Vláda schválila mandát pro vyslání českých vojáků do Polska, mají pomáhat na hranici s Běloruskem

Nahrávám video

Kabinet v demisi schválil návrh na vyslání až 150 vojáků na 180 dní na pomoc Polsku kvůli migrační krizi na hranicích s Běloruskem. Mandát nyní musí odsouhlasit poslanci i senátoři. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) očekává, že parlament misi schválí do konce příštího týdne. V tom dalším by první vojáci mohli vyjet. Akce bude stát zhruba 86 milionů korun z rozpočtu ministerstva obrany. Metnar to řekl na tiskové konferenci po jednání vlády. Jeho resort už předtím potvrdil, že Česko pošle především ženijní specialisty. Deník N upozornil na to, že součástí jednotky budou i průzkumníci.

Společný návrh ministerstev obrany a zahraničních věcí na vyslání až 150 vojáků na 180 dní na pomoc Polsku na hranici s Běloruskem ve středu schválila vláda v demisi, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Mandát nyní musí být projednán ve sněmovním výboru pro obranu a senátním výboru pro zahraniční věci a bezpečnost, následně pak v obou parlamentních komorách.

Ministr obrany v demisi Lubomír Metnar (za ANO) předpokládá, že by ke schválení mohlo dojít do konce příštího týdne. V dalším týdnu by první vojáci mohli vyjet. Podporu plánu už dříve vyjádřili politici nastupující koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN.

Metnar uvedl, že mise by měla mít platnost ode dne schválení do 31. července příštího roku. Část vojáků na místo působení pojede po vlastní ose, část po železnici, zejména kvůli těžké ženijní technice. Působiště se ještě upřesňuje. Vyjet by měli ženisté z Bechyně, vojáci z 53. pluku elektronického boje, 102. průzkumného praporu a 533. praporu bezpilotních prostředků.

Evropské sankce

Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které Evropská unie na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.

Podobně návrh na vyslání ve vládním materiálu, který má ČTK k dispozici, zdůvodňuje i ministerstvo obrany. Běloruské politické vedení se podle něj snaží organizací migrace narušit jednotu EU. Pomoc Polsku tak má v důsledku posílit i ochranu ČR a dalších zemí, míní resort. „Nebudeme bránit jenom polskou hranici, ale budeme bránit naši společnou - schengenskou,“ řekl šéf diplomacie Jakub Kulhánek (ČSSD).

Řekl také, že Česko nechce diskutovat o tom, jestli Polsku může pomoci, nebo ne, ale o tom, jak mu může pomoci efektivně. „Stále se tam nachází sedm tisíc migrantů, které může Lukašenkův režim pustit do Evropy,“ uvedl Kulhánek. Dodal, že běloruský režim cynicky zneužívá migranty a je „více než toxický“. Nevyloučil, že sankce vůči Bělorusku ze strany Evropské unie budou ještě zpřísněny.

Česká jednotka by měla mít v sousední zemi za úkol podporovat polské síly, monitorovat hranici a zajistit ženijní práce na hranici. Vojáci by tak mohli stavět nebo opravovat hraniční bariéry nebo budovat komunikace. „Nebudou bezprostředně v kontaktu s migranty, nebudou plnit úkoly jako vytlačování, zadržování. To plní vojáci a pohraniční stráž Polska. Naši vojáci budou vyzbrojeni zbraněmi pouze pro svou ochranu,“ přiblížil Metnar.

Podle schváleného materiálu polská pohraniční stráž od začátku roku eviduje asi čtyřicet tisíc pokusů o nelegální překročení polsko-běloruské hranice. Na pomoc stráži a policii na 400 kilometrů dlouhou hranici polská vláda poslala asi patnáct tisíc vojáků.

„Pokusy o její nelegální překročení často probíhají za přímé účasti běloruských silových složek, což situaci dále eskaluje. Migrantům mimo jiné poskytují vybavení k poškození a překonání plotu či je na polské území přímo silou vytlačují,“ píše se v dokumentu.

Do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna mají plnit ženijní a průzkumné úkoly. Česko pomoc nabídlo opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman. V reakci na něj Polsko nabídku odsouhlasilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmájor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
Právě teď

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
08:41Aktualizovánopřed 2 mminutami

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 3 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 5 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 5 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 6 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.