Věřím, že Česko v dohledné době zahájí přijetí eura, říká Nerudová kandidující za Starosty a osobnosti pro Evropu

Letos je to dvacet let od vstupu České republiky do Evropské unie. Jak tedy naše členství hodnotíte?

Já ho hodnotím velmi pozitivně. Myslím, že by mělo zaznít, že Evropská unie je nejúspěšnější mírový projekt na evropském kontinentu. Česká republika na tom velmi vydělala, naše ekonomika na tom vydělala. Za těch dvacet let jsme z evropského rozpočtu dostali, myslím čistou pozici, 1,1 bilionu korun. To byly peníze, které jsme dostali, abychom doháněli životní úroveň v Evropské unii.

Myslím, že jsme se i naučili, jak se máme v Evropské unii chovat, že naše síla je v tom, pokud jsme schopni hledat spojence a vyjednávat a prosazovat svoje věci. Takže to hodnotím velmi pozitivně.

Ale je potřeba si nalít čistého vína — Evropská unie má i chyby, je potřeba o nich mluvit. A musíme napnout úsilí, abychom chyby, které vidíme, jako třeba nadměrná byrokracie nebo to, že zaostáváme v konkurenceschopnosti, vyřešili.

Která témata považujete v těchto volbách za klíčová?

Z mého pohledu a z pohledu Starostů a nezávislých osobností pro Evropu jsou to především témata, jako je bezpečnost, ať už ve vztahu k tomu, že Evropa musí budovat svoji obranyschopnost, ale i ve vztahu k migraci, kdy musíme zajistit, abychom byli schopni skutečně hlídat vnější hranice a abychom měli kontrolu nad tím, kdo se nám v Evropské unii pohybuje. A abychom byli schopni ochránit se před proudem uprchlíků, nelegálních migrantů, kteří nás budou čekat.

Je to i konkurenceschopnost, protože Evropská unie zaostává ve světové soutěži. A my se chceme zasadit o to, aby se českým firmám na jednotném trhu lépe dařilo, aby se podařilo odstranit překážky, kterým čelí. Například nesmyslné vykazování s ohledem na Green Deal nebo další administrativní břemena.

A chtěli bychom se zasloužit o to, aby Evropská unie, instituce Evropské unie, omládly. Protože každý druhý pracovník v institucích je starší padesáti let. My bychom rádi pracovali na tom, aby se práce v evropských institucích stala atraktivní i pro mladé a aby mladí měli větší hlas v Evropské unii.

Některá z těch témat rozeberme podrobněji. Zmiňovala jste ochranu vnějších hranic. Jak v tomto kontextu vnímáte reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?

Zaplať pánbůh, že je alespoň něco na stole, protože v tuto chvíli máme v podstatě dveře dokořán a nejsme schopni se efektivně migrační vlně bránit. Takže to, co bylo zavedeno a bude tedy platit od roku 2026, vytváří lepší kontrolu na vnějších hranicích, zavádí detenci, rychlejší azylové řízení a i to, že budeme skenovat toho, kdo přichází do Evropské unie, a budeme mít o něm informaci.

Považuji za klíčové to, že já se osobně domnívám, že to není dostatečné. A velmi vítám to, že Vít Rakušan jedná spolu s dalšími patnácti státy o tom, že situaci je potřeba řešit v místě, kde vzniká. To znamená ve třetích zemích. A že už dnes existuje nějaká shoda na tom, jak by to azylové řízení ve třetích zemích mělo vypadat — tedy že by ti migranti vůbec nevstupovali na území Evropské unie a azylové řízení by se vedlo mimo prostor Evropské unie.

Je reálné pro takové řešení získat právě spolupráci těch třetích zemí?

Myslím, že to reálné je, protože oni zase čelí odlivu pracovní síly a obyvatel, která prostě chybí v tamních ekonomikách. V tuto chvíli má Vít Rakušan asi devatenáct států už v té iniciativě spolu s Dánskem, které iniciativu vede. Já pevně věřím, že se podaří přesvědčit všechny členské státy, že toto je potřeba.

Kromě toho nad rámec je ještě potřeba začít pomáhat těm třetím zemím, aby se jim zvyšovala životní úroveň, máme pro to programy rozvojové pomoci. A Evropa nejenom kvůli migraci, ale třeba i kvůli dostupnosti některých surovin, bude muset začít zvyšovat svoji roli třeba v Africe.

Zmínila jste také Green Deal. Do jaké míry ho v současné podobě podporujete, případně co byste na něm změnila?

Tak ta opatření, která souvisí s ochranou klimatu, ta jsou v pořádku. V Green Dealu chybí financování. My jsme jedna z nejprůmyslovějších zemí v Evropě a Green Deal neposkytuje dostatečné financování pro to, abychom zelenou transformací mohli projít sociálně a ekonomicky udržitelně. I když je tam zhruba 1,2 bilionu korun v následujícím období, ukazuje se, že to není dostatečné. Protože například přechod na elektromobilitu nebo adaptační opatření na sucho, přechod na obnovitelné zdroje energie, skutečně vyžadují obrovské investice.

V USA jsou schopni akumulovat soukromý kapitál, na evropském trhu je to velmi těžké, protože nemáme jednotnou kapitálovou unii. A to je jeden z velkých úkolů, který je potřeba v následujícím období udělat. Je potřeba dokončit jednotný kapitálový trh, abychom měli dostatečnou schopnost mobilizovat soukromé peníze na financování zelené transformace.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? A pokud ano, jakým způsobem?

Evropská unie musí vytrvat v pomáhání Ukrajině v dodávkách protiraketových systémů a munice. Velmi vítám tu iniciativu, která se schází v Praze zítra, kdy se schází premiéři členských států, kteří se chtějí podílet na iniciativě získávání munice po Ukrajinu. Tam si myslím, že Česká republika je opravdu lídrem v Evropské unii.

Ale jak říká pan prezident, vedle toho je samozřejmě třeba podporovat i (ukrajinského) prezidenta Zelenského v tom, když najednou vidí prostor si sednout ke stolu a začít formovat nějaké možné kontury budoucího míru. Tak i v tom je potřeba pomáhat Ukrajině.

Měla by se Evropská unie dál rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho nikoliv a proč?

Evropská unie se určitě bude muset rozšířit, ovšem za takové situace, kdy všichni, kteří budou žádat o členství, splní kodaňská kritéria. Protože si nemůžeme dovolit přijmout někoho, kdo nemá fungující právní systém nebo fungující soudnictví nebo má vysokou míru korupce nebo nemá vyjasněné vztahy se svými sousedy. To jsou všechno kritéria, která budou muset tyto země splnit. Pevně věřím, že Ukrajině se to podaří co nejdříve.

A ocenila bych i odvahu zemí východního Balkánu v tom, že se snaží vstoupit do Evropské unie a že se snaží iniciovat přístupové rozhovory. Tady je potřeba říci, že Evropská unie musí učinit nějaký krok a nemůže být k tomu jen tak vlažná, jak byla doposud. Protože to jsou samozřejmě země, které je pro nás extrémně důležité z bezpečnostního hlediska získat na naši západní stranu a obyvatelé si tam přejí vstup do Evropské unie.

Má Česká republika přijmout euro?

Euro je velmi důležité pro českou ekonomiku, osmdesát procent české ekonomiky dnes funguje v euru. Ale musíme si udělat nějaké domácí úkoly jako strukturální reformy, na které pořád nedošlo. Reforma daňového systému, reforma důchodového systému, reforma zdravotnictví. Tato vláda připraví podmínky, aby za další vlády bylo možné vstoupit do systému ERM II.

Pevně věřím, že Česká republika v dohledné době zahájí přijetí eura, ale musíme si udělat ty domácí úkoly. A hlavně musíme vysvětlovat lidem, co České republice přijetí eura přinese, protože je potřeba, aby přijetí eura čeští občané podporovali nadpoloviční většinou.

Co tedy podle vás přijetí eura přinese? Případně vidíte i nějaká možná negativa? Přidám výhradu kritiků, kteří se obávají, že by Česká republika mohla dlužit za dluhy jiných zemí.

Ona Česká republika dluží už dnes, protože celý evropský rozpočet „generation next“ je kryt zčásti z emisí společných evropských dluhopisů. Což už dnes je společný evropský dluh. Takže my už dnes ručíme v rámci společného evropského dluhu. Další obavy budí to, že by přijetí eura mohlo znamenat růst cen, což je ale neopodstatněné, protože v žádné zemi, kde se euro přijímalo, to nevedlo k vysokému růstu cenové hladiny. Bavíme se o změnách v desetinách nebo setinách procenta.

Co to přinese České republice? Vyšší růst HDP, protože dnes firmy platí obrovské transakční náklady. Myslím, že krásným a smutným příkladem je firma Petrov, kdy stěhuje výrobu nejlevnějších pian do Asie, protože si vyčíslila, že právě náklady na zajišťování pozic, protože nemáme euro, ji stojí sto milionů korun za rok.

Když jsem se ptal v úvodu na přínosy členství v Evropské unii, zmiňovala jste kohezní fondy a příjmy z nich. Nicméně dříve nebo později nastane situace, kdy se staneme čistými plátci do rozpočtu Evropské unie. To znamená, že budeme do něj platit více než z něj dostávat. Jak byste tento moment v tuhle chvíli chtěla vysvětlovat jako výhody členství svým voličům?

Projekt Evropské unie je postaven na solidaritě, ať už je to v oblasti bezpečnosti, nebo v oblasti ekonomické. My jsme dvacet let dostávali peníze do českého rozpočtu, čistá pozice je 1,1 bilionu korun. A přispívaly nám země jako Francie nebo Německo. Bydlíme ve společném evropském domě, a i když jsme v přízemí, tak prostě musíme přispívat na střechu. Solidarita se nám už několikrát vyplatila, vyplatila se nám například v době covidu. Díky tomu, že jsme byli tak silná Evropská unie, dokázali jsme se dohodnout, tak jsme se třeba k vakcínám dostali daleko dříve, než kdyby si je sama vyjednávala Česká republika.

Teď i v době války na Ukrajině jsme se zase byli schopni zkoordinovat a uvalit sankce na Rusko velmi rychle. Takže Evropská unie má pro nás velké přínosy. Tím, na čem Evropská unie stojí, je solidarita. Takže až přijde období, kdy my budeme muset být solidární, je to proto, že jsme silní tak, jak je silná Evropská unie.