Poslanci se znovu celý den přeli o důchodovou reformu

Sněmovna druhým dnem jednala o důchodové reformě, ani ve čtvrtek ale debata neskončila. Před jejím večerním přerušením zbývalo ještě 26 poslaneckých přihlášek do obecné rozpravy. Vláda chce odchod do důchodu zastropovat na 67 letech, opozice trvá na zachování současného stavu, kdy lidé jdou do penze v 65 letech. Na programu mimořádné schůze je také novela, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Zatím není jisté, zda a kdy se zákonodárci k jejímu druhému čtení dostanou.

Vládní opatření hájil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zpravodaj novely Viktor Vojtko (STAN), podle kterého by nebylo zodpovědné dívat se na budoucnost přes růžové brýle. Posouvání důchodového věku je jedním z nástrojů, který má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodků důchodového systému. Novela předpokládá také například snižování výpočtu nových penzí.

Proti koaliční úpravě vládního návrhu se postavila Věra Adámková (ANO), podle níž jde o návrh dělaný ze zoufalství a na koleně. „V druhé půli fotbalového zápasu posouváte branku, přebarvujete velké vápno,“ uvedla. Podle poslance Patrika Nachera (ANO) o nepropočítanosti navrhovaných změn v důchodovém systému ze strany koalice svědčí to, že návrh na zvyšování věku odchodu do penze jen do 67 let věku koalice předložila až ve středu odpoledne. Premiér Petr Fiala (ODS) reagoval slovy, že se vládní koalice rozhodla návrh upravit podle nových informací od demografů. 

Více než pět hodin čtvrteční schůze vyplnilo jen jednání o programu. Poslanec Radek Vondráček (ANO) navrhnul projednávání reformy přerušit, aby koalice s opozicí mohla nelézt jiné řešení.

První dvě hodiny čtvrtečního jednání vyplnili opoziční poslanci úvahami, které vtělili do krátkých dvouminutových poznámek. Mluvili mimo jiné o nutnosti výchovy mladé generace k potřebě mít děti a starat se o své rodiče ve stáří a o nutnosti pro to vytvořit zejména sociální zázemí.

Šéf lidovců Jurečka v souvislosti s péčí o rodiče připomínal zvýšení příspěvku na péči z 19 800 na 27 tisíc korun, aby se více dětí mohlo postarat o blízké v jejich domácím prostředí. Berenika Peštová (ANO) vybízela ministra k tomu, aby nárok na porodné měla každá rodička, nejen ženy s nižším příjmem. Podle poslankyně „13 tisíc korun na první dítě nejsou úplně velké peníze“. Jurečka k tomu uvedl, že není „úplně příznivcem plošného nastavení porodného“, které by podle něho mělo být adresné pro potřebné.

Opoziční strany trvají na zachování stávající věkové hranice

Opoziční hnutí SPD chce z vládní reformy penzí vyškrtnout snižování nově přiznávaných důchodů, obdobně jako hnutí ANO. Poslankyně Lucie Šafránková (SPD) představila celkem devět pozměňovacích návrhů. Podle ní je pro SPD nepřijatelný i nový koaliční návrh na stanovení stropu na 67 let. Navrhla také zamítnutí celé důchodové reformy.

Obě opoziční strany trvají na zachování nynější věkové hranice. „Hranice 65 let je pro nás nezpochybnitelná a nejraději bychom ji zakotvili do ústavy,“ podotkla Šafránková. Poslanci ANO a SPD pokračovali i ve čtvrtek mimo jiné čtením dopisů a vzkazů, které jim měli poslat senioři. Místopředseda TOP 09 Michal Kučera jim na oplátku tlumočil vzkaz od své matky, aby si důchodce nebrali do úst.

Zástupci obou opozičních hnutí avizovali, že pokud se stanou vládními stranami, tak příští rok zvyšování hranice pro odchod do penze zruší.

Spoléhat se na populační zázrak je bláhové, sdělila analytička

Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje většina států Evropské unie, upozornila analytička Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská.

Do roku 2030 se podle ní bude důchodový věk pro muže zvyšovat v 19 ze 27 států EU, tedy ve dvou třetinách. Pro ženy to bude dokonce ve 23 státech. „Experimentovat s populačním vývojem a spoléhat se na populační zázrak během několika let je bláhové, riskantní a nezodpovědné. Žádná země EU se na obrat v populačním vývoji nespoléhá,“ uvedla Horská.

Změna věkové hranice nebude nijak dramatická, nicméně je nezbytnou součástí důchodové reformy spolu s pomalejším růstem penzí a omezením předčasných důchodů, poznamenal analytik Deloitte David Marek.

Koncesionářské poplatky

Předloha o poplatcích veřejnoprávní televizi a rozhlasu zvyšuje od ledna příštího roku poplatek pro Českou televizi o patnáct korun na 150 korun měsíčně a poplatek Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Navíc poplatky valorizuje jednou za tři roky podle míry inflace. Předloha také rozšiřuje okruh poplatníků. Domácnosti mají nově platit za zařízení schopná přijímat vysílání jakýmkoli způsobem, tedy i prostřednictvím internetu.

K jednání o zvýšení koncesionářských poplatků veřejnoprávních médií se poslanci během čtvrteční schůze nedostali. Zatím tak není jisté, zda a kdy se příslušná předloha dostane do druhého čtení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
před 1 mminutou

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizoval i Syndikát novinářů.
před 8 mminutami

Středoškoláci po absolvování dobrovolného vojenského cvičení složili přísahu

Stovky zletilých středoškoláků v pátek složily slavnostní přísahu absolventů dobrovolného vojenského cvičení. Po úspěšném dokončení intenzivního čtyřtýdenního výcviku se z nich stávají vojáci v záloze. Přísahu složili na deseti místech v Česku včetně nádvoří Pražského hradu či letecké základny v Náměšti nad Oslavou.
před 35 mminutami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 44 mminutami

V západní části Česka hrozí bouřky, riziko požárů platí pro většinu země

V západní polovině České republiky se v pátek k večeru a v noci mohou objevit silné bouřky doprovázené větrem s nárazy o rychlosti kolem 70 kilometrů za hodinu. Na panující sucho a vedro to nebude mít vliv, riziko vzniku a šíření požárů se naopak rozšířilo na další oblasti, nově tak platí pro celou republiku s výjimkou severních Čech. Na jihu Moravy a v Plzeňském kraji zůstává velmi vysoké. Sdělil to Český hydrometeorologický ústav.
před 1 hhodinou

ŽivěPrvní teplotní rekord v pátek padl už před obědem. Čeká se horší horko než ve čtvrtek

Současná vlna veder přináší i v pátek do České republiky vysoké a mnohde rekordní teploty. Kolem poledne už přepsalo teplotní rekord pět stanic, další ho vyrovnala. Meteorologové očekávají, že se teploty budou blížit čtyřiceti stupňům.
před 1 hhodinou

Lesní požár na Opavsku už se nešíří

Hasičům se v pátek dopoledne zhruba po 22 hodinách podařilo lokalizovat požár lesa v Novém Vrbnu na Opavsku. Stupeň požárního poplachu byl snížen z třetího na druhý. Novinářům to sdělila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
před 3 hhodinami

Úsek D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm už funguje

Řidiči mohou od pátku využívat část dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm na Českokrumlovsku. Stavbu úseku, který měří tři a půl kilometru a stál přes miliardu korun, se podařilo oproti původním plánům urychlit zhruba o měsíc, předeslal již na začátku července vedoucí projektu Pavel Fišar. O zprovoznění informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V letních měsících po dálnici projede denně na dvacet tisíc vozidel, jinak se jejich počet pohybuje kolem 13 500. Jde o první napojení dálnice z Česka do Rakouska.
03:40Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.