Vyšetřování smrti Jana Masaryka. Komunistům v dané chvíli nemohl vadit, říká historik Kalous

Nahrávám video

Státní zástupce obnovil vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Důvodem je nedávno objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl u Masarykova těla. Původní vyšetřování dospělo k závěru, že politik spáchal sebevraždu. Úřady pak případ několikrát znovu otevřely a přidaly další možné verze, nešťastnou náhodu nebo vraždu.„V dané chvíli rozhodně nemohl vadit komunistům, pro ně bylo jednoznačně výhodné, že jim zůstal sedět ve vládě,“ uvažuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Kalous, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Kde se vzala nahrávka, která vedla k obnovení vyšetřování?

Nahrávku objevila Václava Jandečková. Myslím, že obsahuje natolik závažné záležitosti, že je vhodné se tím zabývat. Vilibald Hofmann byl na místě nálezu, pohyboval se po Černínském paláci 10. března 1948 a byl to příslušník kriminální ústředny, to znamená, že to byl člověk nesmírně fundovaný a odborně zdatný pro řešení takových případů.

Bohužel po hodině práce kriminální ústředny na intervenci ministra vnitra (Václava) Noska byli příslušníci odvoláni. Vyšetřování převzala Státní bezpečnost.

To považujete i za největší problém celého toho vyšetřování? Jaké důsledky mělo to, že vyšetřování převzala Státní bezpečnost?

Důsledky úplně katastrofální, protože Státní bezpečnost prostě nebyla odborně zdatná složka. Ta měla úplně jiné úkoly, úplně jiný background, v podstatě příslušníci nebyli schopní jakéhokoliv kriminalistického uvažování nebo postupů, což se odrazilo v tom, že se tam pohyboval nezjištěný počet osob, na místě činu v bytě Jana Masaryka.

Nebyly provedeny některé expertizy nebo byly provedeny s určitým odstupem, některé nebyly provedeny v dostatečné kvalitě, takže to samo o sobě zapříčinilo celou řadu věcí, které nešly v budoucnu ani tím dodatečným šetřením odstranit.

Proč to tedy ministr vnitra tehdy udělal?

To těžko říci. Motivace je samozřejmě zvláštní, navíc příslušníci Státní bezpečnosti zabavili dvěma fotografům z kriminální ústředny aparáty a vyvolali snímky, následně jim je vrátili už prázdné. Vlastně celý spor se vede o tom, jestli ty snímky z roku 1948 zachycují autentickou polohu těla Jana Masaryka na místě činu, nebo zda to tělo, tak jak o tom mluví Vilibald Hofmann, bylo fotografováno dodatečně. To by nyní to vyšetřování mělo objasnit, ale je možné, že i po 15 letech od posledního vyšetřování budou učiněny ještě další expertizy, další postupy.

Zvýšila se tak šance, že bychom se po 71 letech dozvěděli, co se stalo, nebo to vždycky už bude záhada?

Já bych si přál, aby se dokázalo jednou odpovědět na to, co se stalo v noci z 9. na 10. března v Černínském paláci. Ale obávám se, že to už navždy bude jenom ve sféře různých spekulací, úvah, možná ne úplně potvrzených sdělení.

Ta předchozí vyšetřování v tom také nepřinesla úplně jasno, sice třeba ve dvou případech naznačila, kdo by mohl být pachatel nebo pachatelé, ale nikdy se to úplně stoprocentně prokázat nepodařilo.

Čím si vysvětlujete, že ta nahrávka se objevila až teď?

Pokud mám správné informace, tak byla v držení jedné rodiny, která tou nahrávkou disponovala. Vilibald Hofmann figuruje i v průběhu vyšetřování třeba v roce 1968, ale tam vypovídal poněkud jiným způsobem, takže je to překvapivé sdělení, překvapivá záležitost. Osobně si myslím, že je velmi dobře, že se ta záležitost znovu bude otevírat, znovu se bude prověřovat a snad dospěje k nějakému závěru.

Mění ta nahrávka něco na vašem dosavadním názoru, že šlo o sebevraždu? Četla jsem, že se kloníte spíše k tomu, že to byla sebevražda.

Asi bych neměl úplně predikovat závěry vyšetřování. Ano, naznačil jsem a myslím si, že to mohla být sebevražda, ale mě k tomu vedou spíš záležitosti, které se odehrávaly bezprostředně před smrtí Jana Masaryka. Vycházím také ze svědectví jeho tajemníků, kteří mu byli v danou chvíli nejblíže a celkem shodně líčili poslední dny a hodiny Masarykova života.

Jaké důvody tedy mohly dovést Jana Masaryka k sebevraždě?

Těch příčin byla celá řada. On nebyl takovým politikem, jako byl jeho otec. My dneska bohužel máme trochu tendenci vycházet z toho, že byl nesmírně populární, a svého času skutečně byl nejpopulárnější politik své doby. A ještě dlouho se ta aureola kolem něho točila v jakýchsi kruzích.

Ale trošku si ho idealizujeme, byl to člověk také velmi, řekl bych, chatrného emočního ovládání se. Docházelo k tomu, že (Hubertu) Ripkovi podle pamětí v únoru 1948 slíbil, že podá demisi, kterou si sice předepsal, ale vzápětí ji zapomněl u sebe v kapse. Radil se s prezidentem Benešem, jak má postupovat, ale ani to mu jeho postoj v únoru nevyjasnilo.

Následně začal podepisovat výpovědi zaměstnanců ministerstva zahraničí. Bylo jich několik desítek a byly to výpovědi, které mu „vyakčnily“ akční výbory Národní fronty. On ty lidi dost často v těchto případech znal, protože třeba těm rodinám při příležitosti křtů jejich dětí byl za kmotra. To byla velmi silná vazba.

A pak je tam celá řada dalších věcí, včetně památného výroku, kdy se ho ptali na obsazení nové Gottwaldovy vlády po únoru a představení 10. března v parlamentu, a kdy on řekl jasně: „Tam už nepůjdu.“ A to nabízí celou řadu spekulací.

Kdybychom přistoupili na verzi vražda, komu mohl Jan Masaryk vadit?

V dané chvíli rozhodně nemohl vadit komunistům, to bylo jednoznačně pro ně výhodné, že jim zůstal sedět ve vládě. Těžko říci, jestli v dané chvíli vadil Sovětům, protože k sovětským materiálům nemáme a těžko asi v dohledné době budeme mít přístup.

A co varianta britské tajné služby?

To je varianta, která se odehrává od začátku padesátých let. Mluvil o tom Jan Bydžovský při zvláštně vedené výpovědi v jeho kauze.

On se k té vraždě i přiznal.

On se k ní přiznal, ale pak to odvolal. Vidíte to i na protokolech, které jsou vedeny v rámci jeho vyšetřování, kdy se tam objevují informace, které svědčí o tom, že to výslechové vedení tehdy nebylo úplně normální. Byl podroben velmi silnému fyzickému a psychickému nátlaku, kterému dokázal vzdorovat určitou dobu a potom podlehl. Takže ano, to svědectví je známé, ale i v rámci toho vyšetřování na Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v devadesátých letech nebylo bráno nijak zvlášť vážně.

A za jak dlouho můžeme očekávat první výsledky obnoveného vyšetřování?

To by měl spíš zodpovědět někdo z Úřadu dokumentace a vyšetřování nebo státní prokurátor. To poslední vyšetřování, pokud vím, se táhlo asi tři roky. S tím, že tam byl pokus ještě vyslechnout lidi v Rusku, a to se nepovedlo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, padl moravský rekord

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě vědci předpokládali místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia, tato hranice byla pokořena už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 1 hhodinou

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 2 hhodinami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 8 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.