Malým nemocnicím vadí, že za stejné operace dostávají méně než fakultní zařízení

Nahrávám video

Po prakticích a ambulantních specialistech se proti návrhu na rozdělení plateb od pojišťoven v příštím roce postavily i regionální nemocnice. Vadí jim, že za stejné operace dostávají méně peněz než jejich kolegové z velkých, fakultních zařízení. Obrátit se kvůli tomu chtějí na Ústavní soud. Ministerstvo zdravotnictví přitom tvrdí, že rozdíly mezi nemocnicemi postupně odstraňuje. Proti nízkému nárůstu úhrad proti letošnímu roku se ohradilo několik segmentů péče, praktici hrozili protestem.

Například za endoprotézu kolene zaplatí pojišťovna regionální nemocnici podle ředitele Oblastní nemocnice Kolín Petra Chudomela necelých 140 tisíc korun. Větší, fakultní zařízení by ale mělo nárok na vyšší částku. „To je pak rozdíl třeba 40 tisíc na jednom výkonu, a vezmete-li si, že jich děláme šest set, tak je rozdíl 24 milionů za rok. Jenom na jedné operaci,“ upozornil Chudomel.

Přitom podle šéfů menších nemocnic se náklady na materiál nebo třeba za energie v zařízeních příliš neliší. Nižší zisky se tak projevují na výdělcích. „V současné době se zvyšuje rozdíl v platech sestřiček ve fakultních nemocnicích a v regionálních nemocnicích. V současné době dosahuje až 13 tisíc korun,“ dodal Chudomel.

Ministerstvo tvrdí, že rozdíly snižuje. Třeba za operaci kyčelního kloubu dostávají fakultní zařízení o patnáct procent víc než ty regionální. Ještě v roce 2019 to ale bylo o třicet. Jenže asociace, která sdružuje regionální nemocnice, má jiná data, podle kterých jsou rozdíly stále vysoké.

„Nevím, co bylo důvodem toho, že asociace malých nemocnic patnáct let mlčela, nevadilo jí to a ve chvíli, kdy to dělám a začínám to dělat, tak jim to začíná vadit. Tak v tom případě si asi nepřejí, aby se srovnávaly základní sazby, protože to tři roky dělám,“ poznamenal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Naše náklady jsou vyšší, říkají fakultní nemocnice

Zástupci fakultních nemocnic tvrdí, že jejich náklady jsou vyšší než v případě jejich regionálních kolegů. I proto, že poskytují péči pacientům v nejtěžších stavech. „Personální i přístrojové vybavení je dražší, náročnější a stojí víc peněz. Fakultní nemocnice nesou náklady spojené s výukou mediků, ne všechno je hrazené z prostředků ministerstva školství. Čili do určité míry ty náklady srovnatelné nejsou,“ míní ekonomický náměstek FN Olomouc Tomáš Uvízl.

Pro nemocnice znamená úhradová vyhláška na rok 2025 reálně pokles úhrad, řekl ředitel pražské Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík, který je předsedou Asociace nemocnic ČR. Vyhláška ministerstva zdravotnictví počítá s poklesem objemu péče o jedno procento a růstem úhrad meziročně o 0,9 procenta. Asociace nemocnic sdružuje velké, většinou státní nemocnice, menší mají vlastní sdružení.

Nahrávám video

Podle vrchní ředitelky sekce úhrad ministerstva Heleny Rögnerové se v posledních letech základní sazby výrazně sblížily a u některých výkonů podle ní jsou k rozdílům důvody. Některé operace jsou také podle dřívějších vyjádření resortu placené menším nemocnicím záměrně méně, aby se je lépe podařilo centralizovat do větších zařízení, kde by pak s nimi měly více zkušeností. Různé úhrady jsou ale podle asociace malých nemocnic neústavní, zvažuje proto podnět k Ústavnímu soudu.

Změny úhradové vyhlášky

Nesouhlas s nárůstem úhrad v návrhu vyhlášky, který musí ministerstvo zdravotnictví předložit v příštích několika dnech, aby stihla ve Sbírce zákonů vyjít do konce října, v předchozích týdnech vyjádřili praktičtí lékaři, ambulantní specialisté, Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje regionální zdravotnická zařízení, laboratoře a v úterý také Asociace domácí péče.

Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti oznámili na úterý a středu příštího týdne protestní uzavření ordinací, ke kterému se přidaly i ambulantní specialisté. Po jednáních s praktiky ministerstvo růst jejich úhrad navýšilo z 2,8 na 3,3 procenta a praktici protest odvolali. Se zástupci ambulantních specialistů bude jednat znovu ve čtvrtek.

Podle třetí verze návrhu úhradové vyhlášky poté, co ministerstvo ustoupilo požadavkům praktických lékařů, je z 515 miliard na zdravotní péči na příští rok plánováno pro nemocnice akutní péče po odečtení centrových léků 214,3 miliardy korun, pro praktické lékaře 31 miliard korun a ambulantní specialisty 43,8 miliardy korun.

Peníze na navýšení úhrad praktikům půjdou z kapitoly vyhrazené na centrové léky. Ty předepisují specializovaná centra na nejzávažnější diagnózy, vyhláška na ně počítala se 40 miliardami korun, meziročně o jedenáct procent víc. Podle Ludvíka jsou náklady na ně ale obvykle vyšší.

„Vyhláška předpokládá, že se objeví nějaký počet pacientů s danou diagnózou, ale ono se jich objeví obvykle víc,“ vysvětlil. Letos bude podle něj meziroční nárůst devatenáct procent místo plánovaných deseti procent a z úhrad pojišťoven proti vyhlášce bude chybět šest miliard korun.

Dlouhé čekání na operaci

Kvůli nedostatku lékařů se také prodlužují čekací lhůty na ošetření nebo musí lidé dlouho čekat i na některé zákroky. Například Miroslava Janoušková musela dva roky čekat na výměnu kloubu. „Bolelo to hodně při chůzi. Bolelo mě i při stání,“ popsala pacientka z nemocnice v Havlíčkově Brodě.

Dva i dva a půl roku je podle lékařů v podobných případech běžná praxe. Důvodem je hlavně stárnoucí populace a tím pádem rostoucí počet pacientů. „To není jenom otázka kapacit na operačních sálech a na našem oddělení. Ale my jsme závislí na dalších institucích. Zejména rehabilitace, oddělení následné péče, lázeňská zařízení a tak,“ popsal primář ortopedicko-traumatologické oddělení z Nemocnice Havlíčkův Brod Pavel Kubát.

Čekat lidé mnohdy musí i na jiné plánované zákroky, většinou už ale kratší dobu. Díky neustálému rozvoji medicíny a šetrnějším postupům se ale obecně naopak zkracuje hospitalizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Týden bude zřejmě tropický, teploty mohou vyšplhat až na 39 stupňů

Celý tento týden má být v Česku tropický s teplotami až 39 stupňů. Koncem týdne se sice ochladí, ale nejvyšší teploty budou stále kolem třicítky. Většina dnů bude jasná, ale každý den se mohou místy objevit bouřky. Meteorologové nadále varují před zátěží teplem. Extrémní vedra zvyšují riziko přehřátí, dehydratace i pracovních úrazů.
08:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 2 hhodinami

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ju proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 2 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 3 hhodinami

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 11 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 12 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 17 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.