Věk odchodu do penze by měl růst pomaleji, oznámil Jurečka

Důchodový věk v Česku by se měl zvedat pomaleji, než původně počítala penzijní reforma. Posouval by se o měsíc ročně místo navrhovaných až dvou měsíců. Oznámil to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle nějž se na změně dohodla vládní koalice.

Vládní politici o důchodovém věku debatovali podle Jurečky na koaličním jednání v úterý a na změně se dohodli. Návrh koaliční poslanci příští týden doplní ve sněmovně do projednávané reformní důchodové novely, řekl ministr. Reformou se má příští týden zabývat sněmovní sociální výbor.

„Očekávám, že promítneme do zákona otázku věku odchodu do důchodu. Preferuji tu variantu, abychom to zpomalili, aby tempo růstu nebylo o dva měsíce ročně, ale o jeden měsíc. Toto byla jedna z věcí, kterou jsme v úterý probírali (na jednání koalice). Na tom máme koaliční dohodu,“ řekl Jurečka. Předpokládá, že výbor poslancům doporučí návrh se zpomalením věku schválit.

Nahrávám video

Rostoucí výdaje

Se stárnutím společnosti navíc dál porostou výdaje systému důchodového pojištění. K udržitelnosti a snížení schodků má přispět hlavně právě posouvání důchodového věku, ten roste už nyní. U mužů je to o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce. Na 65 let se věková hranice dostane ve třicátých letech tohoto století. Opozice další navyšování odmítá. Proti jsou i odbory.

Vládní reforma původně počítala právě s pokračováním navyšování penzijního věku nad 65 let od příštího desetiletí podle prodlužování života u jednotlivých ročníků nepravidelně, a to nejvýš o dva měsíce za rok. Demografové doporučovali pomalejší pravidelný růst o měsíc ročně.

Systém důchodového pojištění skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun. To je kolem procenta hrubého domácího produktu (HDP). Výdaje výrazně převyšují příjmy z odvodů. Beze změn by se propad do poloviny století dostal na pět procent HDP. Letošní zpráva o vývoji penzí po loňském prosazení zpomalení valorizací a zpřísnění pravidel předčasných penzí bilanci zlepšila, a to na schodek kolem tří procent HDP. Jurečka už dřív řekl, že po reformě by se mohl deficit pohybovat kolem jednoho procenta HDP. Pomalejší posouvání důchodového věku by ho zvedlo asi o 0,3 či 0,4 procenta HDP.

„Je o něco dražší. Zároveň ale vnímáme nějakou společenskou rovnováhu. Toto opatření bylo nejčastěji v průzkumech veřejného mínění zmiňováno jako to, které lidé vnímají nejvíc bolestivě v reformě, o které ale jinak říkají, že ji chtějí. Je to kompromis, který vůbec neohrožuje původní cíl. Reforma přinese stabilitu a udržitelnost do budoucna a tuto drobnou úpravu si může dovolit,“ dodal Jurečka.

Jurečka slibuje digitální vyřizování téměř všech dávek

Zažádat o téměř všechny dávky a podpory má jít podle ministra práce Jurečky do volebního období na podzim příštího roku také přes internet. Lidé by mohli digitálně začít podávat žádosti o podporu v nezaměstnanosti, příspěvky na péči, dávky pro postižené či nově připravovanou „superdávku“, která po reformě nahradí čtyři dosavadní příspěvky.

Elektronické žádosti začal resort zavádět před rokem. Teď je možné žádat on-line o rodičovskou, příspěvek na bydlení, přídavek na dítě a důchod. Od loňského srpna digitálně dorazily téměř tři pětiny žádostí o rodičovskou, přes dvě pětiny o příspěvek na bydlení, bezmála dvě pětiny o dětské přídavky a sedm procent žádostí o starobní důchod.

Podle ministerského harmonogramu by mělo být od ledna na dálku možné zapsání do evidence uchazečů o práci a zažádání o podporu v nezaměstnanosti. Od května příštího roku by se měla digitalizovat agenda dětských skupin. Od července se má zavést nová dávka, která nahradí čtyři dosavadní příspěvky. Také její vyřizování má být digitální. Od pololetí se spustí takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Elektronicky budou úřadům a státu poskytovat údaje o zaměstnancích a jejich výdělcích. Od září 2025 by pak lidé mohli přes aplikaci žádat o příspěvky na péči a dávky pro postižené na mobilitu či pomůcky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěTeplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne zatím padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
12:35Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
14:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V západní části Česka hrozí bouřky, riziko požárů platí pro většinu země

V západní polovině České republiky se v pátek k večeru a v noci mohou objevit silné bouřky doprovázené větrem s nárazy o rychlosti kolem 70 kilometrů za hodinu. Na panující sucho a vedro to nebude mít vliv, riziko vzniku a šíření požárů se naopak rozšířilo na další oblasti, nově tak platí pro celou republiku s výjimkou severních Čech. V Praze a Středočeském kraji byla vyhlášena smogová situace. Sdělil to Český hydrometeorologický ústav.
12:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
14:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Středoškoláci po absolvování dobrovolného vojenského cvičení složili přísahu

Stovky zletilých středoškoláků v pátek složily slavnostní přísahu absolventů dobrovolného vojenského cvičení. Po úspěšném dokončení intenzivního čtyřtýdenního výcviku se z nich stávají vojáci v záloze. Přísahu složili na deseti místech v Česku včetně nádvoří Pražského hradu či letecké základny v Náměšti nad Oslavou.
před 4 hhodinami

Lesní požár na Opavsku už se nešíří

Hasičům se v pátek dopoledne zhruba po 22 hodinách podařilo lokalizovat požár lesa v Novém Vrbnu na Opavsku. Stupeň požárního poplachu byl snížen z třetího na druhý. Novinářům to sdělila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
před 6 hhodinami

Úsek D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm už funguje

Řidiči mohou od pátku využívat část dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm na Českokrumlovsku. Stavbu úseku, který měří tři a půl kilometru a stál přes miliardu korun, se podařilo oproti původním plánům urychlit zhruba o měsíc, předeslal již na začátku července vedoucí projektu Pavel Fišar. O zprovoznění informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V letních měsících po dálnici projede denně na dvacet tisíc vozidel, jinak se jejich počet pohybuje kolem 13 500. Jde o první napojení dálnice z Česka do Rakouska.
03:40Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.