Vyděračský software ustupuje, nahrazuje ho těžba kryptoměn. Phishingové útoky jsou stále dokonalejší

Podle Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) ubývá útoků provedených prostřednictvím vyděračského softwaru. Čím dál častěji je nahrazuje těžba kryptoměn za využití malwaru. Poměrně časté jsou i takzvané DDoS útoky, které přetíží a následně vyřadí z činnosti některý server. Podle úřadu často doprovázejí jiné útoky a snaží se od nich odvádět pozornost. Trendem posledních let jsou pak stále četnější a propracovanější phishingové útoky prostřednictvím podvodných SMS či e-mailů.

NÚKIB v loňském roce pozoroval ústup „vyděračského“ ransomware. „Nahradila ho těžba kryptoměn skrze malware. Tento trend naznačuje, že se pravděpodobně jedná o efektivnější nástroj generování finančního zisku než v případě ransomwarových útoků,“ uvádí zpráva za loňský rok, kterou projedná vláda.

Těžba kryptoměn má sice vliv na výpočetní výkon napadených zařízení, ale z hlediska NÚKIB představuje méně závažnou hrozbu. „Na rozdíl od ransomwarových útoků nemá destruktivní charakter a neohrožuje dostupnost důležitých dat,“ stojí v dokumentu.

Zájmem útočníků naopak je, aby výkon snížili tak nepatrně, že si toho oběť nevšimne. Kryptoměnu těží nevědomky oběti útoků při návštěvě nakažené webové stránky, v některých případech i po jejím zavření. „Těžba nevyžaduje na rozdíl od ransomwarových útoků po útočníkovi komunikaci s napadeným subjektem ani žádné konkrétní kroky na straně napadeného, včetně ochoty zaplatit výkupné,“ uvádí NÚKIB. Na rozdíl od ramsomwarových útoků přitahuje útočníky k těžbě i nižší hrozba trestu, protože součástí není vydírání.

Loňský rok přinesl dosud nejsilnější DDoS útok v historii

Při takzvaných DDoS útocích se množství počítačů začne připojovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne nápor a přestane fungovat. Podle NÚKIB jsou DDoS útoky často využívány jako projev protestu či soukromými společnostmi pro oslabení konkurence. Útočníci si podle NÚKIB mohou dokonce v současnosti objednat podobný útok jako službu, pokud na něj nestačí jejich schopnosti.

NÚKIB upozorňuje, že rok 2018 přinesl ve světě dosud nejsilnější útok DDoS o síle až 1,35 Tb/s. „DDoS útok, který přesahuje velikost 1 Tb/s, by v ČR pravděpodobně nenarušil dostupnost pouze napadených webových stránek, ale ovlivnil by také páteřní linku a s ní související infrastrukturu,“ varuje úřad. Útoky v ČR v loňském roce však takové síly nedosahovaly, nejčastěji byly menší v řádech desítek Gb/s.

Úřad připomíná útok na weby Českého statistického úřadu při volbách v roce 2017, loni se podle něj také uskutečnil útok na stránky jednoho z českých konzulátů, který způsobil výpadek na několik desítek minut.

Dalším případem byla série útoků na české poskytovatele internetového připojení. „Ti byli na přelomu roku 2018 a 2019 vystaveni vlně útoků, která mířila jak na jejich zákazníky, tak na ně samé,“ uvedl úřad. Spekuluje proto, že se mohlo jednat o test ochranných kapacit v Česku.

Phishingové útoky se zdokonalují, často cílí na konkrétní osoby

NÚKIB také loni pozoroval rostoucí propracovanost tzv. phishingových útoků. Většina podvodných e-mailů či SMS, které mají oběť přesvědčit k vyzrazení citlivé informace, je sice stále většinou psaná lámanou češtinou, roste ale počet útoků, jejichž pachatelé očividně věnovali množství času a úsilí přípravě na konkrétní cíl. Disponují při tom i vynikající znalostí prostředí, na které cílí.

„Častým cílem jsou v ČR finanční instituce a jejich klienti, v posledních letech se však zvedl i podíl útoků proti českým univerzitám. Hlavní motivací útočníků je přímý finanční zisk, ale výjimkou nejsou ani snahy o krádež duševního vlastnictví,“ uvádí úřad.

Phishingové útoky se snaží přesvědčit oběť, aby prozradila citlivou informaci, otevřela odkaz vedoucí na škodlivou stránku nebo otevřela soubor obsahující škodlivý kód. Takzvaný spear-phishingový útok pak není veden proti velkému množství lidí, ale cílí na konkrétní osoby.

V hledáčku hackerů se ocitly univerzity

Úřad upozorňuje na zájem hackerů o univerzitní sféru, kde se často provádí špičkový výzkum, či školství obecně. „V roce 2018 nedostatečná správa osobních údajů zapříčinila, že se skrze aplikaci České školní inspekce InspIS bylo možné dostat k důvěrným informacím až 140 tisíc žáků druhého stupně základních škol,“ uvádí úřad. Za únikem byla pravděpodobně technická chyba v aplikaci.

Dalším lákavým cílem je podle úřadu bankovní sektor. „Vzhledem k absenci vážnějších incidentů lze vyvodit, že český bankovní sektor je poměrně dobře zabezpečený. (…) Největší zranitelností v bankovním sektoru byli v roce 2018 uživatelé samotní. Útočníci tohoto dlouhodobě slabého článku často využívali,“ uvádí úřad.

S rozšířením bankovních aplikací v chytrých telefonech se útočníci začínají víc soustředit i na ně. NÚKIB připomíná případ aplikace pro nahrávání hovorů QRecorder, která po aktualizaci mohla umožnit vzdálený přístup do bankovního účtu napadeného uživatele. O škodlivém programu loni v září informovala antivirová firma Eset, která ho odhalila.

Kvůli často zastaralému softwaru jsou podle NÚKIB ohrožena i data o pacientech. „Mnoho subjektů spravujících zdravotní informační systémy, zejména pak poskytovatelé zdravotních služeb, často nemá dostatečné finanční a personální kapacity k adekvátnímu zabezpečení spravovaných dat,“ uvádí úřad.

Kybernetické útoky proti zdravotním systémům mohou přitom při nízkých nákladech a malém vynaloženém úsilí přinést relativně velké zisky, varuje NÚKIB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 43 mminutami

Od srpna se začíná vyplácet superdávka

V pátek skončilo přechodné období, během kterého lidé pobírali původní dávky státní sociální pomoci. Od soboty, tedy od srpna, se začíná vyplácet takzvaná superdávka. Ta začala platit už v říjnu loňského roku a má nahradit čtyři dosavadní dávky, tedy příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě.
před 3 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.