Zemědělství bez dotací nežije, je to celoevropský problém, říká Horská. S Rusnokem volají po jejich zjednodušení

Nahrávám video

Podle bývalého guvernéra ČNB a expremiéra Jiřího Rusnoka i členky NERV a poradkyně předsedy vlády Heleny Horské jsou největším problémem v zemědělství přebujelé dotace a otázka jejich efektivity. V pořadu Otázky Václava Moravce se shodli na tom, že je potřeba jejich výrazné zjednodušení. Nad otázkou stavu tuzemského zemědělství a ekonomiky debatovali spolu s exministryní práce a sociálních věcí a poradkyní ČMKOS Janou Maláčovou (SOCDEM). Všichni mluvčí se shodli na tom, že je potřeba českou ekonomiku restrukturalizovat.

Horská za klíčový problém zemědělství označila to, že „z hlediska míry regulovanosti bez dotací nežije“. Podle ní je to ale celoevropský problém. Podnikatelé o ně nechtějí přijít a někteří si stěžují, že jsou v rámci přidělování dotací diskriminováni.

Ekonomka by si proto přála analýzu efektivity dotací, toho, co přináší státu a co přináší podnikatelům. Po kritice, proč NERV takový text nevypracoval, reagovala, že takový dokument by mělo předložit ministerstvo zemědělství.

Omezit a zjednodušit dotace, shodnou se Horská s Rusnokem

Se slovy Horské souhlasil i Rusnok. Podle něj v Česku probíhá boj o dotace – zemědělci si myslí, že mají právo na to, aby jim stát přidělil peníze, bez nichž by byli nekonkurenceschopní. Dotace být musí, míní, jejich smysl vidí například v udržování rázu krajiny či zvyšování zaměstnanosti venkova. Podle Rusnoka však vždy někdo bude cítit křivdu kvůli tomu, že dostává méně než druhý.

Ideální je podle něj mít co nejméně dotací a rozdělovat je co nejjednodušeji. Podle něj je tedy nutné, a tomu přitakává i Horská, zásadní zjednodušení distribuce dotací.

Maláčová zdůraznila, že zemědělství je těžká a namáhavá práce, která je v zájmu České republiky a „soběstačnosti a odolnosti českého hospodářství“. Handicap této vlády vidí v tom, že nemá připraveny důkladnější analýzy, aby mohla problém dotací podrobněji zmapovat.

To přiznává i Horská. Podle ní ale NERV tlačí na vládu, aby věci posouvala kupředu. Zdůraznila ale, že NERV nemá kapacitu a data k tomu, aby za vládu dělal hospodářskou politiku.

Nesouhlas s návrhy ministra zemědělství

Na dva návrhy ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) by Rusnok nekývl. Zrušení zdanění dotací by totiž de facto znamenalo jejich zvýšení, přitom bývalý premiér by je spíš omezil. Výborný dále navrhuje slevu na sociálním pojištění. To by ale mohlo rozpoutat řetězovou reakci a pak by nebylo dost peněz na dávky a důchody, poznamenal Rusnok.

Ani Horská s návrhy Výborného nesouhlasí. Na místě podle ní nejsou ústupky, klade si totiž otázku, kde by pak ústupky skončily.

S ostatními debatujícími se shodne, že na místě je velká systémová ekonomická reforma. Pro její prosazení je ale nutná shoda napříč politickým spektrem. Přesahuje totiž možnosti této vlády.

Opatrný optimismus i předčasná radost z ozdravování ekonomiky

Dále se diskuze přesunula na téma celkového stavu české ekonomiky. „Evropa jako celek stagnuje. V některých zemích je pokles ve složce soukromé a domácností menší, jinde větší. My jsme o něco více vidět,“ řekl Rusnok.

„Lidé vnímají, že nás nečekají úplně dobré roky,“ konstatoval bývalý guvernér ČNB. Musí se podle něj změnit struktura české ekonomiky – více trpí změnami, jelikož je energeticky náročnější, orientovaná na automobilový průmysl, na export a zahraniční obchod.

Horská věří, že tuzemská ekonomika má to nejhorší za sebou a nízká lednová inflace je toho důkazem. Letos podle ní česká společnost pocítí růst reálných příjmů. Udržet inflaci kolem dvou procent nicméně bude ještě náročné, ale i kdyby se měla pohybovat okolo tří procent, je to v porovnání s loňským šokem dobrý výsledek, doplnila.

Podle ní je také dobrá zpráva, že firmy investují, zeštíhlila se spotřeba vlády a začíná se i oživovat export a je tedy mnoho signálů, že se ekonomika uzdravuje. Průmysl ale podle ní ještě bude procházet těžkostmi.

Podle Maláčové je naopak radost z poklesu cenového růstu „předčasná a přepálená“. Podle ní v regionu výrazně zaostáváme, a to i například za Polskem. Od vlády nevidí žádná prorůstová opatření. Obrovský dopad měla inflace podle ní například na úspory lidí.

Rusnok k poklesu míry inflace podotkl, že „z jednoho měsíce se nemá dělat relevantní závěr“, bere ale v potaz odhady důvěryhodných institucí, jako je ČNB nebo ministerstvo financí a podobně. Pokud inflace skončí na úrovni tří procent, bude spokojený, jelikož oproti loňským dvanácti procentům se výrazně sníží. Rusnok s Maláčovou ale souhlasí v tom, že nálady spotřebitelů se zázračně nezlepší, a podle něj tedy v tomto ohledu také není důvod k oslavám.

Nahrávám video

Návrh na výpovědi bez udání důvodu

Diskutovaný byl i jeden ze sedmatřiceti návrhů NERV na oživení ekonomiky – podání výpovědi zaměstnanci bez udání důvodu, který vzbudil nevoli na politické scéně. Horská si za návrhem NERVu stojí, Maláčová s ním zásadně nesouhlasí. Podle Rusnoka je ale důležitější například to, že u nás zisk stavebního povolení trvá deset let, v čemž jsme v Evropě výrazně pozadu. Podle něj je opatření s výpovědí „výstřel mimo terč“ a v „menu NERVu je spousta lepších a reálnějších návrhů“.

Podle Maláčové chybí NERVu důkladná analýza a všechna její opatření míří proti pracujícím lidem. Ekonomickému týmu vytýká například to, že neřeší řadu klíčových témat, jako jsou vysoké ceny energií nebo růst šedé ekonomiky, a materiál NERVu tak podle ní míří mimo podstatu problému.

Horská přiznává, že cítí handicap v oblasti ekonomiky v tom, že chybí experti, a návrhy NERVu mají za cíl „jen“ rozpohybovat zabetonovaný trh práce, z čehož viní předchozí vlády. Zdůrazňuje, že Česko potřebuje zásadní daňovou reformu, k čemuž je ale nutný konsenzus na politické i expertní úrovni. Podle Rusnoka i Horské hospodářská politika vlády sama o sobě nedokáže restrukturalizovat českou ekonomiku a není možné rychle přetavit subdodavatelskou ekonomiku v ekonomického tygra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 1 hhodinou

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 9 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 10 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 21 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.