Vláda přečkala hlasování o nedůvěře, komunističtí poslanci před ním odešli ze sálu

Menšinová vláda ANO a ČSSD odolala dalšímu pokusu části opozice o vyslovení nedůvěry. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) podrželi komunisté, kteří jej do poloviny dubna tolerovali a při čtvrtečním hlasování opustili jednací sál. Ke svržení vlády se tak v dolní komoře nenašlo potřebných nejméně 101 hlasů.

Babišův kabinet čelil návrhu na vyslovení nedůvěry potřetí. Podnět podali poslanci koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se STAN. Jejich lídři mimo jiné tvrdí, že kabinet nezvládl boj s epidemií nového koronaviru a nebyl schopen zajistit silnou mezinárodní solidaritu v diplomatické roztržce s Ruskem. Poukazují i na údajný Babišův střet zájmů a jeho stíhání v kauze Čapí hnízdo. Šéf ODS Petr Fiala za iniciátory schůze řekl, že důvodů pro vyslovení nedůvěry je mnoho a každý den přibývají další.

K hlasování se poslanci dostali po dvanácti hodinách debaty. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 89 poslanců, proti jich bylo 82. Zbylých 29 poslanců nebylo přítomno v jednacím sále. Vedle komunistů nehlasovali ani někteří poslanci koaličních ANO a ČSSD, opoziční pirátka Lenka Kozlová, která se z jednání omluvila ze zdravotních důvodů, a nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko.

Odchod komunistů ze sálu

Dlouhý sněmovní den ovšem začal už ráno, a to jednáním komunistických poslanců. „KSČM se rozhodla pro jednotný odchod ze sálu, a ne pro aktivní vyslovení nedůvěry vládě. Možná pro někoho ne zrovna logický krok, ale nejednota by pro voliče mohla být větší problém. Fakt je, že nestojí za to se kvůli vládě, která končí, ještě hádat uvnitř strany,“ uvedl jeden z členů  klubu Jiří Dolejš. Upřesnil, že ve straně převládlo mínění, že by byla chyba hlasovat v souladu s pravicovými opozičními stranami.

Dlouho přitom nebylo jasné, co komunisté udělají. Opustit sál jim doporučil již ve středu výkonný výbor strany, ale poslanecký klub tím nebyl zavázán. Ranní diskuse byla dlouhá, neskončila ani v 8:40, na kdy komunisté svolali tiskovou konferenci, aby oznámili, na čem se usnesli. Tehdy však mluvčí strany Helena Grofová pouze oznámila, že jednat bude až do začátku plenární schůze.

Důvody, proč komunisté nakonec aktivně nedůvěru vládě nevyslovili, shrnul ve svém projevu předseda KSČM Vojtěch Filip. Vládu kritizoval kvůli tomu, že se po zjištění zodpovědnosti ruských tajných služeb na explozích ve Vrběticcích vymezila vůči Rusku – použil termín „falešná kauza“. Kritický byl také proto, že vláda neprosadila sloučení zdravotních pojišťoven, což považuje za úsporný krok, který by podle něj pomohl zdravotnictví v době pandemie.

Ještě ostřejší kritiku si však od Filipa vysloužily politické strany, které hlasování o nedůvěře vyvolaly. „Při představě, že se tito lidé chopí moci, mě jímá hrůza,“ řekl. Hovořil o údajných zločinech privatizace, zmínil se o kauzách z dob vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS).

„Vláda naši důvěru sice nemá, ale pravicové strany v čele s ODS, TOP 09, STAN, lidovci a Piráty už vůbec ne. Tohoto zbytečného divadla se proto nebudeme účastnit a odcházíme pracovat pro občany,“ řekl Filip na závěr, čím si od části sněmovny vysloužil potlesk, část poslanců tak rozesmál. Vzápětí i se všemi svými poslanci opustil sál.

Důvody pro nedůvěru stále přibývají, řekl Fiala

V úvodu schůze vystoupil jako zástupce navrhovatelů předseda ODS Petr Fiala. Nadcházející hlasování nazval „testem toho, zda vláda stále zastupuje většinu voličů, kteří jí v roce 2017 odevzdali svůj hlas ve volbách“.

Mezi důvody, proč by měl kabinet skončit, jmenoval například špatně zvládnutou pandemii. Kritizoval „personální veletoč“ na postu ministra zdravotnictví. Připomněl také, že soudy opakovaně rušily nebo upozorňovaly na nezákonnost některých vydaných opatření. „Důvodů pro nedůvěru, které máme, je mnoho a každý den přibývají další,“ řekl.

Dodal, že vláda diskriminovala podnikatelská odvětví, jako například malé obchody a služby, které se podle něj musí vypořádávat se zmatenými podpůrnými programy a nelogickými opatřeními.

Fiala se zmínil také o údajném střetu zájmů premiéra Babiše ve vztahu k Agrofertu, vyšetřování otravy řeky Bečvy či o postupu vlády v kauze Vrbětice. Podle něj si zástupci vlády nedokázali zkoordinovat společnou reakci spojenců z Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Babiš: Nechci multikulturní fanatický Pirátostát

Po přesedovi nejsilnější opoziční strany vystoupil premiér Andrej Babiš (ANO). Svou vládu označil za úspěšnou; vyzdvihl prosazení důstojných důchodů a navýšení platu učitelů nebo zrušení superhrubé mzdy. Za snahou vyslovit nedůvěru kabinetu vidí úsilí, aby odešel z politiky. 

Premiér také odmítl podezření ze střetu zájmů, zprávu auditorů Evropské komise označil za účelovou: „Agrofert neřídím a neovládám a Evropská komise nemá co vykládat české zákony.“ 

Ostře vystoupil Babiš proti opozici. Obvinil ji, že zneužila koronavirovou pandemii k boji proti vládě. Domnívá se, že iniciovala žaloby, na jejichž základě soudy zrušily některá vládní opatření nebo je zpětně prohlásily za nezákonné.

„Ucítili jste příležitost, že můžete porazit Babiše, na kterého jste do té doby byli krátcí. Vaším vítaným spojencem se stal covid a na tu kartu jste vsadili všechno. Vidina porážky Babiše vám dočista zatemnila mozek,“ uvedl a opoziční politiky častoval označením „sabotéři“. 

Zvláště se Babiš vymezil proti Pirátům, jejichž koalice se STAN v poslední době vede v průzkumech před ANO. Prohlásil, že v Česku nechce „multikulturní fanatický Pirátostát“ a že nechce „aby naši zemi řídil Evropský parlament, nějaký zelený fanatici“. „Nikdo ze zahraničí nám do toho nebude kecat,“ dodal Babiš.

Na obranu vlády vystoupila i vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Kladně hodnotila hospodaření kabinetu, je přesvědčena, že se daří pandemii zvládnout i díky tomu, že se v předchozích letech snižovalo zadlužení.

Na úvod svého vystoupení oslovila kromě poslanců, poslankyň či členů vlády také televizní diváky s tím, že podle ní svolala opozice mimořádnou schůzi právě kvůli nim. Označila ji za součást předvolební agitace opozice.

Havlíček upozorňoval na Dukovany, Zaorálek mluvil o bitvě u Lipan

Vicepremiér pro hospodářství Karel Havlíček (za ANO) se ve svém vystoupení zabýval mimo jiné úvahou, co by se stalo, kdyby sněmovna vyslovila vládě nedůvěru a prezident Miloš Zeman se rozhodl jmenovat úřednický kabinet.

„Úřednická vláda rovná se vláda, která nebude rozhodovat. (…) Nebude na to mít čas, nebude na to mít politický mandát a nebude na to mít ani odvahu,“ prohlásil. Za zásadní rozhodnutí, která je potřeba učinit, považuje například dostavbu Dukovan. Zmínil se také o připravované miliardové pobídce pro stavbu továrny na baterie pro elektromobily.

„Všechno se vyvíjí správným směrem a je velká šance, že budeme jednou z evropských zemí, která zde bude Gigafactory mít,“ uvedl. Podotkl, že pokud by však dnes vládě byla vyslovena nedůvěra, pochybuje, že případný úřednický ministr by si za investiční pobídku v takovém rozsahu vzal zodpovědnost. „Troufám si tvrdit, že nikoliv,“ dodal Havlíček a obvinil, že s vyvoláním hlasování tak dlouho čekala a přišla s ním až několik měsíců před volbami.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve svém vystoupení přirovnal opoziční úsilí k bitvě u Lipan, jejíž panorama – jak podotkl – navštívil, když mu bylo dvanáct let a poprvé přijel vlakem do Prahy. „Snažím se pochopit, proč tady dnes jsme,“ poznamenal. Poté i on kritizoval opozici, že nemá plán pro případ svého úspěchu. Připustil, že byla chyba podobným způsobem svrhnout Topolánkovu vládu v roce 2009 – ČSSD na to podle něj v dalších volbách doplatila.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček poukázal na nejednotnost opozice, obvinil ji, že vyvolala hlasování o nedůvěře krátce poté, co se vládě podařilo srovnat počty lidí na ruské ambasádě v Praze a české v Moskvě. „Je to dnes promarněný čas. (…) Diskusí, předvolebních debat a volebních kalkulaček si užijeme dost v kampani,“ řekl Hamáček o nynější schůzi.

Upozornil zároveň na to, že večer se uskuteční utkání mezi Českem a Finskem o postup do bojů o medaile na mistrovství světa. „Ono to někoho bude zajímat do 19:15, pak začíná hokej, a už to nikoho zajímat nebude,“ uvedl na adresu opozičních představitelů. 

Babiš lže, prohlásil Bartoš

Po premiérově útočném vystoupení dostal slovo předseda Pirátů Ivan Bartoš, který Babiše obvinil, že o jeho straně lže. Stejně tak odmítl, že by pandemii zneužívala k útokům na vládu. „Naše role byla vždy konstruktivní, vládu jsme nekritizovali bezúčelně nebo prvoplánově. Vždy jsme jí předkládali smysluplné návrhy řešení,“ prohlásil.

Kritický byl Bartoš ve svém vystoupení vůči vládě kvůli jejím krokům během pandemie, ale také v souvislosti s auditem, podle nějž je Babiš ve střetu zájmů. Podivil se, že i po zveřejnění závěrečné auditní zprávy zůstává ve vládě ČSSD, i když podle něj „od počátku této kauzy tvrdili, že finální potvrzení střetu zájmů premiéra bude pro sociální demokracii červenou linií pro setrvání ve vládě“.

Předseda STAN Vít Rakušan ve svém vystoupení poukázal na to, že Česko klesá v žebříčku boje proti korupci. Vládnutí považuje za chaotické, podivil se nad tím, kolik ministrů již Babiš vyměnil. „Točili se vám jako na orloji,“ poznamenal.

„Vláda se odpoutala od reality, vláda se stala zajatcem vlastního PR. Česká republika není  usměvavý facebook Andreje Babiše, Česká republika je zemí, která je v morálním  ekonomickém rozvratu,“ řekl dále Rakušan.

Předseda SPD Tomio Okamura ve svém projevu hodnotil vztah vlády k jednotlivým programovým bodům jeho hnutí. Vyčetl jí, že neprošel zákon o obecném referendu nebo že nezohlednila požadavek na zrušení Senátu, výhrady měl i vůči zahraniční politice. Ocenil zrušení superhrubé mzdy nebo schválení nového stavebního zákona.

Vztah SPD k dalším stranám zhodnotil Okamura podobnými slovy jako Vojtěch Filip. Důvěru hnutí podle něj nemá ani vláda, ani „pseudoopozice“. Východisko je však v opačné než u komunistů. Ujistil, že SPD bude hlasovat pro nedůvěru vládě.

Lidovecký lídr Marian Jurečka ve svém vystoupení obvinil vládu, že se neřídí svým programem. Vládu také viní z rekordního zadlužení země. Jsou to výdaje, které rostou a rostou, prohlásil.

Zároveň míní, že úspěchy, kterými se Babišův kabinet chlubí, jsou vesměs úspěchy předchozí Sobotkovy vlády, kde zasedali i lidovečtí ministři, anebo zásluhy konkrétních lidí, kteří se ale s Babišem později ve zlém rozešli. V závěru svého projevu kritizoval Jurečka i komunisty za to, že vládu nakonec podpoří.

Za TOP 09 vystoupil v úvodu schůze předseda poslaneckého klubu Vlastimil Válek, který projev zahájil kritikou situace ve zdravotnictví. Zvláště se zaměřil na roli premiéra, který vyměnil během několika měsíců čtyři ministry zdravotnictví a při poslední výměně vrátil do funkce zase toho prvního.

Před šestou hodinou se dostala ke slovu také předsedkyně Trikolóry Zuzana Majerová Zahradníková. Kritizovala vládu za nezvládnutí epidemie covidu a rozvrat ekonomiky. „Nenacházíme prakticky žádný důvod, proč tuto vládu podpořit, poslanci Trikolóry tedy budou hlasovat pro nedůvěru vládě,“ uvedla Zahradníková. Opozice ale podle ní měla hlasování o nedůvěře vyvolat dřív.

O půl sedmé večer potom vystoupil nezařazený poslanec Marian Bojko. Ten byl zvolen za SPD a nyní patří společně se svým kolegou Lubomírem Volným ke straně VOLNÝ blok. Její poslanci avizovali, že stejně jako KSČM během hlasování odejdou ze sněmovny a nebudou hlasovat. „Chceme, aby si to pan premiér se svými lidmi a ČSSD vyžral až do konce, ne aby nastoupila úřednická vláda a pan premiér by si mohl jezdit po republice a dělat si PR,“ vysvětlil krok Bojko.

Předem jasný výsledek

Z vládních stran předem zněly výtky vůči opoziční snaze vyslovit vládě nedůvěru s ohledem na to, že v říjnu budou volby do Poslanecké sněmovny. „Kdyby přišli s tím, že mají 101 poslanců a chtějí udělat něco jiného, tak tomu bych rozuměl, ale plán B ze strany opozice chybí a destabilizovat politickou situaci, když bojujeme s covidem, mi nepřipadá moc dobrý nápad,“ řekl předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

Petr Fiala však před začátkem čtvrteční sněmovní schůze řekl, že měla vláda sama požádat o důvěru kvůli tomu, že komunisté vypověděli toleranční smlouvu s ANO. „Odvážil bych se tvrdit, že komunisté byli v mnoha ohledech důležitou součástí této vlády,“ řekl Fiala. Připomněl, že premiér Babiš o důvěru nepožádal. „Když jsme to udělali my za něj, tak mluví o destabilizaci,“ podivil se.

Ve chvíli, kdy se komunisté rozhodli, že odejdou ze sálu, vyslovení nedůvěry fakticky zamezili. Část opozice, která hlasování vyvolala, doplněná o hlasy SPD totiž nemá potřebných 101 hlasů.