Senát podpořil novelu zbraňového zákona, která od přelomu roku ukládá prodejcům zbraní a střeliva povinnost hlásit policii podezřelé nákupy. Senátoři také schválili rozšíření státních podpor na tvůrce videoher a zavedení dvoustupňového kárného řízení pro soudce a žalobce. Bez úprav prošla také novela služebního zákona. Horní komora odmítla návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.
Schválená novela zbraňového zákona má ještě před účinností nového zákona, který nabude účinnosti od roku 2026, zajistit, že prodejci zbraní a střeliva budou muset hlásit policii podezřelé nákupy. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Povinnost se má podle ministerstva vnitra týkat případů, když se zákazník pokusí zakoupit zbraň, k jejímuž držení není oprávněn či vykazuje „abnormální zmatenost, apatie nebo výrazné známky tíživého stresu“. Nákup neobvyklého množství zbraní nebo střeliva nyní sleduje policie prostřednictvím analytického nástroje přímo v Centrálním registru zbraní.
Novela má také rozšířit možnosti policie zajišťovat zbraně. Nově je bude moci zajistit v případech, kdy od „orgánu veřejné moci“ o jejich držiteli získá informace, že mohou představovat „vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost“. Kritici této pasáže neúspěšně požadovali, aby se možnost zajištění nevztahovala na volně prodejné zbraně typu vzduchovek a airsoftových či historických zbraní, které nepodléhají registraci.
Změny jsou reakcí na loňskou tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Ústavně-právní výbor doporučil novelou zavést také propojení informací mezi praktickými a odbornými lékaři o zdravotním stavu žadatele o zbrojní průkaz. „Nepředání informací mezi psychiatrem a obvodním lékařem umožnilo získat zbrojní průkaz pachateli loňské tragédie,“ uvedl iniciátor změny Zdeněk Hraba (za ODS). Tuto změnu ale Senát nepřijal s ohledem na negativní stanoviska ministerstev vnitra a zdravotnictví.
Koordinaci státní služby má převzít Úřad vlády
Koordinaci státní služby pravděpodobně od ministerstva vnitra převezme Úřad vlády. Změnu má přinést novela služebního zákona, kterou Senát schválil bez úprav. Opozičnímu hnutí ANO se ani v horní komoře parlamentu nepodařilo prosadit do zákona omezení počtu ministerských náměstků. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Změny mají podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vést k profesionalizaci, zefektivnění a modernizaci státní služby. Novela také umožní například přijmout na služební místo člověka s nižším vzděláním, než jaké stanovuje zákon, minimem ale bude maturitní zkouška.
V některých případech, například u IT profesí, mohou být zkušenosti a prokazatelná praxe více než získaný diplom, uvedl Rakušan. Cílem je podle něj snazší nábor a zatraktivnění státní služby.
O státní podporu se mohou ucházet i tvůrci videoher
Rozšíření podpor na tvůrce videoher přinese senátory schválená novela o audiovizi. Ta také zvyšuje zákonné limity pro státní filmové pobídky pro zahraniční i české produkce na natáčení v Česku. Poskytování pobídek má novela zjednodušit a zajistit jejich předvídatelnější financování.
Pro soudce, státní zástupce a exekutory bude nově zavedeno dvoustupňové kárné řízení, aby jeho účastníci měli možnost odvolání. Senát to schválil v rámci novely, která přinese také možnost dohody o vině a kárném opatření nebo změny v kárných senátech.
Stejně tak schválil novelu, která má minipivovarům umožnit snáze dosáhnout na nižší sazbu spotřební daně z piva. Návrh také zjednodušuje administrativu u přepravy tabákových výrobků a zemědělcům umožní žádat o vratku části spotřební daně z nafty, takzvanou zelenou naftu, dvakrát do roka, nikoli jednou ročně.
Dále senátoři rozhodli, že občané, kteří přijdou o české cestovní pasy v zemích, v nichž Česko nemá diplomatické zastoupení, budou moci získat náhradní cestovní doklad EU, a také o tom, že koordinaci vládní služby převezme od ministerstva vnitra úřad vlády.
V rámci odpoledního programu v Senátu vystoupili zpravodajové petice proti obnovení provozu spalovny odpadů v Rybitví u Pardubic. Senát petici podpořil a vyzval ministerstvo životního prostředí, aby se záměrem znovu zabývalo.
Zmrazení platů politiků neprošlo
Horní komora zamítla návrh senátorů ANO, kteří by chtěli od příštího roku zmrazit na pět let platy vrcholných politiků na letošní úrovni. Rozhodla o tom na podnět koaličních senátorů, kteří návrh označovali za populistický a s ohledem na závěr roku neproveditelný. Poukazovali na to, že stejný návrh ve sněmovně předložil předseda hnutí Andrej Babiš a že koalice chce svým návrhem zvýšit platy pouze o sedm procent navzdory vyššímu růstu mezd.
Koaliční kabinet prosazuje navzdory opoziční kritice novelu, podle níž by se platy vrcholných politiků měly meziročně zvýšit podle funkce zhruba o 6,9 až 6,98 procenta. Plat řadového poslance a senátora by příští rok vzrostl o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, plat prezidenta by činil 365 tisíc korun, o 23 800 korun víc než teď. Pokud by novela nebyla přijata, platy by od ledna vzrostly o dvojnásobek v porovnání s vládním návrhem.
