Vláda chce mimořádnou daň od roku 2023, spojí ji s daňovým balíčkem, oznámil Stanjura

Nahrávám video

Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) oznámil, že podporu kvůli vysokým cenám energií bude moci čerpat více velkých firem. Vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství.

Plán vlády prosadit daň z mimořádných zisků provázely komunikační zmatky. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu ráno potvrdil, že se vládní koalice dohodla na platnosti daně od letošního roku, totéž prohlásili i další koaliční lídři. Zbyněk Stanjura ve středu odpoledne ale oznámil, že se kabinet shodl na platnosti daně až od roku 2023.

Podle Stanjury vláda účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky a platnost daně i pro letošní rok by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Upozornil také na to, že tuto daň plánují i další evropské země, Česko v tomto směru podle něj není výjimkou.

„Evropské nařízení umožňuje zdanit i rok 2022 a podle zpráv, které máme, možná mnohé členské státy k tomu přistoupí. My tuto otázku pečlivě zvažujeme, i s ústavními právníky, v tuto chvíli se vláda kloní k bezpečnější variantě – aby účinnost byla od 1. 1. 2023,“ avizoval Stanjura. Dodal, že návrh, který vláda konzultuje se svými partnery i s opozicí, se nijak nezměnil. 

Příjmy z daně podle něj mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií.

Ministr financí také odmítl výhrady Hospodářské komory, která žádala snížení plánované šedesátiprocentní sazby daně. Je připraven s komorou jednat, podle něj je ale nutné zajistit prostředky na kompenzace vysokých cen energií, které budou čerpat i firmy. 

Ministerstvo financí chce daň z neočekávaných zisků uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších patnáct miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.

Schillerová: Návrh provází chaos

Podle bývalé ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové návrh mimořádné daně provází chaos. „Vůbec nechápu, proč to vláda neschvaluje na řádném jednání. A mám pro to jedinou jednoduchou odpověď – protože ten návrh není doplněn tím, čím by doplněn být měl,“ okomentovala. 

„Co máme podpořit? My jsme ten návrh v konečné verzi, doplněný o výpočty, vůbec neviděli. A teď se dozvídáme – což považuji za nehorázné – že by měl být návrh za desítky miliard načten formou pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku, který by se měl projednávat příští týden v úterý. Tím pádem bude znemožněno opozici, aby měla šanci ho nějakým způsobem opravit svým vlastním pozměňovacím návrhem,“ dodala Schillerová.

Nahrávám video

Podle člena rozpočtového výboru sněmovny Jiřího Havránka (ODS) kabinet Petra Fialy ví, co dělá. „Myslím, že jde (vláda) správnou cestou, já ji podporuji,“ uvedl. Havránek soudí, že vláda je ekonomicky kompetentní. „Vláda se na to podívala, dala si dohromady plusy a minusy, a zjistila, že je daleko lepší ta bezpečnější cesta,“ dodal. Podle něj je rozhodnutí kabinetu definitivní a k žádným změnám již nedojde.

Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) nesouhlasí. „Největší smysl by dávalo jednorázové zdanění letošních zisků, protože tím, že vláda zaspala a neřešila situaci s energiemi (…) je to jedna z mála možností, jak by se to dalo stáhnout,“ vysvětlil. Nicméně si myslí, že retroaktivita by neprošla přes Ústavní soud. „V našich podmínkách to tedy realizovat nejde,“ dodal.

Nahrávám video

Prodloužení dočasného krizového rámce

V souvislosti s pomocí kvůli cenám energií kabinet jedná o prodloužení takzvaného dočasného krizového rámce na pomoc velkým firmám až do konce roku 2023, oznámil Síkela. Ministr podotkl, že podpora kvůli vysokým cenám energií se rozšíří, nezískají ji ale sektory, u nichž se zvažuje daň z neočekávaných zisků, a podniky se zastropovanými cenami. „Podporu bude moci čerpat více firem, než se původně očekávalo,“ řekl Síkela.

Dosud se podpora měla týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, ale také zemědělství, rybářství či lesnictví. „Rozšířili jsme sektorové vymezení programu na všechny sektory hospodářství,“ dodal. Původně se počítalo s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. 

Program vznikl na základě takzvaného dočasného krizového rámce, který státům EU umožnil okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. Vláda jedná o jeho prodloužení do konce roku 2023. U energeticky náročných firem podle dosavadních informací bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Na program bylo připraveno třicet miliard korun.

Vláda podpořila záměr Volkswagenu

Vláda podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů. Premiér Petr Fiala (ODS) bude o záměru informovat vedení koncernu Volkswagen, který Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro tuto takzvanou gigafactory.

Podle předsedy představenstva Škody Auto Klause Zellmera by rozhodnutí o umístění gigafactory mohlo padnout do konce roku. Kromě lokality u Plzně jsou podle něj ve hře ještě místa v Polsku a Maďarsku.

Síkela i Stanjura označili možné umístění gigafactory za strategickou investici. Podle Síkely může továrna automobilový průmysl, který patří mezi klíčové obory pro českou ekonomiku, připravit na budoucnost. Investice by podle něj mohla přinést do veřejných rozpočtů 71 miliard korun. 

„Automobilový průmysl, který je jedním ze základů českého průmyslu, prochází kvůli nástupu elektromobility velkými změnami. Možná výstavba gigafactory na našem území nám dává příležitost se těmto změnám přizpůsobit a nahradit pokles produkce komponent pro spalovací vozidla zvýšením produkce výrobků nebo komponent pro automobilový průmysl budoucích desetiletí. Tento projekt by nám v tomto směru měl významně pomoci,“ uvedl Síkela. 

Podle Stanjury budou nyní členové vlády jednat o možnosti, jak zajistit náhradní infrastrukturu pro potřeby armády, která vybranou lokalitu využívala jako záložní letiště. Vláda bude také jednat s dotčenými obcemi a s Plzeňským krajem, aby se vypořádala s jejich případnými připomínkami. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zdůraznil, že projekt gigafactory nevylučuje zachování letecké záchranné služby v dané lokalitě.

Vláda podle Stanjury podnikne veškeré potřebné kroky pro to, aby se podařilo investici získat. „Ten prostor nechceme pro jakoukoli investici, ale pro tuto konkrétní,“ zdůraznil. Podle něj se nezačne s úpravami vybrané lokality, dokud nebude jasné, že se Volkswagen rozhodl pro umístění své továrny právě u Plzně.

Ministr rovněž na tiskové konferenci oznámil, že státní podnik LOM Praha koupí čtyři podzvukové letouny L-39NG od Aera Vodochody. Zaplatí za ně včetně například pozáruční podpory nebo vybavení 2,1 miliardy korun. „Stroje, o které LOM Praha dlouhodobě usiluje, budou sloužit k výcviku vojenských pilotů,“ sdělil mluvčí ministerstva obrany Jiří Táborský.

Vláda rovněž jmenovala nového předsedu rady Českého telekomunikačního úřadu. Od února jím bude dosavadní člen Marek Ebert, který nahradí Hanu Továrkovou. Ta úřad řídí od ledna 2020. Vláda zároveň jmenovala novým radním bývalého výkonného ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí a radního Českého rozhlasu Jiřího Šuchmana. V pětičlenné radě obsadí místo uvolněné v červnu po konci pětiletého mandátu Josefa Chomyna.

Projednávání stavebního zákona kabinet odložil

Vláda ve středu nedokončila projednávání věcné novely stavebního zákona. K úpravě se vrátí na příštím zasedání, konstatoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Kabinet podle přerušil i související novelu o jednotném enviromentálním stanovisku (JES).

„I s ohledem na to, že se jedná o náročnou normu, jsme projednávání bodu otevřeli a k některým věcem se chceme vrátit,“ popsal Kupka. Klíčová je podle něj část pojednávající o digitalizaci stavebního řízení, která má umožnit co nejrychlejší procesy. „To vedlo k tomu, že jsme se rozhodli to finální rozhodnutí odložit na příští týden,“ dodal.

Novela stavebního zákona navržená vládou především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jeho podřízené soustavy. Zanechává ale část stavebních úřadů v obcích.

Návrh dříve kritizovali například zástupci Asociace developerů, České komory architektů, Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářské komory či městských samospráv, podle kterých by měla vláda projednání odložit, protože je nekvalitní a zpomalí výstavbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 9 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 15 hhodinami
Načítání...