Vláda schválila požadavky protestujících lékařů ohledně zákoníku práce, uvedl Válek

Nahrávám video

Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil úpravy zákoníku práce, které požadovali protestující lékaři. Na středečním brífinku to uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Počet dobrovolných přesčasových hodin by se měl vrátit na původních 416 a zdravotníci v nemocnicích by mohli mít legálně čtyřiadvacetihodinové služby. Válek sdělil, že je ochoten jednat i o navýšení platů všech zdravotníků. Vláda měla na programu i další témata. Šéf resortu zahraničí Jan Lipavský (Piráti) informoval o tom, že Česko zařadilo na národní sankční seznam podnik, který spravuje nemovitosti Ruské federace v zahraničí.

Zhruba šest tisíc lékařů pohrozilo, že od prosince přestanou sloužit přesčasy, pokud se nynější podoba zákoníku nezmění a nenavýší se jejich základní mzdy a platy. „Navrhujeme, abychom umožnili lékařům pobyt na pracovišti v délce 24 hodin se standardními přestávkami,“ uvedl Válek s tím, že půjde o kombinaci směny a přesčasů. „Potom, co uplyne těch 24 hodin, pak musí být den volna,“ dodal.

Mladí lékaři i odboráři požadovali zrušení paragrafů o dobrovolnosti práce přesčas nad stanovený limit a umožnění služeb 24 hodin. Návrh předložil ministr Válek spolu se šéfem resortu práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) jako poslanecký, projednat ho chtějí ve zrychleném režimu. Návrh má v prosinci projednat Senát, platit má od ledna.

Zákoník práce počítá se 150 hodinami přesčasů, které může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit. Do letošního října platilo, že dobrovolně je možné odpracovat až 416 hodin. Pro zdravotníky minulá novela toto maximum zdvojnásobila, ta dnes schválená vládou ji má vrátit na původní hodnotu.

„Tento návrh chceme co nejdříve předložit sněmovně ve zkráceném řízení tak, aby byl schválen v prvním čtení. Aby se dostal ještě v prosinci do Senátu, a pokud se k němu Senát vyjádří kladně, tak bychom rádi, aby platil od 1. 1. 2024,“ konstatoval ministr.

Změny žádá část lékařů, kteří své požadavky podpořili výpovědí přesčasové práce od prosince. Jejich požadavky podporují zdravotnické odbory a Česká lékařská komora. Protestujících je podle dřívějšího vyjádření jejího viceprezidenta Jana Přády zhruba šest tisíc ze třinácti tisíc lidí, kteří v nemocnicích přesčasové služby slouží.

Výše mezd

Spornou stále zůstává otázka mezd. Lékaři považují za optimální, aby základní mzda vycházela z 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy podle délky praxe. V současné době by to znamenalo asi 65 až 130 tisíc korun měsíšně. Podle informačního systému o průměrném výdělku spravovaném ministerstvem práce letos v prvním pololetí průměrný výdělek lékařů specialistů ve státních nemocnicích činil 104 652 korun, 42 procent byly přesčasy a odměny. V soukromých zařízeních byl průměrný příjem 80 331 korun. Podle lékařů ale vykazované počty přesčasů neodpovídají realitě, částky tak odpovídají více odpracovaným hodinám.

Meziročně by se měl objem nákladů z veřejného zdravotního pojištění zvýšit o 7,4 procenta, zhruba o 34 miliard korun, očekává se, že překročí 500 miliard korun. Na lůžkovou péči má jít meziročně zhruba o 20 miliard korun víc. Válek již dříve přislíbil, že z nich bude 6,8 miliardy vyčleněno na nárůst odměňování zdravotníků. Ve středu ve sněmovně řekl, že by mohlo být na růst platů vyčleněno až devět miliard korun.

„Pořád se držíme v rámci balíku peněz, který může rozdělit úhradová vyhláška, který mají zdravotní pojišťovny. Žádné další nové peníze v systému nejsou,“ řekl dnes na tiskové konferenci. Peníze by se ale podle něj mohly rozdělit tak, aby se navýšil plat každého zdravotníka, případně podle Válka každého zaměstnance ve zdravotnictví. Nyní se podle něj bude jednat o tom, jakým způsobem se to udělá.

Znovu se Válek s odbory a lékaři setká v úterý, kdy je naplánované jednání takzvané zdravotnické tripartity. Své návrhy chce jejím zástupcům poslat v pondělí.

Další sankce proti ruským společnostem

Vláda na středečním jednání projednala další body, schválila třeba zařazení podniku pro správu ruského majetku v zahraničí na národní sankční seznam. Podnik v tuzemsku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruské federace. Informoval o tom ministr zahraničí Jan Lipavský.

„Komerční aktivity tohoto podniku včetně pronájmu jsou od tohoto momentu nelegální,“ prohlásil šéf Černínského paláce. Zápisem na sankční seznam se zmrazí veškerý majetek, který podnik v Česku vlastní či jinak ovládá, doplnil. Zdůraznil, že toto opatření se nebude vztahovat na diplomatické mise. Celkem jde o čtyři objekty z celkového počtu nemovitostí vlastněných Ruskou federací v tuzemsku, například o ambasádu nebo rezidenci velvyslance.

Podnik spadá v Rusku přímo pod správu záležitostí prezidenta Ruské federace a stará se o majetek ruského státu za hranicemi, uvedl Lipavský. Přidání podniku na seznam bylo podle ministra přijato s vědomím premiéra Petra Fialy (ODS), který se středečního jednání vlády kvůli nemoci nezúčastnil.

Podnik přidaný na sankční seznam spadá v Rusku přímo pod správu záležitostí prezidenta Ruské federace a stará se o majetek ruského státu za hranicemi, doplnil ministr. „Z příjmů této právnické osoby je přímo financován ruský režim, který, jak dobře víme, vraždí nevinné civilisty na Ukrajině,“ uzavřel.

Vymáhání sankcí má na starosti Finanční analytický úřad, podle Lipavského se jednání kabinetu zúčastnil jeho ředitel. Fakticky budou nyní podle ministra zablokovány bankovní účty, zablokován má být majetek také v katastru nemovitostí, aby se nemohl prodat. Fyzické a právnické osoby, které jsou ke zmrazenému majetku například v nájemním vztahu, mají podle šéfa tuzemské diplomacie pokračovat, tedy platit nájem na účet. Lipavský doplnil, že tyto osoby dostanou vyrozumění, jak mají postupovat.

Nová armádní zakázka

Ministryně obrany Jana Černochová pak kabinet na jednání informovala o tom, že její resort  nakoupí protiletadlové řízené střely Bolide. Předpokládaná hodnota zakázky je 762,1 milionu korun bez DPH, smlouva má být uzavřena do konce roku. Střely jsou určeny pro přenosný raketový komplet RBS-70. Zakázka byla zadána prostřednictvím agentury NATO Support and Procurement Agency (NSPA).

Munice se pořizuje kvůli zajištění připravenosti a bojeschopnosti protivzdušné obrany české armády, doplnit má zásoby na požadovanou úroveň zajištění 30 dnů bojového nasazení, informoval Karel Čapek z tiskového oddělení ministerstva obrany.

V minulosti již munici Mk-3 Bolide ministerstvo přes agenturu NSPA nakupovalo, podle Čapka je díky nákupům pro více členských států NATO agentura schopna dosáhnout nižší pořizovací ceny. Již v roce 2014 ministerstvo přes agenturu pořídilo patnáct střel a o rok později šestašedesát střel. O dalším nákupu této munice dohromady za 1,5 miliardy korun rozhodla obrana v roce 2018, nákup obsahoval 150 kusů této munice v letech 2020 až 2022 s možnou opcí na nákup dalších 120 až 200 střel v letech 2023 a 2024.

Na programu měl kabinet i několik materiálů ministerstva zahraničních věcí, které se zabývají kandidaturami na pořadatelství výstavy Expo 2030 či penězi spojenými s účastí Česka v Registru škod způsobených agresí Ruska proti Ukrajině. Obrana předkládá materiály o účasti české armády na cvičeních v zahraničí a cizích vojáků na cvičeních v Česku v příštím roce či o nákupu protiletadlových střel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo tropickou noc

Česko zažilo tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku celou noc teplota kolísala kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
Právě teď

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 12 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 12 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 16 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.