Vyšší výdaje se státu mohou vyplatit, příjmy má podseknuté, míní Středula

Nahrávám video

Důležitá není jen výdajová stránka, ale také příjmy, vyjádřil se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun s tím, že právě na příjmové stránce státu vidí nedostatky. Za požadavkem o navýšení platů státních zaměstnanců o deset procent si stojí, jednalo by se v rozpočtu v konečném součtu o malou položku, řekl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

„V minulých obdobích měly vlády první návrh rozpočtu hotový už v červnu, tedy před zahájením jednotlivých jednání s resorty, a následně po zveřejnění predikce se finalizovaly. (…) To tato vláda zcela odmítá, takový postup vůbec nedělá,“ uvedl Středula v reakci na to, že vláda musí předložit Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu na příští rok, avšak detaily, včetně toho, kolik v něm přibude financí na platy zaměstnanců ve veřejném sektoru, zatím nejsou jasné. „Příprava rozpočtu v podstatě vypadá jako tajná akce,“ dodal odborový předák.

Podle předběžného návrhu by měl deficit státního rozpočtu činit v příštím roce 280 miliard korun. Jak poukázala moderátorka, vláda deficit obhajuje náklady na dostavbu Dukovan a vyššími výdaji na obranu. Středula to však za dostatečné vysvětlení nepovažuje, problém je podle něj mnohem složitější.

„Měla by nejdříve existovat informace, proč k tam obrovskému schodku dochází. K tomu nedochází pouze kvůli těmto výdajům, ale zejména kvůli tomu, že máme podseknuté příjmy,“ domnívá se Středula. Poukazuje přitom například na zrušení superhrubé mzdy a snižování daní v oblasti nemovitostí, což jsou dle jeho názoru významné faktory, které přispěly k nižším příjmům státu.

Platová otázka v obraně je velmi vážná, míní Středula

Středula zároveň uznává, že některé výdaje mohou být prospěšné, ačkoli schodek státního rozpočtu zvyšují. „Je pravdou, že když použijete finanční prostředky moudře a kontrolovatelně do nějakého typu investic, (…) tak se vám to v budoucnu vrátí. Nelze automaticky jakýkoli výdaj kritizovat, že je špatný jen proto, že zvyšuje deficit,“ sdělil odborový předák. „Když plánujete rozpočet, nemáte se zaměřovat jen na ten jeden daný rok, ale i delší horizont,“ dodal.

„Co se týká obrany, musíme myslet na to, že to není jen vnější obrana, ale také vnitřní obrana, a to se nám začíná docela zhoršovat, protože platová otázka je v tomto případě velmi vážná. Lidé úplně nechtějí jít do bezpečnostních sborů, nejen do armády, ale i k hasičskému záchrannému sboru, vězeňské službě, celníkům, policii – to všechno jsou složky, které musí fungovat,“ okomentoval Středula jeden z podstatných výdajů státního rozpočtu.

Zapomínat by se dle něj ovšem nemělo ani na civilní zaměstnance státu. „My se ve veřejné debatě zaměřujeme na veškeré zaměstnance veřejné správy a služeb, protože jako občané tyto zaměstnance potřebujeme a potřebujeme je mít kvalitní a v takové struktuře, která pomůže ekonomice a občanům,“ zdůraznil šéf odborů.

Deset procent navíc není zásadní zátěž, říká Středula

Právě o platech státních zaměstnanců chce Středula jednat s vládou. Požaduje zvýšení jejich platů o deset procent. Pro státní rozpočet by se přitom dle jeho názoru nemuselo jednat o zásadní zátěž. „Požadavek, který říkají odbory, nám vyjde maximálně na třináct miliard korun a to, co říká vláda, je mezi šesti a devíti miliardami. Musíme řešit celkovou bilanci, ne jen prostý výdaj,“ uvedl Středula.

Zdůraznil, že část prostředků na zvýšení platů se státu vrátí při výběru daní nebo v podobě vyšší spotřeby. Moderátorka poukázala, že podle jiných propočtů by se náklady mohly pohybovat v řádech desítek miliard korun.

Středula také uvedl, že o jednání s vládou usiloval již dříve, avšak doposud k němu nedošlo. „Mělo se začít vyjednávat hned na konci prvního čtvrtletí – to se nestalo. Mezi březnem a červencem uplynulo zbytečně několik měsíců, kdy jsme o tom mohli jednat. Rozpočtový proces už dávno běžel,“ sdělil odborový předák. K jednání by nakonec mělo dojít 3. září, předeslal.

„Věřím tomu, že se dohodneme. Jakmile se nedohodneme, budeme mobilizovat členskou základnu, to je zcela logické,“ odpověděl Středula na otázku moderátorky ohledně dalšího postupu, pokud vláda na požadavky odborů nepřistoupí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V západní části Česka hrozí bouřky, riziko požárů platí pro většinu země

V západní polovině České republiky se v pátek k večeru a v noci mohou objevit silné bouřky doprovázené větrem s nárazy o rychlosti kolem 70 kilometrů za hodinu. Na panující sucho a vedro to nebude mít vliv, riziko vzniku a šíření požárů se naopak rozšířilo na další oblasti, nově tak platí pro celou republiku s výjimkou severních Čech. V Praze a Středočeském kraji byla vyhlášena smogová situace. Sdělil to Český hydrometeorologický ústav.
12:51Aktualizovánopřed 3 mminutami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 23 mminutami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
14:23Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizoval i Syndikát novinářů.
před 1 hhodinou

Středoškoláci po absolvování dobrovolného vojenského cvičení složili přísahu

Stovky zletilých středoškoláků v pátek složily slavnostní přísahu absolventů dobrovolného vojenského cvičení. Po úspěšném dokončení intenzivního čtyřtýdenního výcviku se z nich stávají vojáci v záloze. Přísahu složili na deseti místech v Česku včetně nádvoří Pražského hradu či letecké základny v Náměšti nad Oslavou.
před 1 hhodinou

ŽivěPrvní teplotní rekord v pátek padl už před obědem. Čeká se horší horko než ve čtvrtek

Současná vlna veder přináší i v pátek do České republiky vysoké a mnohde rekordní teploty. Kolem poledne už přepsalo teplotní rekord pět stanic, další ho vyrovnala. Meteorologové očekávají, že se teploty budou blížit čtyřiceti stupňům.
před 2 hhodinami

Lesní požár na Opavsku už se nešíří

Hasičům se v pátek dopoledne zhruba po 22 hodinách podařilo lokalizovat požár lesa v Novém Vrbnu na Opavsku. Stupeň požárního poplachu byl snížen z třetího na druhý. Novinářům to sdělila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
před 4 hhodinami

Úsek D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm už funguje

Řidiči mohou od pátku využívat část dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm na Českokrumlovsku. Stavbu úseku, který měří tři a půl kilometru a stál přes miliardu korun, se podařilo oproti původním plánům urychlit zhruba o měsíc, předeslal již na začátku července vedoucí projektu Pavel Fišar. O zprovoznění informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V letních měsících po dálnici projede denně na dvacet tisíc vozidel, jinak se jejich počet pohybuje kolem 13 500. Jde o první napojení dálnice z Česka do Rakouska.
03:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.