Vrchní soud zastavil stíhání Březiny v kauze ovlivňování svědků

Olomoucký vrchní soud znovu zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Radka Březiny v kauze ovlivňování svědků. Rozhodl o tom poté, co mu případ vrátil Nejvyšší soud. Brněnský krajský soud Březinovi kvůli ovlivňování svědků původní třináctiletý trest uložený za obchodování s nelegálním lihem zpřísnil na čtrnáct let a devět měsíců. Vrchní soud poprvé Březinovo trestní stíhání za ovlivňování svědků zastavil s tím, že o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto. S tím ale nesouhlasili žalobci ani Nejvyšší soud, vrchní soud tak nyní stíhání opět zastavil pro neúčelnost.

Podle mluvčího soudu Stanislava Cika by vrchní soud musel v této etapě řízení případ vrátit krajskému soudu k novému projednání a rozhodnutí; další řízení by však bylo neúčelné. „Samotné řízení před soudem prvního stupně, u něhož byla podána obžaloba dne 21. března 2018, bylo mimořádně náročné a do vynesení napadeného rozsudku trvalo více než tři roky, kdy byly vyslechnuty desítky osob. Od samotného ukončení spáchání skutku dne 14. ledna 2014 uplynulo více než deset let, od podání obžaloby uplynulo více než šest let,“ řekl mluvčí soudu.

Poukázal na to, že kmenový spis má dvacet tisíc stran, navíc kvůli změně senátu by se muselo provést celé líčení znovu. Vrchní soud vzal v úvahu i to, že si Březina nyní odpykává třináctiletý trest za daňové úniky v souvislosti s nelegální výrobou lihu a stíhán je zároveň v další větvi týkající se celníků, kdy mu hrozí sazba od 10,5 roku do šestnácti let. Tímto případem se zabývá zlínský krajský soud, s vynesením rozsudku však čekal právě na rozhodnutí vrchního soudu v kauze ovlivňování svědků.

„Odvolací soud za takové situace dospěl k závěru, že trest, k němuž může trestní stíhání vést, může být zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen, a dále vedle trestu, který ho podle očekávání může postihnout,“ dodal Cik.

Kauza tím však nekončí. V případě takového rozhodnutí má totiž obžalovaný právo trvat na projednání věci, kdy mu však již nemůže být uložen žádný trest. „Obžalovaný Radek Březina tohoto svého práva využil a prohlásil, že na projednání své trestní věci trvá. Aktuálně zvažujeme, zda navrhneme, aby nejvyšší státní zástupce proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci podal dovolání. Lhůta k podání dovolání končí dne 10. února,“ řekl náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Radek Bartoš.

V případu rozsáhlého ovlivňování svědků při vyšetřování činnosti lihové mafie byl obžalován také správce jeho budov Ivan Kovářík a Pavel Čaniga z Likérky Drak. Zatímco Březinovi za ovlivňování svědků brněnský krajský soud původní trest uložený za obchody s nelegálním lihem zpřísnil ze třinácti let na čtrnáct let a devět měsíců, Čanigovi o půl roku na dvanáct let a u Kováříka o půl roku na devět let a osm měsíců. V jejich případě je uložený trest již pravomocný, po rozhodnutí Nejvyššího soudu vzal totiž státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci zpět své odvolání, které směřovalo pouze k určitému upřesnění právního posouzení věci.

„Po rozhodnutí Nejvyššího soudu a při zvážení dalšího pravděpodobného postupu trestního řízení jsme se rozhodli na tomto požadavku již dále netrvat,“ doplnil Bartoš.

Podle původního rozsudku brněnského krajského soudu se zlínský lihový boss Radek Březina pokusil z vazby v letech 2012 až 2014 uplatit kriminalistu a snažil se ovlivnit desítky svědků. Svědkům pak takto zprostředkovaně nabízel za naučené výpovědi desítky až stovky tisíc korun, dlužníkům snížení úroků. V kauze bylo původně obžalováno osm lidí – kromě Kováříka a Čanigy tehdy soud potrestal i další obžalované. Bývalá Březinova manželka si odpykává čtyřletý trest, bývalý jednatel Morávia-Chemu Radovan Dalajka dostal 3,5 roku vězení, další tři lidé dostali trest podmíněný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 13 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 14 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 18 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.