Vláda bude rozhodovat o dvou variantách růstu platů státních zaměstnanců

Nahrávám video

Uvnitř vládní koalice trvá spor o růst platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhlo dvě základní varianty, z nichž se má vybrat: od příštího roku zvýšit tarify buď o pět, nebo o sedm procent. Ministerstvo financí obě odmítá. Rozhodnutí má padnout několik týdnů před říjnovými parlamentními volbami. Sněmovní opozice soudí, že kabinet by měl peníze přidat ještě letos, a to těm státním zaměstnancům, jejichž platy se v uplynulých letech reálně nejvíce propadly. Odbory nevylučují protestní akce.

ODS a TOP 09 prosazují úspornější model, tedy růst o pět procent. Státní rozpočet by to vyšlo v příštím roce na 23,5 miliardy korun. STAN a lidovci se naopak kloní ke štědřejší variantě, to znamená zvýšení o sedm procent. To by stálo 32,9 miliardy korun.

„Jsem příznivcem toho, aby tarifní navýšení bylo co nejmenší a zůstalo pro ty, kteří mohou motivovat své zaměstnance, více peněz právě pro tu motivační složku platu,“ řekl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Kloní se proto k pěti procentům.

Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že pokud se při diskusích v koalici ukáže, že sedm procent je rozpočtově udržitelných, tak by tuto variantu podpořil. Aby „vykryla veškeré inflační nároky, které na lidi v naší zemi v těch minulých letech byly.“

V Česku pracuje ve veřejné sféře skoro 724 tisíc lidí. Z toho přímo pro stát 528 tisíc. Zbytek tvoří zaměstnanci obcí a krajů. Průměrně berou něco přes 47 tisíc hrubého. 

 V letech 2019 až 2024 se podle analýzy ministerstva práce některým skupinám těchto zaměstnanců reálné platy snížily o 15 procent. Na některé další ale prudká inflace tolik nedopadla. 

Například pracovníkům sociálních služeb výdělky stagnovaly. Lékaři ve státních nemocnicích si pak za zmíněnou dobu o víc než osm procent polepšili. Naopak úředníkům se speciální platovou tabulkou pro státní službu kupní síla výrazně poklesla, o více než šestnáct procent. 

Na platy státních zaměstnanců letos vláda plánuje poslat 286 miliard, tedy o 7,5 miliardy korun víc než loni. To nepředstavuje ani tříprocentní růst. 

Stavem rozpočtu argumentuje i předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Samozřejmě bychom měli hledět na to, co unese český rozpočet. To znamená, že se budeme určitě snažit o to nižší zvýšení.“

Ministr práce a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pak odkazuje na vývoj v mzdové oblasti. „Ten je někde kolem sedmi procent. To znamená, že to je nějaká hodnota, kolem které bych rád viděl, že by se případně dohoda mohla najít.“

Ministerstvo financí odmítá obě navržené varianty

Skeptičtější je k výraznějšímu růstu platů ministerstvo financí, které spadá pod Zbyňka Stanjuru z ODS. V připomínkách obě Jurečkovy varianty odmítlo. „Předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2026 neobsahuje potřebné finanční prostředky k jejich zabezpečení,“ uvedlo.

Kompromis očekává Stanjurův resort na podzim. Odbory se naopak chtějí dohodnout do konce srpna. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula na otázku, zda hrozí na podzim protestní akce, odpověděl: „Rozhodně hrozí. Ale vláda byla z našeho pohledu dostatečně varovaná dopředu, aby k takové situaci nedošlo. Je to plně na její zodpovědnost.“

Jurečka se bude snažit přesvědčit kolegy k podpoře aspoň jedné ze svých variant i novou analýzou vývoje reálných platů ve veřejné sféře za uplynulých šest let. Z ní například vyplývá, že úředníkům – a to i těm, které zaměstnávají města či kraje – nebo nepedagogickým pracovníkům (školní kuchařky či školníci) klesla kupní cena jejich platů po odečtení inflace o téměř patnáct procent. Učitelům a dalším pedagogům pak o 11,5 procenta.

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že průměrná roční míra inflace byla ve zmíněných letech značně rozkolísaná: 2,8 procenta (2019), 3,2 procenta (2020), 3,8 procenta (2021), 15,1 procenta (2022), 10,7 procenta (2023) a 2,4 procenta (2024).

Přidat ještě letos, uvádí ANO. A výběrově, zdůrazňuje SPD

Podle sněmovní opozice by měl kabinet přidat státním zaměstnancům s největším propadem reálných platů ještě letos. „Těch sedm procent je úplné minimum, které by měli dát. Ale okamžitě, už teď na podzim. A samozřejmě podporuji od příštího roku návrh odborů, to znamená deset procent,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

Výběrovost zdůrazňuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „V každém případě by se mělo přidávat selektivně. Určitě ne plošně, protože máme platové tabulky, které mají v platových třídách platy hluboko pod minimální mzdou,“ uvedl.

Po čtyřtýdenních vládních prázdninách se ministři ve Strakově akademii sejdou příští středu. O růstu platu státních zaměstnanců hodlá kabinet rozhodnout v září. Stejně tak jako o návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který však už bude posuzovat nový parlament vzešlý z říjnových parlamentních voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 7 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 14 hhodinami
Načítání...