Zaměstnanci budou mít nadále zaplacené první tři dny nemoci. Vláda neplánuje obnovit karenční dobu

Nahrávám video

Vládní koalice neplánuje obnovit karenční dobu. Zaměstnanci tak budou nadále dostávat náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Strany současného kabinetu přitom dříve považovaly karenční dobu za důležitý zdroj úspor a kritizovaly její zrušení předchozí vládou Andreje Babiše (ANO). Náklady od té doby stouply i firmám.

„I s ohledem na to, že ještě nemáme za sebou takové věci, jako je pandemie covidu, myslím si, že to není na pořadu dne,“ zdůvodnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Jana Pastuchová (ANO) se domnívá, že to tak je správně. „Protože při dnešní době a inflaci by tři dny neplacené nemocenské byly špatně,“ řekla.

Současná koalice přitom ještě v opozici zrušení karenční doby odmítala. „Může dojít ke zvýšení krátkodobé nemocnosti. A samozřejmě to velmi zkomplikuje situaci na pracovním trhu,“ argumentoval v roce 2019 tehdejší místopředseda sociálního výboru Jan Bauer (ODS).

Navzdory dřívějším výhradám opatření současné vládní strany měnit neplánují. Má jít o kompromis uvnitř koalice – například Piráti totiž už před třemi lety podporovali zrušení karenční doby a její návrat se tak neobjevil ani v programovém prohlášení kabinetu.

„Nejdříve musíme splnit to, co jsme si tam napsali. A jsou to ambiciózní cíle. Navíc přišly dodatečné krize. Je válka na Ukrajině, vysoká inflace a vysoké ceny energií. Na to my napínáme veškerou politickou energii,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Statistiky ovlivněné covidem

Zatímco v první polovině roku 2019, kdy karenční doba ještě platila, lidí na neschopence meziročně ubylo, v druhé polovině roku, kdy se už proplácely i první tři dny nemoci, jich naopak přibylo. „Lidé přecházeli nemoci, jejich výkon pak byl samozřejmě nižší. Takže myslím, že to byl správný krok,“ míní Pastuchová.

Více případů pracovní neschopnosti Česká správa sociálního zabezpečení eviduje i v dalších letech. Jen za první tři měsíce toho letošního skoro milion a půl. Statistiku ale ovlivnila pandemie covidu, nelze z ní tak vyčíst, jaký vliv na to mělo zrušení karenční doby. Covid se začal šířit necelý rok po změně pravidel a do statistik se dostaly i desítky tisíc lidí v karanténě nebo izolaci.

Karenční doba v Česku existovala skoro jedenáct let. Poprvé ji stát zavedl v roce 2008. Zrušil ji Ústavní soud s tím, že pokud lidé odvádějí pojistné, mají z něj dostávat nemocenskou. S upravenými pravidly se opatření obnovilo v roce 2009.

Před zavedením karenční doby evidovala správa sociálního zabezpečení skoro tři miliony nemocných. O rok později už byl jejich počet nižší. Výrazně pak klesl ještě v roce 2009, kdy byla novinka zavedená nastálo. Nemocnost podle těchto dat zase začala stoupat s koncem karenční doby. Pak ale přišel covid.

S nárůstem počtu nemocných se také začala zkracovat průměrná délka pracovní neschopnosti. Po zavedení karenční doby trvala v průměru přes 48 dní. Část lidí si tehdy přestala brát na krátkou dobu neschopenku. Nyní je znát opačný trend.

Zaměstnanci v době nemocenské dostávají šedesát procent denního základu mzdy, zatímco těm, kteří využijí benefit zaměstnavatele, takzvaný sickday, proplatí plnou náhradu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 10 mminutami

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 2 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 3 hhodinami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.