Vnitro vyzvalo k nápravě chyb sedm z 21 zájemců o Hrad

Nahrávám video

Ministerstvo vnitra vyzvalo k nápravě chyb sedm z jednadvaceti osobností, které podaly kandidaturu na post prezidenta republiky. Zřejmě nejznámější z oslovených uchazečů je podnikatelka a někdejší místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská, která před čtyřmi lety neúspěšně kandidovala do Senátu za Stranu práv občanů Zemanovce. Výzvy ve středu ministerstvo zveřejnilo na svém webu.

„Na některé kandidátní listině nebylo vlastně zjevné, zda to podává skupina poslanců, skupina senátorů nebo právě navrhující občan. Nebo zcela chybělo prohlášení kandidáta o tom, že souhlasí se svou kandidaturou, případně chybí některé identifikační údaje na dokumentech,“ uvedl ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Tomáš Jírovec. 

Podnikatelka Holovská, která provozovala pražský klub Mlsná tygřice, kandidovala na prezidentku už před pěti lety, vnitro ji ale nezaregistrovalo kvůli nesplněným podmínkám kandidatury. I letos podle textu výzvy její nominaci nepodpořil předepsaný minimální počet dvaceti poslanců, deseti senátorů nebo padesáti tisíc řadových občanů. Holovskou podpořili podle výzvy tři senátoři, z toho dva bývalí, šest bývalých poslanců a pouze 414 řadových občanů, z nichž u osmi chyběl podpis.

Jen dva senátorské podpisy na podporu své kandidatury dodal podle výzvy ministerstva podnikatel a zakladatel Krtkova světa Josef Roušal, učinil tak prostřednictvím Roberta Vašíčka z Prahy 11. Roušal již dříve serveru Seznam Zprávy řekl, že měl domluvené podpisy deseti senátorů, tři z nich slib ale vzali zpět, a dostatek podpisů občanů nesesbíral.

Podobně je na tom další neúspěšný adept z prezidentských voleb 2018 Libor Hrančík z Olomouce, jehož přihláška tehdy ani letos nebyla podpořena dostatečným množstvím podpisů. Letos ho podle výzvy ministerstva podpořili dva senátoři, z nichž jeden ke dni předložení přihlášky již neměl mandát zákonodárce, a jeho podpis tak podobně jako u Holovské nemůže být započítán.

Výzva se týká také šumperské invalidní důchodkyně Anny Kašné, která se neúspěšně pokoušela kandidovat na prezidentku už v roce 2013 a kvůli odmítnutí registrace se obrátila na Ústavní soud. Stejně jako tehdy letos nedoložila, že by její kandidaturu podpořili zákonodárci. Jejich podpisy prý dodá ve lhůtě pro nápravu chyb, tedy do 24. listopadu.

Potřebné podpisy nedodal ani Roman Lalik z Mostu, neposkytl ani údaje o sobě. „K Vaší kandidátní listině je připojeno celkem 278 popsaných nebo potištěných archů různého obsahu, které výše uvedené náležitosti nesplňují,“ napsal kandidátovi ve výzvě ředitel ministerského odboru voleb Tomáš Jírovec.

Bez jakýchkoli podpisů podporovatelů přihlášku podal Václav Hačecký z Kolína a Jiří Horváth z Desné na Jablonecku. Ministerstvo většinu kandidátů vyzvalo k tomu, aby doplnili souhlas s kandidaturou nebo jméno svého zmocněnce. O registraci bezchybných přihlášek rozhodne 25. listopadu. Volby prezidenta se uskuteční v lednu příštího roku.

Zájemci o post hlavy státu mají čas opravit závady nejpozději do 24. listopadu. Definitivně jasné, kdo se prezidentských voleb může zúčastnit, bude 25. listopadu. 

Favority prezidentské volby jsou Pavel, Nerudová a Babiš

Za favority prezidentské volby jsou podle průzkumů pokládáni bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, kteří kandidují s podporou více než osmdesáti tisíc občanů, a také expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kterého podpořili jeho poslanci.

Přihlášky letos znovu odevzdali senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, kteří se o úřad hlavy státu neúspěšně ucházeli už před pěti lety. Kandiduje také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podnikatelé Karel Janeček, Karel Diviš a Tomáš Březina, poslanec SPD Jaroslav Bašta, bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová.

Mezi osmnácti kandidáty, kteří přihlášku doručili osobně, byl i aktivista Pavel Zítko, který podle svých slov sehnal potřebných padesát tisíc podpisů občanů. Podle serveru iROZHLAS ve sběru podpisů pokračuje, i když mu ministerstvo dodatečně dodané podpisy nebude moci uznat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 39 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 56 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...