdesát zemřelých s potvrzeným covidem-19, v předchozí dny to bylo kolem sto padesáti obětí.

Epidemie v tomto týdnu sílila, v úterý a ve středu laboratoře zaznamenaly rekordní nárůsty nových případů, přesáhly sedmnáct tisíc denně.

Naočkováno je 40 tisíc lidí

Po třech dnech se o jeden bod zhoršil index PES, nyní je na sedmaosmdesáti bodech. Může za to mírný nárůst reprodukčního čísla, které se zvýšilo z 1,11 na 1,2. Vedle toho mírně vzrostl také průměr nakažených na sto tisíc obyvatel za poslední dva týdny a čtrnáctidenní průměr nakažených mezi seniory. Naopak nižší byl podíl hospitalizovaných s covidem, u kterých se nákaza prokázala až v nemocnici. V pátek jich bylo 53,4 procenta, o den dřív téměř 54 procent.

Předseda vlády Babiš serveru Novinky.cz řekl, že v Česku zatím dostalo vakcínu proti covidu-19 zhruba čtyřicet tisíc lidí. Zopakoval, že prioritou je očkování zdravotníků, lidí starších osmdesáti let a nemocných. Očkovací centra musí spotřebovat vakcíny do týdne po jejich obdržení, prohlásil.

Očkování začalo v zemi 27. prosince. Ministerstvo zdravotnictví počty očkovaných zveřejňuje ve čtvrtek, podle těchto údajů bylo do středy očkováno 19 918 lidí.

Na ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) se v otevřeném dopise obrátili ambulantní lékaři, kteří chtějí být v první vlně očkování proti covidu-19. Podle současné vládní strategie mají přednost zdravotníci pečující přímo o nakažené na covidových odděleních a senioři nad osmdesát let. Na některých místech už s očkováním širších skupin zdravotníků začali, Blatný to prý ale pokynem zastavil. 

„Naléhavě Vás tímto žádám, abyste své rozhodnutí v zájmu udržení stability českého zdravotnictví vzal zpět a nechal dál běžet očkování i ostatních skupin zdravotníků,“ napsal v dopise předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Žádost zdůvodnil tím, že právě k ambulantním specialistům v posledním měsíci míří čím dál více pacientů s covidem-19.

Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbory Peterové ale žádný pokyn k zastavení očkování vydán nebyl. Blatný na twitterovém účtu ministerstva napsal, že finální podobu metodiky očkování, zohledňující připomínky, které resort obdržel, představí po neděli. „Jednu věc vám mohu slíbit už nyní – zdravotníci mají při očkování jasnou prioritu,“ tvrdí.

Podle Peterové není při současném zatížení zdravotního systému možné od sebe odlišovat ty, kteří se setkají a nesetkají s covidem-19. Prioritně se podle ní očkují všichni zdravotníci, ve vznikající nové verzi strategie to bude zmíněno.

Nemocnice podle ministerstva mohou umožnit návštěvy, ale nemusí

Vládou přijaté krizové opatření nemocnicím od pondělí umožňuje povolit návštěvy, ale zároveň jim to nenařizuje. Uvedla to mluvčí ministerstva zdravotnictví. Znovuzavedení návštěv v nemocnicích, byť za přísnějších podmínek, kritizoval předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). O zrušení žádal ministra zdravotnictví Jana Blatného a premiéra Andreje Babiše.

„Od pondělí jsou za přesně definovaných podmínek povoleny návštěvy v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, protože dlouhodobá nemožnost kontaktu s blízkými osobami může přispívat ke zhoršení zdravotního stavu nemocných,“ uvedla Peterová. Podmínkou je použití respirátoru třídy FFP2. Pokud to zdravotnické zařízení ze závažných důvodů nemůže dodržet nebo kontrolovat, může povolení návštěv odložit.

Už v listopadu byly znovu povoleny návštěvy v domovech pro seniory a dalších pobytových zařízeních sociálních služeb. Podmínkou je kromě respirátoru také negativní výsledek testu na covid-19. Za stejných podmínek jsou nově povolené v zařízeních dlouhodobé a následné péče, tedy například léčebnách dlouhodobě nemocných, hospicech, psychiatrických nemocnicích nebo rehabilitačních ústavech.

Hamáček: Daněmi a odvody mediků se bude zabývat štáb

Nejistotou ohledně daní a odvodů mediků nasazených v nemocnicích kvůli covidu-19 se bude zabývat na nejbližším jednání Ústřední krizový štáb. Na Twitteru to napsal vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Povinnost zaplatit z odměny za práci daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění podle serveru iDnes.cz vychází z nového výkladu ministerstva práce a sociálních věcí. Podle ministerstva financí daň reálně pokryje sleva pro studenty. Situace v krajích je rozdílná, někde za studenty odvody a daň nemocnice samy platí.

„Na nejbližším jednání Ústředního krizového štábu se vrátíme k metodice vyplácení náhrad medikům a dalším, kterým byla nařízena pracovní povinnost a teď jsou v nejistotě ohledně daní a odvodů. Určitě najdeme spravedlivé řešení,“ napsal Hamáček.

Doporučený postup ministerstava zdravotnictví, kterým se kraje do prosince řídily, nepovažoval náhradu za výkon pracovní povinnost za mzdu nebo plat. Studenti tak nemuseli daně ani pojistné odvádět. Mluvčí ministerstva zdravotnictví serveru iDnes.cz řekla, že odpuštění odvodů by diskriminovalo ostatní, kteří je platí. 

S karanténou má podle MPSV zkušenosti 344 tisíc Čechů

Od začátku tohoto týdne přibývá lidí, kteří musí kvůli riziku šíření koronaviru zůstat doma. Ve čtvrtek bylo v karanténě téměř třiatřicet tisíc osob, tedy zhruba stejně jako v polovině listopadu. Vůbec nejvíce lidí se izolovalo 30. října, bezmála pětapadesát tisíc.

Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí od loňského března muselo kvůli covidu-19 do karantény už 344 tisíc lidí. Zhruba dvaadvacet tisíc jich zůstávalo doma při vrcholu nákazy před koncem března, posléze jich postupně ubývalo. 

Nejméně osob dostalo karanténní e-neschopenku v červnu, a to zhruba 3600. Poté měsíční počet rostl. V červenci překročil 6700 a v srpnu deset tisíc. V září se dostal na bezmála 34 tisíc a v říjnu překročil 119 tisíc. V listopadu se vydalo přes 68 tisíc karanténních e-neschopenek a v prosinci pak téměř padesát tisíc.

Zlepšení po 10. lednu, očekává šéf zdravotnických statistiků

Vzhledem k aktuální situaci vláda zatím neuvažuje podle ministra zdravotnictví Blatného o zmírnění protiepidemických opatření. Jeho náměstek Vladimír Černý v pátek uvedl, že kapacity nemocnic, které se starají o pacienty s covidem-19, jsou téměř vyčerpané a možnosti jejich zvýšení jsou velmi omezené kvůli nedostatku personálu.

Každý den se teď v Česku objeví kolem tří tisíc lidí starších 65 let nově nakažených koronavirem. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se nakazili pravděpodobně kolem Vánoc. Lidé nad 65 let mají podle Duška riziko až dvaatřicet procent, že budou mít těžký průběh covidu-19 a budou potřebovat hospitalizaci.

Zlepšení očekává Dušek po 10. lednu, kdy by se měla začít projevovat přísnější protiepidemická opatření platná od 27. prosince. V nemocnicích se situace podle něj bude stabilizovat nejdříve 15. ledna.

Na hranicích s Rakouskem je klid

Rakousko od půlnoci z pátka na sobotu zavedlo kvůli epidemické situaci v Česku hraniční kontroly. Podle mluvčího jihočeských policistů Jiřího Matznera se na jihu Čech kolony netvoří a provoz zůstává plynulý. „Namátkově kontrolujeme i ve vnitrozemí, což ale platí delší dobu. Na hranicích nikoho nemáme,“ konstatoval Matzner.

Provoz byl dopoledne plynulý i na exponovaném přechodu v Dolním Dvořišti na Českokrumlovsku, kudy jezdí značná část tranzitní dopravy do Rakouska.

Problémy dosud policisté nezaznamenali ani na jižní Moravě. Mluvčí tamní policie Petr Vala připomněl, že v poslední době cestuje do zahraničí výrazně méně Čechů než za běžných okolností.

V Karlovarském kraji došla lůžka JIP

V Karlovarském kraji podle dat ministerstva zdravotnictví o kapacitách nemocnic nejsou žádná volná lůžka intenzivní péče pro pacienty s covidem-19, pro ostatní zbývá deset z původních 78. Lůžek s kyslíkem je pro nakažené 19 z původních 589. Poslanec za Karlovarský kraj Petr Třešňák (Piráti) ministerstvo vyzval, aby oslovilo Sasko a Bavorsko. Ministr zdravotnictví Blatný na to reagoval tím, že není problém převážet pacienty mezi kraji. Naposledy se to stalo v pátek.

Podle Třešňáka je velký problém v nemocnici v Chebu. „Aktuální situace v chebské nemocnici není udržitelná a personál je nucen již selektovat pacienty, které umístí na intenzivní péči,“ napsal Třešňák. Podle něj hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) spolupráci s Německem už předjednal, vláda to ale odmítla. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že bude-li třeba, resort téma s německými spolkovými zeměmi otevře.

Podle Blatného ale není důvod vyvolávat paniku. „V Česku máme dostatečné kapacity. A není problém převážet případně pacienty do méně zatížených nemocnic mezi kraji,“ uvedl. Primář interního oddělení nemocnice v Chebu Stanislav Adamec ale serveru Seznam Zprávy řekl, že v pátek museli sloužící lékaři rozhodnout, komu dají přednost. Intenzivních covidových lůžek totiž podle něj bylo méně než pacientů, kteří je potřebovali.

„Včera (v pátek) šla na JIP 53letá žena, zatímco 85letá skončila na standardním covidovém oddělení,“ řekl serveru. Připustil, že v sobotu byla situace o trochu lepší než o den dříve. Mluvčí chebské nemocnice Vladislav Podracký uvedl, že „rozumí přepracovanosti pana primáře“, ale že „situace v nemocnici vypadá trochu jinak, než pan primář popisuje“.