Vyšetřování smrti Jana Masaryka. Komunistům v dané chvíli nemohl vadit, říká historik Kalous

Nahrávám video

Státní zástupce obnovil vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Důvodem je nedávno objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl u Masarykova těla. Původní vyšetřování dospělo k závěru, že politik spáchal sebevraždu. Úřady pak případ několikrát znovu otevřely a přidaly další možné verze, nešťastnou náhodu nebo vraždu.„V dané chvíli rozhodně nemohl vadit komunistům, pro ně bylo jednoznačně výhodné, že jim zůstal sedět ve vládě,“ uvažuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Kalous, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Kde se vzala nahrávka, která vedla k obnovení vyšetřování?

Nahrávku objevila Václava Jandečková. Myslím, že obsahuje natolik závažné záležitosti, že je vhodné se tím zabývat. Vilibald Hofmann byl na místě nálezu, pohyboval se po Černínském paláci 10. března 1948 a byl to příslušník kriminální ústředny, to znamená, že to byl člověk nesmírně fundovaný a odborně zdatný pro řešení takových případů.

Bohužel po hodině práce kriminální ústředny na intervenci ministra vnitra (Václava) Noska byli příslušníci odvoláni. Vyšetřování převzala Státní bezpečnost.

To považujete i za největší problém celého toho vyšetřování? Jaké důsledky mělo to, že vyšetřování převzala Státní bezpečnost?

Důsledky úplně katastrofální, protože Státní bezpečnost prostě nebyla odborně zdatná složka. Ta měla úplně jiné úkoly, úplně jiný background, v podstatě příslušníci nebyli schopní jakéhokoliv kriminalistického uvažování nebo postupů, což se odrazilo v tom, že se tam pohyboval nezjištěný počet osob, na místě činu v bytě Jana Masaryka.

Nebyly provedeny některé expertizy nebo byly provedeny s určitým odstupem, některé nebyly provedeny v dostatečné kvalitě, takže to samo o sobě zapříčinilo celou řadu věcí, které nešly v budoucnu ani tím dodatečným šetřením odstranit.

Proč to tedy ministr vnitra tehdy udělal?

To těžko říci. Motivace je samozřejmě zvláštní, navíc příslušníci Státní bezpečnosti zabavili dvěma fotografům z kriminální ústředny aparáty a vyvolali snímky, následně jim je vrátili už prázdné. Vlastně celý spor se vede o tom, jestli ty snímky z roku 1948 zachycují autentickou polohu těla Jana Masaryka na místě činu, nebo zda to tělo, tak jak o tom mluví Vilibald Hofmann, bylo fotografováno dodatečně. To by nyní to vyšetřování mělo objasnit, ale je možné, že i po 15 letech od posledního vyšetřování budou učiněny ještě další expertizy, další postupy.

Zvýšila se tak šance, že bychom se po 71 letech dozvěděli, co se stalo, nebo to vždycky už bude záhada?

Já bych si přál, aby se dokázalo jednou odpovědět na to, co se stalo v noci z 9. na 10. března v Černínském paláci. Ale obávám se, že to už navždy bude jenom ve sféře různých spekulací, úvah, možná ne úplně potvrzených sdělení.

Ta předchozí vyšetřování v tom také nepřinesla úplně jasno, sice třeba ve dvou případech naznačila, kdo by mohl být pachatel nebo pachatelé, ale nikdy se to úplně stoprocentně prokázat nepodařilo.

Čím si vysvětlujete, že ta nahrávka se objevila až teď?

Pokud mám správné informace, tak byla v držení jedné rodiny, která tou nahrávkou disponovala. Vilibald Hofmann figuruje i v průběhu vyšetřování třeba v roce 1968, ale tam vypovídal poněkud jiným způsobem, takže je to překvapivé sdělení, překvapivá záležitost. Osobně si myslím, že je velmi dobře, že se ta záležitost znovu bude otevírat, znovu se bude prověřovat a snad dospěje k nějakému závěru.

Mění ta nahrávka něco na vašem dosavadním názoru, že šlo o sebevraždu? Četla jsem, že se kloníte spíše k tomu, že to byla sebevražda.

Asi bych neměl úplně predikovat závěry vyšetřování. Ano, naznačil jsem a myslím si, že to mohla být sebevražda, ale mě k tomu vedou spíš záležitosti, které se odehrávaly bezprostředně před smrtí Jana Masaryka. Vycházím také ze svědectví jeho tajemníků, kteří mu byli v danou chvíli nejblíže a celkem shodně líčili poslední dny a hodiny Masarykova života.

Jaké důvody tedy mohly dovést Jana Masaryka k sebevraždě?

Těch příčin byla celá řada. On nebyl takovým politikem, jako byl jeho otec. My dneska bohužel máme trochu tendenci vycházet z toho, že byl nesmírně populární, a svého času skutečně byl nejpopulárnější politik své doby. A ještě dlouho se ta aureola kolem něho točila v jakýchsi kruzích.

Ale trošku si ho idealizujeme, byl to člověk také velmi, řekl bych, chatrného emočního ovládání se. Docházelo k tomu, že (Hubertu) Ripkovi podle pamětí v únoru 1948 slíbil, že podá demisi, kterou si sice předepsal, ale vzápětí ji zapomněl u sebe v kapse. Radil se s prezidentem Benešem, jak má postupovat, ale ani to mu jeho postoj v únoru nevyjasnilo.

Následně začal podepisovat výpovědi zaměstnanců ministerstva zahraničí. Bylo jich několik desítek a byly to výpovědi, které mu „vyakčnily“ akční výbory Národní fronty. On ty lidi dost často v těchto případech znal, protože třeba těm rodinám při příležitosti křtů jejich dětí byl za kmotra. To byla velmi silná vazba.

A pak je tam celá řada dalších věcí, včetně památného výroku, kdy se ho ptali na obsazení nové Gottwaldovy vlády po únoru a představení 10. března v parlamentu, a kdy on řekl jasně: „Tam už nepůjdu.“ A to nabízí celou řadu spekulací.

Kdybychom přistoupili na verzi vražda, komu mohl Jan Masaryk vadit?

V dané chvíli rozhodně nemohl vadit komunistům, to bylo jednoznačně pro ně výhodné, že jim zůstal sedět ve vládě. Těžko říci, jestli v dané chvíli vadil Sovětům, protože k sovětským materiálům nemáme a těžko asi v dohledné době budeme mít přístup.

A co varianta britské tajné služby?

To je varianta, která se odehrává od začátku padesátých let. Mluvil o tom Jan Bydžovský při zvláštně vedené výpovědi v jeho kauze.

On se k té vraždě i přiznal.

On se k ní přiznal, ale pak to odvolal. Vidíte to i na protokolech, které jsou vedeny v rámci jeho vyšetřování, kdy se tam objevují informace, které svědčí o tom, že to výslechové vedení tehdy nebylo úplně normální. Byl podroben velmi silnému fyzickému a psychickému nátlaku, kterému dokázal vzdorovat určitou dobu a potom podlehl. Takže ano, to svědectví je známé, ale i v rámci toho vyšetřování na Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v devadesátých letech nebylo bráno nijak zvlášť vážně.

A za jak dlouho můžeme očekávat první výsledky obnoveného vyšetřování?

To by měl spíš zodpovědět někdo z Úřadu dokumentace a vyšetřování nebo státní prokurátor. To poslední vyšetřování, pokud vím, se táhlo asi tři roky. S tím, že tam byl pokus ještě vyslechnout lidi v Rusku, a to se nepovedlo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 17 hhodinami
Načítání...