Válek: V řádu týdnů bude v Česku nový typ vakcíny proti covidu-19

Nahrávám video

V Česku by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) měla být v řádu několika týdnů dostupná vakcína proti nové variantě covidu-19 KP.2. Od začátku očkování stály covidové vakcíny přes osmnáct miliard korun, zvažuje se i další společný nákup evropských zemí. Ministr také hovořil o tom, že chce na jednání ministrů zdravotnictví EU prosazovat evropské pobídky pro výrobu léků na území Unie, podmínkou má být i výzkum a klinické studie ve členských státech. Má podporu devatenácti zemí, řekl v pondělí před odletem do Bruselu.

Podle materiálů, které pravidelně zveřejňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ), tvořily na podzim varianty viru SARS-CoV-2 označené ‚KP‘ zhruba čtyřicet procent případů, u jejichž vzorků byl sekvenován přesný genom. Podle poslední zprávy z přelomu října a listopadu tvořila dalších zhruba třicet procent případů varianta XEC a varianty od ní odvozené.

Stát podle Válka zaplatil za vakcíny proti covidu zatím zhruba osmnáct miliard korun, většina byla od firmy Pfizer, která dodá i letošní vakcíny. Dosud bylo podle dřívějších údajů dodáno asi devatenáct milionů dávek. Využité vakcíny státu proplácejí zdravotní pojišťovny. O prodloužení kontraktu se podle náměstka ministra Jakuba Dvořáčka v tuto chvíli jedná. „Dávalo by poměrně velký smysl pokračovat v tom, jak je systém nastaven,“ dodal. Udržet stejnou cenu by pro samostatně jednající státy bylo podle něj složité.

Nahrávám video

„Na volném trhu je cena vakcín proti covidu zhruba desetkrát vyšší,“ dodal Válek. Podle něj je společný nákup výhodný pro každou ekonomiku zemí EU.

Současná smlouva platí do roku 2016. V příštích dvou letech výrobce do Česka dodá asi 1,6 milionu covidových vakcín za devět set milionů korun. Válek letos v srpnu uvedl, že na úhradě očkování se nic měnit nebude, tedy že vakcíny budou dál hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Proti covidu a chřipce je možné očkovat se najednou

Zájem o očkování proti covidu podle některých lékařů polevuje. Naopak o vakcínu proti chřipce se lidé hlásí neustále. Například v Ústřední vojenské nemocnici v Praze očkují zájemce, kteří se předem objednají, jak proti chřipce, tak i proti covidu. „Proti covidu se stále používá vakcína Comirnaty, která se podává nyní v jedné dávce,“ sdělil primář Kliniky infekčních onemocnění a vedoucí očkovacího centra nemocnice Ondřej Beran. Podle něj se lze očkovat naráz proti chřipce i proti covidu.

Zejména proti chřipce je stále ještě i v tomto ročním období vhodné se nechat očkovat. Od začátku září to udělalo zhruba 670 tisíc lidí. Vakcínu proti covidu si jich nechalo dát přes 290 tisíc. „Covid není sezonní onemocnění. Na očkování proti covidu nikdy není pozdě,“ řekl infektolog a primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle. Na očkování proti chřipce je podle něj naopak nejlepší čas během příštích dvou týdnů.

Nahrávám video

Letošní podzim zamíchal pořadím respiračních infekcí. Vede černý kašel. Od začátku roku jím onemocnělo přes 36 tisíc lidí „Naštěstí většina případů teď na podzim nevyžaduje hospitalizaci,“ řekl Chrdle. „Černý kašel je nemoc, kterou jsme doufali, že vymýtíme očkováním, nicméně proočkovanost v populaci je nižší, než aby chránila celou populaci,“ upozornil.

Podle praktické lékařky a vedoucí katedry všeobecného praktického lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Ludmily Bezdičkové jsou rizikové skupiny v podstatě společné pro všechny infekce. Zmínila například seniory, chronicky nemocné pacienty nebo těhotné ženy.

Válek chce v Bruselu prosazovat evropské pobídky pro výrobu léků na území EU

Ministr zdravotnictví hovořil na pondělím brífinku také o tom, že chce na jednání ministrů zdravotnictví EU prosazovat evropské pobídky pro výrobu léků na území Unie. V Česku je podle studie ministerstva průmyslu deset velkých výrobců léčiv, kteří pokrývají 95 procent tuzemské lékové produkce. Domácí výroba pokrývá necelou pětinu české spotřeby.

„My bychom rádi, aby podpora Evropské unie pro farmafirmy, které vyrábí léky nebo produkují účinné látky na území EU, byla provázána s tím, že tyto firmy musí tuto svou činnost vykazovat na území Unie. A zde také musí probíhat klinický výzkum a klinické studie,“ uvedl Válek.

Podle náměstka nyní velká část výroby probíhá v Asii

Podle náměstka Dvořáčka se většina výpadků léčiv, se kterými se země EU zhruba v posledním roce potýkaly, týkala takzvaných generických léčiv. Jde o léky, kterým skončila patentová ochrana a jejich produkci se věnuje více výrobců. „Evropská komise na to reaguje přípravou nové legislativy,“ dodal s tím, že vznikla pracovní skupina, která má doporučit řešení včetně investičních pobídek. „Velká část výroby a výzkumu teď probíhá v asijských zemích,“ doplnil.

V současné době podle něj nejsou indicie, že by některé zásadní léky na trhu chyběly. Většina výrobců léky dodává podle plánu. „V tuto chvíli máme s jistotou dost léčiv jak do konce roku, tak na jarní období,“ uvedl Dvořáček.

„V tuto chvíli je situace poměrně dobrá. Jednotlivé léky mohou vypadávat, ale naštěstí jsou vždycky alternativy, které můžeme pacientům nabídnout,“ doplnil viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.

Nahrávám video

V malých obcích by se léky mohly k lidem častěji dostávat přes takzvané výdejny. Ty mohou být podle nové vyhlášky i tam, kde neordinuje žádný lékař. Resort očekává, že by výdejen mohly vzniknout desítky. Podle lékárnické komory je ale jejich budování neekonomické a dotovat je budou muset obce nebo kraje.

Dál se podle Dvořáčka jedná v pracovní skupině také o zásobách vybraných medikamentů, které jednotlivé země u výrobců poptávají, aby čelily jejich nedostatku. Téma Česko zdvihalo na červnovém jednání ministrů zdravotnictví poté, co Německo zavedlo půlroční zásobu. „Snažíme se nastavit takové parametry, aby takové zásoby neovlivňovaly dostupnost pro pacienty v těch zemích, které jsou menšími trhy,“ dodal.

Česko v té době stanovilo měsíční či dvouměsíční zásobu u vybraných léků.

„Řešení na úrovni Evropské unie je vlastně jediné, které může systematicky a systémově nějak pomoct. Protože žádná země, tím méně pak Česká republika, si nedokáže zajistit lékovou soběstačnost kompletně,“ okomentoval situaci prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

Nastartovat v Česku výrobu penicilinu se zatím nepodařilo

V září loňského roku ministr uvedl, že by se v Česku mohla obnovit výroba penicilinu. Zatím se ji ale nastartovat nepodařilo. „U všech typů průmyslu je limitace pro národní podporu. A byť se jedná o částky relativně malé, řádově v desítkách milionů, tak je to podpora té vlastní výrobní linky z devadesáti procent, což Komise odmítá povolit,“ řekl v pondělí Válek. I o možnostech národní podpory chce dál jednat.

„Pokud se u nás bude vyrábět penicilin, tak pokud mám informace od výrobců, tak v podstatě zásoba pro Českou republiku se vyrobí třeba během čtrnácti dnů. A když se postaví linka, tak je třeba, aby běžela pořád. Takže potom by se muselo vyrábět pro další země,“ tvrdí Kopecký, podle kterého by ale rozhodně bylo dobré, kdyby bylo Česko v tomto ohledu soběstačné.

U nových léků, které mají ještě patentovou ochranu, se podle Dvořáčka jedná o jejím prodloužení nad současných sedm let či o upozaďování některých zemí výrobci při vstupu nových léků na trh. „My bychom rádi, aby tyto léky byly dostupné ve všech zemích ideálně ve stejném čase, co nejdříve po registraci léčiva,“ řekl.

Ministři budou podle Válka také jednat o nutnosti prevence onemocnění srdce a cév, které jsou ve většině vyspělých zemí nejčastější příčinou úmrtí. Diskutovat se bude také o systému dárcovství a transplantací orgánů, propracovaný český systém bude podle Válka příkladem pro ostatní země.

Problematiku zdraví má v nově složené Evropské komisi na starosti Maďar Olivér Várhelyi. Čeští zástupci budou podle Dvořáčka jedni z prvních, se kterými má sjednanou dvoustrannou schůzku. Válek očekává, že zásadní roli budou jako dosud hrát ministři zdravotnictví jednotlivých zemí. „Je to logické, protože zdraví není společná evropská politika. A tím pádem je potřeba, aby tam ministři hledali konsenzus,“ odpověděl Válek na dotaz, jaká má od nového eurokomisaře očekávání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 19 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 36 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 41 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...