Zemřel Luboš Dobrovský. Po revoluci zodpovídal za obranu Československa, kvůli Krymu kritizoval Rusko

Nahrávám video

Zemřel Luboš Dobrovský. Disidentovi, novináři, porevolučnímu ministru obrany, později kancléři prezidenta Václava Havla či velvyslanci ČR v Rusku bylo 87 let. V posledních letech ostře kritizoval politiku Putinova Ruska, v roce 2014 podepsal výzvu vládě k tvrdšímu postupu.

„Byl mimořádný především svou nesmlouvavostí, do které vkládal mimořádnou energii, kterou měl od přírody a kterou si udržel téměř až do konce. Bylo velmi riskantní dostat se s ním do neshody nebo se s ním přít. On se uměl přít se vší přesvědčivostí, kterou byl schopen,“ poznamenal ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Zdůraznil, že se Luboš Dobrovský těšil velkému respektu svého okolí.

Luboš Dobrovský se narodil jako Luboš Hammerschlag 3. února 1932 v Kolíně. Jak sám popsal v rozhovoru s Karlem Hvížďalou, jeho prarodiče se do Čech dostali z různých míst, jedna babička byla sudetská Němka, druhá maďarská Židovka, dědeček Čech a druhý německy hovořící Žid.

Otce Luboše Dobrovského odvlekli Němci za války do koncentračního tábora, kde zahynul, matku a syny tak tragický osud nepotkal, protože se rodiče nechali formálně rozvést. Po válce rodina přijala jméno druhého manžela matky, důstojníka československé armády.

Pod jeho vlivem se Luboš Dobrovský na konci 40. let přihlásil na vojenskou akademii, ale záhy z ní byl vyloučen. Podle jeho slov proto, že se nevlastní otec „zásadně nepohodl“ s Bedřichem Reicinem, šéfem vojenské rozvědky, který pomáhal likvidovat nekomunistické důstojníky. 

Dobrovský nakonec vystudoval rusistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě a absolvoval i Pedagogickou fakultu, v 50. letech krátce učil, po roce 1960 pracoval v Československém rozhlasu. „Dovedl mě sem můj spolužák Jirka Dienstbier,“ vzpomínal. V letech 1967 a 1968 byl zpravodajem z Moskvy, kde pobýval i 21. srpna.

Luboš Dobrovský a Jiří Dienstbier ve Varšavě při podpisu protokolu o pozastavení platnosti dohod v rámci Varšavské smlouvy a o zrušení její vojenské organizace a struktur
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Po podpisu Charty myčem výloh

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa musel odejít z Moskvy, a pak i z Vinohradské ulice, nejprve do časopisu Plamen, ale nakonec již nemohl psát, a šel dělat skladníka do Památníku písemnictví. V roce 1970 také Dobrovského vyloučili z KSČ, jejímž členem se stal ve druhé polovině 60. let.

„Byla to moje chyba, neměl jsem tomu doporučení podlehnout,“ hodnotil sám později své členství.

Jeho situaci v očích režimu ještě zhoršil podpis Charty 77. Pracoval pak jako myč výloh. Zároveň byl činný jako samizdatový autor, mimo jiné překládal z ruštiny a polštiny a redigoval Kritický sborník a později samizdatové Lidové noviny.

Situaci změnila až revoluce. Bezprostředně po ní pracoval Luboš Dobrovský jako náměstek na ministerstvu zahraničí a byl u vzniku Visegrádské skupiny, kterou ovšem viděl jako dočasné řešení.

Poté se stal ministrem obrany ve druhé vládě Mariána Čalfy (v letech 1990 až 1992), v této funkci byl například u zrušení Varšavské smlouvy. Následně byl jmenován druhým ze čtveřice kancléřů prezidenta Václava Havla.

Luboš Dobrovský po svém jmenování mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Rusku v rozhovoru s Ivanem Medkem, který jej zároveň vystřídal ve funkci kancléře prezidenta republiky
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Kancléřem a velvyslancem

Prezidentskou kancelář převzal od Karla Schwarzenberga v létě 1992, jen pár dnů před Havlovou rezignací z funkce posledního československého prezidenta. Šéfem hradní kanceláře ale zůstal Dobrovský až do roku 1996, kdy jej vystřídal Ivan Medek.

Luboš Dobrovský poté odjel do Moskvy, kde setrval čtyři roky jako český velvyslanec. V roce 2002 obdržel z rukou prezidenta Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

V roce 2002 obdržel Luboš Dobrovský z rukou prezidenta republiky Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Zdroj: René Volfík/ČTK

I v posledních letech se ale vyjadřoval k politice. Velmi kritický byl ke směřování Ruska pod vedením Vladimira Putina. Když Rusko v roce 2014 anektovalo Krym, adresoval tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi dopis s výzvou k tvrdému postupu vůči Moskvě.

Spolu s dalšími exministry Martinem Bursíkem a Michaelem Kocábem žádali například to, aby Česko přestalo Rusům vydávat víza nebo zmrazilo konta ruských občanů v ČR „s cílem prověřit legálnost těchto vkladů“. Sobotka ale takový postup odmítl.

Již před anexí Krymu řekl Dobrovský, že „změny, jaké provedl v zájmu posílení vertikály moci Putin, nemají v demokratickém světě co dělat“.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kritický ale byl Luboš Dobrovský i k vrcholným představitelům současného Česka. Premiéra Andreje Babiše nazval „hrozbou“ pro bezpečnost země a obrannou politiku, a to v době, kdy mu Babiš, respektive bezpečnostní rada státu, chtěl udělit cenu za práci v oblasti bezpečnostní politiky. V rozhovoru pro ČTK také prohlásil Babiše a prezidenta Miloše Zemana za „dva nebezpečné nepřátele demokracie“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 9 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 10 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 11 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 15 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.