Zemřela mecenáška Meda Mládková. Obdivovala Kupku a pomáhala umělcům za železnou oponou

Zemřela historička umění, sběratelka a mecenáška Meda Mládková. Ve věku 102 let podlehla v úterý brzy ráno zdravotním obtížím souvisejícím s pokročilým věkem. Uvedla to Nadace Jana a Medy Mládkových a Museum Kampa, které Mládková založila. Vystavila v něm mimo jiné rozsáhlou sbírku moderního umění, kterou věnovala Praze.

Meda Mládková zemřela v brzkých ranních hodinách, uvedl předseda správní rady nadace Jiří Pospíšil (TOP 09). „Celý život věřila myšlence: ‚Přežije-li kultura, přežije národ‘ a tato její myšlenka po ní zůstane,“ dodal.

Naposledy se objevila na veřejnosti u příležitosti svých 99. narozenin, poté se kvůli zhoršujícímu se zdraví stáhla do soukromí a nevycházela. Po zlomenině krčku kyčelního kloubu se pohybovala s obtížemi a přebývala ve svém bytě na Kampě, kde podle Pospíšila také zemřela. „Byla jednou z nejvýznamnějších žen našich novodobých dějin a její odchod je po nás všechny velká ztráta,“ doplnil Pospíšil.

Za mimořádnou osobnost s nezlomnou vůlí a pevnou vírou v to, co dělala, označil Mládkovou ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Stopa, kterou zanechala nejen v české kultuře, je mimořádná,“ napsal na Twitteru. Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) přišlo hlavní město smrtí Medy Mládkové o významnou čestnou občanku. „Její odkaz ale bude dál žít v díle, které vytvořila,“ nepochybuje.

Osudoví muži: František Kupka a Jan Mládek

„Když o ní vyšel v sedmdesátých letech v Americe životopis, autorka ji charakterizovala jako ženu, která hledala příležitost tam, kde ostatní viděli problémy. Tu energii měla částečně v sobě a částečně se rozhodla žít takový život, který není nudný,“ říká o Medě Mládkové novinář Ondřej Kundra, i on o mecenášce napsal biografii. Upozorňuje rovněž, že v Mládková šla za svými cíli v době, kdy bylo pro ženy náročné se kariérně prosadit.

Narodila se 8. září 1919 v Zákupech na Českolipsku v rodině ředitele místního pivovaru jako Marie Sokolová. Po zavření škol během druhé světové války nastoupila jako písařka u ředitele Škody v Hradci Králové. Od roku 1948 žila v emigraci, odjela do Švýcarska studovat ekonomii. Ve Francii, kde poté žila sedm let, potkala dva osudové muže – malíře Františka Kupku a ekonoma Jana Mládka.

Svého budoucího manžela poznala skrze nakladatelství Editions Sokolova, které v Paříži založila a v němž vydala mimo jiné statě Ferdinanda Peroutky a knihu o Toyen. „Chtěla jsem ukázat, jakou máme v Československu kulturu a že jsme vzdělaný národ,“ vysvětlovala. 

Jan Mládek na činnost nakladatelství přispíval, ale podle Mládkové jen málo, a tak jej osobně navštívila a požádala o větší dary. Nebránil se. „Trvalo mi tři roky, než jsem ho přesvědčila, že jsem pro něj nejlepší žena,“ prozradila v talkshow Jana Krause. S jedním z prvních guvernérů Mezinárodního měnového fondu procestovala celý svět.

Kupovali, aby pomáhali

Po celou dobu života v zahraničí, nejdříve v Evropě a nakonec ve Spojených státech, pomáhala krajanům. Dům Mládkových ve Washingtonu se stal jakýmsi salonem alternativního Československa, místem, kde se setkávali politici, umělci, intelektuálové a osobnosti veřejného života. „Manžel mě naučil vlastenectví. Chtěli jsme pomáhat výtvarníkům, my jsme nechtěli dělat kolekci. My jsme jenom kupovali, abychom jim mohli pomáhat,“ popsala později. 

Díky ní se stalo světoznámým jméno František Kupka. Českého malíře objevila v 50. letech v ateliéru na pařížském předměstí. V následujících letech se manželům Mládkovým podařilo koupit přes dvě stě Kupkových obrazů. „Co jsem udělala pro Kupku, myslím, ani on nějak nedoufal. On si to přál, on mi říkal děkuju, děkuju, jste můj život, ale myslím, že si nedokázal představit, co já jsem pro Kupku udělala. To se musím pochlubit,“ přiblížila.

Podle Pospíšila bylo setkání s Kupkou osudové i pro Mládkovou. Přestože v Paříži studovala kunsthistorii, opravdu se pro umění nadchla právě až poté, co objevila českého malíře. „Tehdy se rozhodla, že udělá všechno pro to, aby se František Kupka, který už byl tehdy na sklonku života, stal slavným umělcem,“ řekl Pospíšil. 

Pomáhala umění přes želenou oponu

Ve Spojených státech pak Mládkovi podporovali československé výtvarníky, kteří v té době nemohli vystavovat. V 60. letech začala Meda Mládková navštěvovat Československo, umělecká díla zpoza železné opony doporučovala světovým galeriím nebo je sama kupovala.

„Umělci jako Stanislav Kolíbal nebo Adriena Šimotová by tvořili z velké části do šuplíku, komunisté je rozhodně neprosazovali. Ona jejich věci vykupovala a dávala jim tak energii dál tvořit. Pro mě je to možná větší zásluha než prosazování Františka Kupky,“ dodává Kundra.

Přesvědčila také Fordovu nadaci v USA, aby poskytla řadu stipendií pro československé studenty i umělce. „Byl to vždy pocit potřeby bojovat za spravedlnost a pomoci dobré věci. Tato její životní potřeba se projevila právě v oblasti výtvarného umění,“ uvedl Pospíšil. 

Museum Kampa si vybojovala

Po smrti manžela Jana Mládka v srpnu 1989 Mládková na jeho přání celou kolekci věnovala Praze. Do hlavního města se vrátila po revoluci. „Nevím, kde bych řekla, že mám domov. Já jsem nebyla emigrant, to je velký rozdíl, já jsem byla exil. Já jsem nikdy nechtěla zůstat v Americe, já jsem se vždycky chtěla vrátit, jako můj manžel,“ svěřila se.

Čehoameričanka, která říkala, co si myslí, přijela s jasnou vizí – přestavět Sovovy mlýny na muzeum. Spory s úřady o podobu budovy trvaly léta. „Ten boj byl tvrdý, byl dlouhý, byly různé názory na to, jak by muzeum mělo vypadat, ale myslím si, že to zároveň byla věc, která prodlužovala její život, protože měla další velký cíl, jehož chtěla dosáhnout,“ míní Ondřej Kundra.

Problematická byla například skleněná krychle, kterou si přála umístit na věž schodiště. Artefakt převyšoval střechu budovy a podle památkářů měnil podobu malostranského panoramatu. Nakonec Mládkové pomohl tehdejší ministr kultury Pavel Dostál. Muzeum bylo otevřeno na podzim roku 2003. „Když procházím muzeem, tak si říkám, jak se mi to mohlo podařit, když mně házeli klacky pod nohy. Přesto jsem to vybojovala,“ uvedla.

Meda Mládková před ruinou Sovových mlýnů v roce 2000
Zdroj: René Volfík/ČTK

Sovovy mlýny si pronajala od města na 99 let. Sbírka obsahuje přes 220 obrazů a kreseb Františka Kupky, 16 soch Otto Gutfreunda a přes tisíc děl českých a slovenských výtvarníků z let 1965 až 1985. Svá díla před smrtí v roce 2002 věnoval nadaci Mládkových také básník, výtvarník a sběratel umění Jiří Kolář.

Později do pronájmu nadace – byť opět po různých průtazích – přibyla i nedaleká Werichova vila, tedy domek, v němž žil herec Jan Werich, ale také druhá polovina dvojice V + W Jiří Voskovec, básník Vladimír Holan a kdysi i buditel Josef Dobrovský. Meda Mládková nepůsobila jen na pražské Kampě. Z jejího podnětu byly oživeny plány na stavbu nové městské galerie v Hradci Králové podle původních plánů Josefa Gočára z třicátých let. Mecenáška do galerie zapůjčila díla Františka Kupky ze své sbírky.

„Nemám tendenci věci vlastnit, spíš je chci darovat. Co bych s tím dělala? Nemám děti,“ uvedla Mládková v rozhovoru pro Český rozhlas v roce 2012. Za své úsilí získala Mládková řadu prestižních ocenění. Prezident Václav Havel jí udělil medaili Za zásluhy, stejné ocenění získal in memoriam i její manžel.

Podle Ondřeje Kundry měla Mládková schopnost inspirovat lidi nejen ve svém okolí, ale i ty, kteří ji osobně neznali. „Já jsem vždycky všechno dotáhla. Ale pamatujte si, že to vyžaduje velkou odvahu. Co chcete, to můžete. Jen to nesmíte vzdávat,“ tvrdila paní Meda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 46 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 11 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 11 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 15 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.