Zaměstnanci budou mít nadále zaplacené první tři dny nemoci. Vláda neplánuje obnovit karenční dobu

Nahrávám video

Vládní koalice neplánuje obnovit karenční dobu. Zaměstnanci tak budou nadále dostávat náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Strany současného kabinetu přitom dříve považovaly karenční dobu za důležitý zdroj úspor a kritizovaly její zrušení předchozí vládou Andreje Babiše (ANO). Náklady od té doby stouply i firmám.

„I s ohledem na to, že ještě nemáme za sebou takové věci, jako je pandemie covidu, myslím si, že to není na pořadu dne,“ zdůvodnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Jana Pastuchová (ANO) se domnívá, že to tak je správně. „Protože při dnešní době a inflaci by tři dny neplacené nemocenské byly špatně,“ řekla.

Současná koalice přitom ještě v opozici zrušení karenční doby odmítala. „Může dojít ke zvýšení krátkodobé nemocnosti. A samozřejmě to velmi zkomplikuje situaci na pracovním trhu,“ argumentoval v roce 2019 tehdejší místopředseda sociálního výboru Jan Bauer (ODS).

Navzdory dřívějším výhradám opatření současné vládní strany měnit neplánují. Má jít o kompromis uvnitř koalice – například Piráti totiž už před třemi lety podporovali zrušení karenční doby a její návrat se tak neobjevil ani v programovém prohlášení kabinetu.

„Nejdříve musíme splnit to, co jsme si tam napsali. A jsou to ambiciózní cíle. Navíc přišly dodatečné krize. Je válka na Ukrajině, vysoká inflace a vysoké ceny energií. Na to my napínáme veškerou politickou energii,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Statistiky ovlivněné covidem

Zatímco v první polovině roku 2019, kdy karenční doba ještě platila, lidí na neschopence meziročně ubylo, v druhé polovině roku, kdy se už proplácely i první tři dny nemoci, jich naopak přibylo. „Lidé přecházeli nemoci, jejich výkon pak byl samozřejmě nižší. Takže myslím, že to byl správný krok,“ míní Pastuchová.

Více případů pracovní neschopnosti Česká správa sociálního zabezpečení eviduje i v dalších letech. Jen za první tři měsíce toho letošního skoro milion a půl. Statistiku ale ovlivnila pandemie covidu, nelze z ní tak vyčíst, jaký vliv na to mělo zrušení karenční doby. Covid se začal šířit necelý rok po změně pravidel a do statistik se dostaly i desítky tisíc lidí v karanténě nebo izolaci.

Karenční doba v Česku existovala skoro jedenáct let. Poprvé ji stát zavedl v roce 2008. Zrušil ji Ústavní soud s tím, že pokud lidé odvádějí pojistné, mají z něj dostávat nemocenskou. S upravenými pravidly se opatření obnovilo v roce 2009.

Před zavedením karenční doby evidovala správa sociálního zabezpečení skoro tři miliony nemocných. O rok později už byl jejich počet nižší. Výrazně pak klesl ještě v roce 2009, kdy byla novinka zavedená nastálo. Nemocnost podle těchto dat zase začala stoupat s koncem karenční doby. Pak ale přišel covid.

S nárůstem počtu nemocných se také začala zkracovat průměrná délka pracovní neschopnosti. Po zavedení karenční doby trvala v průměru přes 48 dní. Část lidí si tehdy přestala brát na krátkou dobu neschopenku. Nyní je znát opačný trend.

Zaměstnanci v době nemocenské dostávají šedesát procent denního základu mzdy, zatímco těm, kteří využijí benefit zaměstnavatele, takzvaný sickday, proplatí plnou náhradu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 49 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...