Ve středu přibylo 151 nakažených, reprodukční číslo opět stouplo

Počet nakažených za uplynulých sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel stoupl ke čtvrtku na 7,6 z předchozích 7,1. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Počty nových případů koronaviru začaly v mezitýdenním srovnání výrazněji stoupat v tomto týdnu. V pondělí testy odhalily o třetinu víc případů než před týdnem, v úterý pak téměř o polovinu, stejně jako ve středu.

Z hlediska takzvaného incidenčního čísla, tedy počtu potvrzených případů nákazy v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní, je na tom už několik dní nejhůře Praha. K čtvrtku tam incidenční číslo stouplo na 25 nakažených na 100 tisíc obyvatel z předchozích 21. Ve všech ostatních krajích je incidenční číslo nižší než deset.

Od loňského začátku epidemie se koronavirus potvrdil u 1 667 435 lidí, přes 98 procent z nich se vyléčilo a 30 304 s potvrzeným onemocněním covid-19 zemřelo. V nemocnicích je nyní s covidem 59 lidí, zhruba o dvacítku méně než před týdnem. Ve vážném stavu bylo ve středu 11 pacientů, stejně jako před týdnem.

Od začátku vakcinace v prosinci podali zdravotníci v Česku přes osm milionů dávek očkovací látky. Ukončené očkování má více než tři miliony lidí. Ve středu zdravotníci očkovali 112 244 lidí, zhruba o tisícovku méně než před týdnem. Od 1. července se k očkování proti covidu mohou registrovat i děti ve věku 12 až 15 let. Během prvních dvanácti hodin jich tuto možnost využilo více než 25 tisíc. V této věkové skupině žije v Česku asi 456 500 osob.

Odpoledne převzal premiér Andrej Babiš (ANO) před Národním očkovacím centrem v pražské hale O2 universum sto tisíc dávek vakcíny Pfizer/BioNTech od maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Již dříve převzal více než dalších 40 tisíc dávek. Maďarsko Česku vakcíny půjčilo.

Vakcíny v dubnu České republice slíbily Slovinsko, Rakousko a Maďarsko. Na jejich přeposlání se země domluvily poté, co Česko nesouhlasilo s kompromisem o rozdělení dodatečných deseti milionů dávek v Evropské unii. Česko kvůli tomu dostalo méně vakcíny, než kdyby s kompromisem vyslovilo souhlas.

Od začátku epidemie covidu-19 do konce letošního května zaznamenali odborníci 1982 případů, kdy se lidé nakazili opakovaně a v obou případech měli příznaky onemocnění. Frekvence výskytu je nadále velmi nízká, dosahuje méně než 0,5 procenta z počtu nakažených lidí k danému období. Informoval o tom Státní zdravotní ústav (SZÚ). Od poslední zprávy, kterou SZÚ vydal v polovině dubna, počet opakovaných infekcí vzrostl asi o 450.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek ve středu řekl, že koronavirus se v Česku nyní šíří zejména v Praze mezi mladými lidmi od 16 do 29 let. Praha je podle něj jako minulé léto předskokanem dalších změn. Šíření mezi mladými lidmi má podle Duška vztah k jejich životními stylu a zdůvodňuje ho i malou proočkovaností.

Kvůli vývoji epidemie covidu-19 se mimořádně sešla vláda. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) prosadil, aby lidé očkovaní jen jednou dávkou vakcíny museli k prokázání bezinfekčnosti předložit negativní test. Povinné bude pro lidi bez dokončeného očkování testování i po příjezdu ze zahraničí.

Od čtvrtka vstoupil v platnost takzvaný evropský covidový pas. Povinně ho musí akceptovat všechny státy sedmadvacítky, budou však moci stanovit pro jejich majitele omezení například v podobě karantény v případě, že počet nakažených začne opět stoupat.

Školu nelze žalovat kvůli zastavené prezenční výuce v nouzovém stavu

Ve čtvrtek se také Nejvyšší správní soud (NSS) zabýval jedním z protiepidemických opatření. Rozhodl, že pokud vláda krizovým opatřením za nouzového stavu zastaví prezenční výuku, nelze žalovat školu a domáhat se ochrany před nezákonným zásahem. Škola totiž není původcem zásahu, plní jen to, co jí exekutiva nařizuje, rozhodl rozšířený senát.

Soud tím vyřešil nejasnost spjatou s přezkoumáváním krizových opatření. Zároveň z rozhodnutí plyne, že rodiny prakticky nemají proti komu podat zásahovou žalobu a účinně se domáhat práva na vzdělání. Jediný, kdo může krizová opatření jako podzákonné právní předpisy zvláštní povahy přezkoumávat, je Ústavní soud, ovšem jen v obecné rovině a z podnětu určitých skupin navrhovatelů, poslanců a senátorů.

Rozšířený senát připustil, že zvolený výklad nepřispívá k ochraně individuálních práv v době pandemie. Ponechává v nouzovém stavu velký prostor pro exekutivní normotvorbu. Justice si ale nemůže brát pravomoc, kterou ze zákona nemá, a to ani v zájmu „vyššího dobra“. „Expanzivní výklad soudních pravomocí by nepřispěl k ochraně zákonnosti a hodnot právního státu, ale naopak k erozi těchto hodnot a k právní anarchii,“ stojí v odůvodnění.

Rozhodnutí NSS je dostupné na úřední desce a navazuje na spor započatý loni na podzim. Rodina z Prahy dostala ze školy informaci o jejím uzavření a podala zásahovou žalobu. Městský soud ji omítnul s tím, že škola není orgán veřejné správy. Zhruba v té době ale osmý senát NSS doporučoval právě tuto obranu. Žaloby měla podle osmého senátu směřovat proti konkrétním zásahům, v případně přerušení prezenčního vzdělávání šlo o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dané základní školy. Rozšířený senát se nyní od tohoto právního názoru odchýlil.

Omezení restaurací a hotelů bylo podle soudu špatně

Nejvyšší správní soud se vyjádřil také k omezení stravovacích a ubytovacích služeb. Konkrétně rozhodoval o mimořádném opatření ministerstva zdravotnictví, které bylo účinné od 3. května a během pár dnů se několikrát měnilo. Soud zdůraznil, že mimořádná opatření musí být srozumitelná, soudržná i dobře odůvodněná a že se vzhledem k výrazným dopadům nesmí stát „novou normalitou“.

Soud upozornil, že stát může podle pandemického zákona regulovat pouze obchodní a výrobní provozovny, nikoliv provozovny, které poskytují služby, jako jsou restaurace. Výslovně nereguluje ani ubytování. Plošně je omezit podle NSS nelze ani podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který slouží spíše k lokálním a časově omezeným zásahům, kdy je potřeba zabránit kontaktu lidí podezřelých z nákazy s ostatními.

„Rozsah možností zakazovat, přikazovat či omezovat, kontrolovat a vynucovat sankcemi je nebývalý. Právě pro jejich povahu mohou být používána jen na nezbytnou dobu a v nezbytném (osobním, územním, sektorovém) rozsahu,“ uvedl soudce Josef Baxa.

Opatření mají být rozumná, srozumitelná, jednoznačná, stálá – jen tehdy budou také přesvědčivá, respektovaná a nezpochybňovaná. „Regulace, která je prakticky plošná a zároveň pro mnohé citelná, musí tyto vlastnosti mít jednoduše proto, aby většina adresátů ji přijala a řídila se jí. Regulaci tohoto typu a rozsahu totiž nelze ani plošně zkontrolovat, ani vynutit,“ doplnil Baxa.