Vláda schválila novelu o zdravotním pojištění, má posílit prevenci

Nahrávám video

Kabinet jednomyslně schválil novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, jejíž ambicí je podpořit aktivní přístup občanů k vlastnímu zdraví či umožnit pojišťovnám nasmlouvat lidem zdravotní péči v zahraničí. Platit by mohla od roku 2026.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) novelu považuje za jeden ze dvou nejdůležitějších zákonů, které předložil, spolu s vládou nedávno schváleným zákonem o elektronickém zdravotnictví. Už dříve prohlásil, že přináší řešení pro zdravotnictví na příštích deset či patnáct let.

Klíčovou změnou je posílení podpory prevence. „Cílem je, aby občan mohl být zvýhodněn, když se stará o své zdraví,“ podotkl ministr. Nově by tak fond prevence mohl dosahovat až tří procent příjmů z pojistného (v současnosti je to půl procenta), a to v závislosti na hospodaření pojišťovny.

Novela by měla také umožnit širší využití těchto finančních prostředků. „Počítá s tím, že bude fungovat jakési osobní konto, (...) pojišťovny by tak mohly pojištěnce odměňovat za určité aktivity směrem k prevenci,“ popsala redaktorka ČT Karolína Jelínková.

„Nasbírané prostředky by mohli lidé využívat třeba na věci, které nejsou plně hrazeny ze zdravotního pojištění – třeba na doplatek u zubních výplní a podobně,“ dodala Jelínková. Nabídka toho, co všechno budou moci pojištěnci dbající na prevenci čerpat, však bude záviset z velké části na samotné zdravotní pojišťovně.

Ministerstvo si od této úpravy slibuje pokles počtu obézních lidí, diabetiků i hospitalizací, kterým lze předcházet.

Nahrávám video

Poskytování přeshraniční péče

Novela také přináší zjednodušení úhrady přeshraniční péče. „Chceme umožnit, aby v okrajových regionech lidé mohli konzumovat péči v nemocnici za hranicemi, tam, kde to dává smysl,“ poznamenal ministr.

Zdravotní pojišťovna by tak mohla uzavřít smlouvu s pracovišti v zahraničí. „To může být stěžejní pro péči o nemocné se vzácným onemocněním, kde může být třeba jen jedno dvě centra v Evropě. Umožní to také vyjednat podstatně výhodnější úhradové podmínky,“ ujasnil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

V současnosti Česko v tomto ohledu vychází z evropské legislativy. Uhrazení zahraniční péče tak může pojištěnec dosáhnout jen za striktně daných podmínek, zejména musí mít souhlas pojišťovny s jejím čerpáním. Ten se vydává pro péči na území Česka nedostupnou a čerpání navíc musí být jednorázové.

Fond obecně prospěšných činností

V plánu je také zrušení rezervních fondů zdravotních pojišťoven, kam odvádějí 1,5 procenta vybraného pojistného, a zavedení nového fondu obecně prospěšných činností, kam bude směřovat až půl procenta vybraného zdravotního pojištění.

Prostředky z fondu obecně prospěšných činností by šlo využít i pro stipendia pro lékaře ve specializační přípravě pro konkrétní region. „Je potřeba síť budovat s ohledem na regionální dostupnost, to lze ještě relativně snadno u nemocnic, regulovat síť soukromých poskytovatelů je ale obtížnější. Pojišťovna má minimum nástrojů, jak to ovlivnit,“ upozornil Válek.

Z fondu by také mohly být placeny i některé činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Státního zdravotního ústavu.

Nově by měli více pravomocí v předepisování péče, léků či zdravotních prostředků mít i nelékaři, například fyzioterapeuti či sestry v domácí péči.

Ústupky ministerstva

Nad dílčími parametry novely se diskutovalo už od jara, kdy ministerstvo návrh zveřejnilo. Ustoupilo například od toho, aby nebyla pro dospělé žádná zubní plomba plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění. V původním návrhu se počítalo jen s variantou částečné úhrady.

„Plně hrazené budou nevrstvené kompozity a chemicky nebo duálně tuhnoucí výplně. Ostatní výplně budou hrazené částečně,“ zopakoval Válek po jednání kabinetu. Amalgámové plomby, které už někteří lékaři v současné době svým pacientům ani nenabízejí, budou zakázané kvůli obsahu rtuti v roce 2026. Česká stomatologická komora navrhla resortu levnější plomby, které jsou ale méně kvalitní bez vrstvené fotokompozitní bílé výplně, které si lidé v ordinacích nyní hradí sami.

Resort také ustoupil od možnosti, aby pojišťovny vymáhaly po pojištěncích náklady na léčbu zranění, která si sami způsobí při nějakém trestném činu.

První čtení ve sněmovně chce Válek stihnout ještě před koncem roku, očekává ale řadu pozměňujících návrhů, koaličních i opozičních. I v důvodové zprávě resort přiznává, že novelizace tohoto zákona obvykle trvá dlouho, protože se do něj snaží různé skupiny působící v systému veřejného zdravotního pojištění vnést své pozměňující návrhy. Válek poznamenal, že je otevřený návrhům, které jsou „rozumné a propacientské“.

Naposledy podobně velkou novelu tohoto komplexního zákona předložil v roce 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), platit začala kvůli covidové pandemii až o dva roky později. Týkala se zejména úhrad moderních drahých léčiv. Podle Válka to tehdy podpořila i tehdejší opozice, dnešní koalice. Ani u své novely neočekává bojkot ve zdravotnických výborech nebo obstrukce při projednávání na plénu sněmovny.

Zdravotnické prostředky

Vláda ve středu také souhlasila s vytvořením nového zákona o kategorizaci zdravotnických prostředků, který by mohl platit už od roku 2025. Na zdravotnické prostředky by mělo v příštím roce z veřejného zdravotního pojištění jít třináct miliard korun. Podle Válka zákon umožní v případě potřeby jejich výši snadněji měnit. K pacientům by se tak mohly rychleji dostat nejnovější typy pomůcek.

Jako zdravotnické prostředky se označuje široká oblast výrobků používaných ve zdravotnictví – obvazy a chirurgické nástroje či šití, inkontinenční a stomické pomůcky, berle nebo vozíky, implantáty, jako jsou náhrady kloubů, stomatologické výrobky jako můstky nebo korunky, sluchadla či kardiostimulátory i nejmodernější bionické protézy pro amputace. Patří mezi ně ale také zdravotnické informační systémy nebo diagnostická zařízení.

Co se například sluchadel týče, dětem hradí pojišťovny bezmála deset tisíc za jeden přístroj. Dospělí dostávají příspěvek jen na jeden kus, což je necelých sedm tisíc. Tato pravidla zůstanou i v příštím roce, rozšíří se ale skupina pacientů, kteří mají nárok na příspěvek na složitější typ přístroje.

Změna se pak týká také diabetiků. Některým pacientům s cukrovkou druhého typu by měly pojišťovny hradit senzor, který monitoruje hladinu cukru. „Zatím se zdá, že by to mělo být omezené na pacienty léčené inzulínem, a to ty, kteří jsou léčeni inzulínem nejméně třemi injekcemi denně, což ale samozřejmě je krok správným směrem,“ poznamenal přednosta Centra diabetologie v pražském IKEMu Martin Haluzík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 10 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 16 hhodinami
Načítání...